Být hodný se vyplácí, člověk má ze sebe dobrý pocit a na vánoce pak pod stromečkem najde spoustu bezva dárků. Já byla letos asi opravdu hodná, protože jsem dostala samé príma věci. Z minimálně třech budete mít užitek i vy. Těsně před štědrým dnem jsem dostala kuchařku od Romana Vaňka - Poklady klasické české kuchyně, kterou jsem si moc přála. Můžete se těšit na nějaké recepty. Ježíšek mi dále nadělil pancake objektiv k mému ikonickému foťáku, takže teď mi to focení půjde úplně samo. Můžete se tudíž těšit na lepší fotografie. A hned po svátcích jsem dostala ještě jeden dárek, který mi udělal velkou radost. Legrační knížku Praha 1977/8, u které není uveden autor (ale dost dobře by to mohl být kolektiv autorů: Milan Ballik, můj editor z LN a mé duchovní dvojče, které v té době umělo jíst, číst a psát). Kniha sama říká, že se jedná o publikaci, která obsahuje odpověď na otázku, kde se v Praze dobře najíst, napít a pobavit.
čtvrtek 29. prosince 2011
středa 21. prosince 2011
O vánocích se mají plnit sny
Janek Ledecký si sice myslí, že o vánocích by se měly plnit sliby, ale já bych řekla, že sliby se mají plnit pořád.
neděle 18. prosince 2011
Prosté chutě francouzského venkova
Kdo uhádne, koho parafrázuji v názvu příspěvku, má u mě placku Kačky Žvýkačky.
Taky se vám někdy stane, že si jdete koupit do masny 10 dkg šunky, kterou máte v dietním rozpise předepsanou k snídani a odejdete s celou kachnou? Mně se to vlastně stalo poprvé, ale co se dalo dělat, když byla tak krásná, čerstvá a chtěla ke mně? Až když jsem si jí odnášela, došlo mi, že nemám ani jeden večer v týdnu volný na konfitování a svolávání nějaké předvánoční večeře, tak jsem se rozhodla udělat noční kachní rilletes.
úterý 13. prosince 2011
čtvrtek 8. prosince 2011
Baristou snadno a rychle...
... se nestanete. Tohle a spoustu dalšího jsem se dnes dozvěděla na základním baristickém kurzu. Kurz připravuje pražírna výběrové kávy Doubleshot, vede ho Jarda Barista Tuček a je bezva. Ve stručnosti vám převyprávím jaké to bylo, a pokud to kávou myslíte vážně, rozhodně doporučuju jako první krok na dlouhé cestě ke kávové nirváně (jenom v bůčku totiž nirvánu hledat nelze).
pátek 2. prosince 2011
Je sůl vážně nad zlato?
Dneska ráno jsem si hned po probuzení přečetla na idnes.cz článek o restauraci Terasa U Zlaté studně, který se jmenuje: "V nejlepší české hospodě slánku nenajdete" a teď to nemůžu pustit z hlavy. Průměrná cena hlavního chodu v této restauraci je 900 Kč. Moc nerozumím potřebě dělat z toho v novinách takovou tu "hospodu" pro obyčejné lidi, protože to fakt není a vsadila bych se, že pan Sapík mladší tam jistě nečeká davy lidí z blízka i z daleka, co přijdou na pivko a svíčkovou. To je ale asi věc autorky článku. Ale ani moc nerozumím tomu, a přiznávám se, že už delší dobu, proč se má dobrá restaurace vyznačovat tím, že na stole není slánka. Pan Sapík totiž v článku říká: "Sůl a pepř je jen na vyžádání. Za jídlo zodpovídám já a lidé k nám chodí za chutěmi podle mého". Co vy na to, souhlasíte?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)