Taky se vezete na vlně pekařské euforie vzedmuté panem Cuketkou a Maškrtnicí? Sháníte kvásek, krmíte, kynete a pečete? Bezva, chválím vás, ale nepište mi prosím, jak se váš kvásek jmenuje, kde spinká, co papá a neptejte se mě, jestli není nemocný, když se mu na povrchu odděluje voda. Jsem na Julianu (Maškrtnici) a Martina (pana Cuketku) hrozně pyšná, je neuvěřitelné, co svým entuziasmem dokázali. Mě nakazili cca před rokem, od té doby krmím, hnětu, kynu a peču a z každého pecnu mám radost. Je to věda i zábava v jednom, je to to nejobyčejnější z obyčejného, to nejlevnější z levného a přesto je doma upečený chleba nespočetněkrát cennější a lepší než ten kupovaný. Zkuste přijít na návštěvu s lahví skvělého vína a pecnem ten den upečeného chleba a vsaďte se, že až vás pozvou příště, rovnou si řeknou o ten chleba.To samozřejmě neplatí jen pro chleba, ale i pro další pečivo.
Zároveň ale přiznávám, že mě ten kváskový ohlas maličko děsí, viz některé diskuze v FB skupině PečemPecen.cz. Tak prosím, pečte chleba, housky, dalamánky i bagety, ale uchovejte si u toho zdravý rozum. A abych přispěla se svou pekařskou troškou do pomyslného mlýna (v tom opravdovém jsem byla v pátek kupovat mouku, holt když člověk furt peče, má velikou spotřebu), přidávám dnes recept na karlovarské rohlíky, převzatý a jen lehoulince upravený z Kouzla kuchyně Čech a Moravy od Romana Vaňka. Bez kvásku se tentokrát obejdete.
