úterý 23. července 2013

Jahody, tentokrát do pohody

Kdo mě sleduje na twitteru ví, že jsem před časem avizovala výrobu jahodového likéru. Na svoji obranu musím uvést, že rozhodně nejsem alkoholička a závislost přiznávám jen na svém psu a telefonátech s mou nejlepší kamarádkou. Ale když mě ta výroba likérů teď tak chytla.


Potíž je v tom, že tenhle jahodový je taaaak strašně dobrý, resp. byl. Vyrobila jsem necelý litr a a většina už je pryč. Možná vám teď bude trošku líto, že jahodová sezóna je dávno passé, ale nezoufejte, je přece čas malin a borůvek, po nich přijdou zas ostružiny. Borůvkovou verzi zkusím naložit hned o víkendu.


Musím přiznat, že poměry uvádím od oka, protože to byl takový experiment, že jsem nic neměřila ani nevážila. Hledala jsem recepty na internetu, ale nenašla jsem nic, co by ve mně vzbudilo přesvědčení, že tohle je zkrátka ono.

Dala jsem tedy na intuici a použila odhadem:

700 g jahod
250 ml bílého rumu
vodu
cukr
pár lístků máty

Jahody jsem očistila, nakrájela na půlky, dala do sklenice, přidala mátu a vše zalila bílým rumem tak, aby byly všechny jahody ponořené. Sklenici jsem dala do tmavé komory, ve kterém ovšem v tuhle roční dobu nemůže být o chladu ani řeč. 14 dní jsem se chodila koukat, co se děje. Jahody pustily barvu, rum se obarvil do červena a vizuelně to vypadalo asi jako jahodový kompot.

Po zhruba těch 2 týdnech jsem obsah sklenice rozmixovala tyčovým mixérem, přecedila přes opravdu jemné sítko, což byla docela fuška a nalila do lahve.

Neměla jsem úplně odhad, kolik bych měla přidat cukrového sirupu, takže jsem svařila 0,5 litru vody a 400 g cukru. Vařila jsem cca. 30 minut. Nakonec jsem přidala rovné 3 dc sirupu.

Likér jsem vychladila a prohlásila za dokonalý. Pozitivní je, že není nijak přeslazený. Sladkost ovlivníte jednoduše přidáním většího či menšího množství sirupu. "Negativní" je, že není nijak brutálně silný, takže se musíte hlídat, abyste nenalévali jednoho panáka za druhým. Na druhou stranu, když trochu toho rumu přidáte, taky se nic nestane.

Jo a jinak se nedivte, když se to tu teď promění v naprosto seriózní blog. Zjistila jsem, že jde pekelně snadno vygooglovat souvislost mezi mým jménem a příjmením a Kačkou Žvýkačkou. Věřím, že někteří klienti, případně nápadníci se dobře baví a strašně moc doufám, že pro moje šéfy je tahle "detektivní práce" příliš složitá, jinak bych se asi maličko styděla. Takže příště si uděláme - já nevím - třeba chlebové koření, to je takové nic proti ničemu, ne?

10 komentářů:

  1. Já prostě nevím, co dělám špatně, ale nedokážu základní úkon a to svařit vodu s cukrem. Vždycky mi z toho vznikne karamelový sirup, který neni ani trošku dobrý :(. Minulý rok mi to zkazilo bezinkový sirup. Nějaký tip? ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdá se, že vaříš moc dlouho. Principielně jde jen o to, aby se cukr ve vodě rozpustil, pak už je to jen otázka toho, jak moc chceš sirup hustý. Pokud dodržíš poměr cukr:voda 1:1 nebo míň cukru než vody, nemělo by se to spálit ani karamelizovat. Jak píšu, po 30 min nebyl sirup ani tmavý, natož aby karamelizoval. Jen se rozpustil cukr a sirup trošku zhoustnul, nic víc.

      Vymazat
  2. Tak to mě teda mrzí, že jahody už nejsou! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám takové tušení, že v borůvkové verzi to bude ještě lepší :).

      Vymazat
  3. Těší mě, googlit je občas snadné, že? :) Na netu si člověk iluze o anonymitě moc dělat nemůže... ale nemyslím si, že by to tvoje psaní mělo ovlivnit, jen to ne! A k likéru... asi je na čase doplnit zásoby alkoholu :)

    OdpovědětVymazat
  4. :), já se docela snažím oddělovat virtuální život od toho reálného, ani v LN nebyla moje přezdívka, když tam bylo jméno, ale uteklo to v MF... Teď si říkám, že bych si měla dávat pozor na jazyk a doufám, že si mě můj vyvolený vygooglil dřív než jsem začala psát, na jaké jídlo jo uženu :). Ale co už, jsem jaká jsem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aha, no ono to popravdě nejjednodušeji jde zjistit díky Scuku ;) Já si nedělám iluze, o mém vaření se dokonce vědělo díky jednomu společnému známému ještě před nástupem do práce, no, takže... :D A to, že jsi jaká jsi, je důvod, proč tě mají lidi rádi a čtou tě, takže neměnit! :)

      Vymazat
    2. Jak to? Na SCUKu přece není napsané jak se jmenuju nebo jsem zase něco přehlídla? Ale u recenzí by mi to ani nevadilo, tam toho tolik osobního zas není. Ale co už, je to jedno.

      Vymazat
  5. Kačko, nezapomeň při své likérové výrobě na višně! :-) A příště ty jahody s estragonem. BTW, taky se snažím oddělovat oba mý života, ale stejně se trochu prolínají. Snad šefová nechodí na Twitter! :-) No, radši jí tam pomlouvat nebudu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moji šéfové myslím ani nevědí, že něco jako twitter existuje, naštěstí. Višně bych šoupla do rumu (tuzemského) nebo jen tak do vodky, ale nejraději je mám v dortu Savoy :). Ale mohla bych zkusit vyrobit domácí griotku a pak nachystat pro kamarády "krvavá záda", to už jsem dlouho nepila.

      Vymazat