neděle 24. února 2013

Housky z kvásku na ukázku

Tak co, už vás taky chytlo domácí pečení? Vyzkoušeli jste karlovarské rohlíky? Pak máte rozcvičku s droždím za sebou a můžete se vrhnout na kvásek. Že kvásek můžete snadno získat přes kontakt z kváskové mapy už asi všichni víte, existujete tedy nějaký důvod proč z kvásku doma nepéct? Vůbec to na mě nezkoušejte a směle do toho.


Recept na kváskové housky jsem našla Na kopci. Potíž je v tom, že Kopec je spíše pro pravidelné čtenáře a pekaře. Ti, co s pečením teprve začínají, budou mít asi s receptem, který neuvádí množství vody ani soli, přibližnou dobu kynutí ani pečení, natož teplotu, dost možná problém. Tak jsem to párkrát vyzkoušela na vlastní kůži a tady to máte.

středa 20. února 2013

Slíbila jsem recenzi na Alcron?

Tak tenhle slib zatím nesplním. Překvapivě se zatím nenašel poptávaný sponzor :). V Alcronu jsem tedy před pár dny byla a hrozně jsem si to užila. Jenže jsem tam byla na regulérním menu jen jednou a na základě jedné návštěvy se recenze psát nesluší ani nedá. Taky jsem tesně za půlkou přestala fotit a ukládat do paměti všechny ingredience na talíři, prostě jsem byla okouzlená ... Tak mi to promiňte, já vám za to odvyprávím, jak to všechno v Alcronu bylo.

O mém nostalgickém vztahu k hotelu Alcron, nyní Radisson Blu, jsem vám už vyprávěla v loňské reportáži z GRF. Tenkrát se mi v Alcronu hrozně líbilo a Roman Paulus získal navěky mé sympatie. Když jsem tedy v létě mohla vyslovit přání, kam chci být pozvána na večeři, přála jsem si jít právě sem. No, uběhlo pár měsíců a na večeři jsme konečně šli. Toto jsou mé dojmy.

úterý 19. února 2013

Technické hlášení - výsledky soutěže

Vy jste mi teda dala, děvčata! Já vím, že tenhle soutěžní bič jsem si na sebe upletla sama, ale teď nevím, jak ho rozplést. Tak pojďme na to.

Určitě jste pochopili (i vy muži, kteří jste se vůbec nezúčastnili), že účelem bylo podělit se o nějaké fantastické recepty, které se v kuchařkách ani na internetu nenajdou, ale ukrývají se většinou v receptových sešitech babiček, maminek a tetiček. To tedy vylučuje z možné výhry recepty na tiramisu, lasagne, tarte tatin & spol., kterých je plný internet.

pátek 8. února 2013

Jedna dvě Kačka jde...



... nese pytel mouky. Fakt! Tohle je dvoustý příspěvek, zároveň první ve třetím roce blogování, čili to volá po soutěži a soutěž je tu. Hlavní výhrou je tříkilový pytel žitné chlebové mouky hladké, který jsem zakoupila ve mlýně Janderov u Chrudimi. Asi tušíte, že bude nutné osobní předání, protože posílat někam mouku, že jo ... Přidám ráda kvásek a třeba i bochník chleba.

sobota 2. února 2013

Tak jde čas...

... a můj blog má zase narozeniny a od loňska se má přání nijak nezměnila. Pořád si přeju, abyste ho rádi četli, aby vám občas zlepšil náladu a nechali jste se inspirovat nějakými recepty.

Jak říká Zuzka, loňský rok byl rok změn. Pro mě rozhodně, stala jsem se tetou úžasné usměvavé holčičky, chovatelkou roztomilého štěněte a obyvatelkou centra Prahy. Nejjednodušší bylo stát se tetou, nic to ode mě nechtělo a i ta láska přišla úplně sama ještě než se Julinka narodila. Nejsrandovnější Julinky dovednost je, že když k ní domů přijde někdo, koho má ráda, hrozně rychle k němu po kolenou doleze, pak se na něj vysápe, a když jí ten dotyčný zvedne, obejme ho kolem krku a hrozně se směje (to má po mamince). Doufám, že i tenhle rok se budeme objímat často. S Emilkou to bylo těžké rozhodování, nevěděla jsem jestli to všechno zvládnu a světe div se, taky to šlo úplně samo. Začátky byly krušnější, cesta do práce nám trvala nekonečně dlouho, občas jsem jí musela nést, abych stihla jednání, někdy se vyčůrala na naprosto nevhodném místě, ale nakonec se naučila chodit na vodítku, způsobně čůrat a i nějaké ty povely. Stejně jako Julinka, mi dává svojí lásku tak najevo, že už si život bez ní nedokážu ani představit. A nerozkousala mi ani jedinou botu, natož třeba kabelku! A dneska je jí přesně půl roku! Stěhování bylo naopak docela bolestivé, byť bylo do lepšího. Ale byt, kde jsem prožila dětství a první roky dospělé samostatnosti se mi neopouštěl vůbec snadno a trvalo dlouho, než jsem si na tu změnu zvykla. Pomohla Emilka a nová kuchyň, které udělaly z mého nového bytu můj nový domov. Otázka je, jak dlouho v něm budeme bydlet. Když zítra vyhraju ve Sportce, přestěhujeme se ještě blíže Petřínu a Loungi :).