úterý 24. června 2014

My Whole30 is whole!

Pokud se zajímáte o jídlo i z hlediska zdravého stravování, dost možná jste už o Whole30 něco četli. Já na Whole30 narazila v souvislosti s paleo dietou, kterou vyznává v "přijatelnější primal verzi" čím dál tím víc lidí z mého okolí. Chtěla jsem vědět proč. Někdo zhubl, někdo ne, někdo dokázal vysvětlit proč to dělá, jiný to dělal prostě proto, že je to in. Já jídlo řeším furt. Chci jíst "zdravě", chci jíst dobře, nechci být jako sud a kvůli určité genetické zátěži mám pocit, že musím udělat všechno proto, abych se vyhnula některým nemocem, ze kterých mám hrůzu. Když jsem narazila na článek o knihách o výživě od Anny Jermářové, řekla jsem si, že to celkem dává smysl a obratem si objednala knížku Jídlo na prvním místě. Už podle názvu to byla knížka přímo pro mě. A dost možná vážně byla.

Nebudu znovu psát napsané, o Whole30 a shora zmíněné knížce od Dallase a Melissy Hartwig si můžete přečíst třeba u Veselých Borůvek, u Tomáše Novotného, nebo třeba u Martina Světlíka a samozřejmě u Petra Máry . Budete-li googlit, najdete přehršel článků a pokud umíte anglicky, nestačíte je přečíst ani do konce života. Plus se můžete podívat na české FB stránky, kde najdete odkazy pohromadě. Mně se úplně styl knížky nelíbí, přijde mi hodně "americká", ale když pominete kecy kolem a vyextrahujete fakta, zjistíte, že dává odpovědi na spoustu otázek, že dává smysl a tvrzení v ní obsažená nejsou jen ničím nepodložené názory autorů. Myslím, že nemá smysl pravidla dodržovat, aniž by člověk vlastně věděl proč. Whole30 není dieta na hubnutí, neslibuje zázraky za 30 dní. Je to program, který se snaží naučit jíst a přemýšlet o jídle jinak.

Cestou i cílem je konzumování takového jídla, které:
a) podporuje zdravou psychologickou reakci
b) podporuje zdravou hormonální reakci
c) podporuje zdravé trávení
d) podporuje fungování imunitního systému a minimalizuje záněty.

A kvůli tomu jsem to vlastně dělala.

Po dobu Whole30, tedy po 30 dnů, musíte ze svého jídelníčku úplně vynechat:
1) veškeré obiloviny - kromě všeho obilí, co vás napadne, třeba i quinou, rýži kukuřici
2) jakýkoliv přidaný cukr, včetně všech jakkoli "zdravých" sladidel, jako je javorový sirup & spol.; povolený je jen cukr, který se přirozeně nachází v ovoci a zelenině, ovoce je doporučované jen omezené množství
3) veškeré luštěniny včetně sóji a tedy třeba i sójovou omáčku
4) všechen alkohol
5) mléko a všechny mléčné výrobky
6) klasické brambory (batáty jsou povolené)
7) karagen, glutamát, siřičitany

Stav před Whole30
a) Mám pocit, že se příliš nechám ovládat jídlem, moc ho řeším. Mnohdy než bych snědla něco, co neodpovídá mým standardům, tak nesním raději nic a pak se musím najíst večer doma, furt koumám nějaké recepty, něco nakupuju. S určitými situacemi mám spojenou kompenzaci stresu/blbé nálady kávou nebo jídlem (jakože naštvou mě v práci, jdu se uklidnit do TriCafé nebo si dám mangovou zmrzlinu)... no zkrátka mám pocit, že můj přístup k jídlu není úplně zdravý. Na druhou stranu, nebýt mého vztahu k jídlu, nebyl by tenhle blog.
b) Samozřejmě pociťuju výkyvy hladiny cukru a po obědě upadám do "letargie", velmi zjednodušeně řečeno. A nejde jen o inzulin.
c) Mám velmi pomalé trávení a standardně mi bývá těžko. Už delší dobu se snažím přijít na to, co je příčinou. Zkoušela jsem vynechat mléko, pšenici...
d) Na podzim jsem si udělala velký výron kontníku a ten mě od té doby bolí.

Stav těsně po Whole30:
a) Já ovládám jídlo, naprosto bez výjimky. Po celou dobu jsem pravidla Whole30 vědomě neporušila a dodržuju je s výjimkou nekomzumace mléčných výrobků a brambor i týden po skončení Whole30. Jakmile jsem ale přidala mléčné výrobky, hned mi přišlo dodržování ostatního o trošku těžší, prostě mi jahody se šlehačkou a cappuccino okamžitě nabouraly zaběhnutou rutinu. Když si dám po jídle jahody se šlehačkou, už je to moc. Když si je dám k snídani, je to málo a kombinovat je s vajíčkem a salátem se mi úplně nechce... Já vím, jsou to malicherné problémy, ale chci tím říct, že řídit se přísnými pravidly je mnohdy lehčí než korigovat sám sebe a své chutě, které jsou navíc často spojené s náladami nebo různými situacemi, ve kterých se člověk chová stereotypně nebo prostě nechce být někde za "exota". Po trochu halabala týdnu jsem došla k závěru, že se budu v maximální možné míře řídit pravidly Whole30, a když půjdu jíst ven, nebudu to řešit. Dám si jídlo co možná nejvhodnější (takže těstoviny a chleba fakt ne), ale nebudu žádat po obsluze, aby mi ukázala lahev s balzamikovým octem, jestli tam náhodou není přidaný cukr.
b) Při dodržování pravidel jsem nepociťovala žádný rozdíl mezi stavem před jídlem a po něm, žádné výkyvy nálady, aktivity, žádná poobědová únava, prostě nic takového. Absolutně skvělý pocit. Kvůli pomalému trávení jsem kolikrát po nějaké pozdnější večeři půlku noci nemohla spát. Nic takového se už nedělo. Pravda je ale ta, že jsem se snažila celou dobu jíst s velkou pravidelností. S výjimkou snídaně, kterou musím jíst podle toho, jestli jdu ráno cvičit nebo ne, jsem oběd i večeři snažila jíst +- ve stejný čas, oběd kolem jedné, večeři kolem sedmé. Ve správnou dobu jsem pociťovala i hlad - ráno, v poledne a večer. Ze začátku jsem si mezi jídly dala někdy hrst kešu, pokud jste zvyklí svačit, je najednou divné jíst jen třikrát denně, ale brzy jsem žádnou takovou potřebu neměla.
c) O trávení už jsem mluvila výše. Pravidelné jídlo složené z povolených věcí pro mě znamenalo pravidelné trávení a potřebu jíst třikrát denně ve správnou dobu. Žádné večerní vyjídání ledničky, svačinky z hladu nebo nudy.
d) No a to nejlepší? Kotník přestal bolet cca. v polovině Whole 30. Ano, nemůžu s jistotou říct, že je to jen díky způsobu stravování. Od jara chodím na speciální rehabilitační cvičení, které mi pomáhalo, ale bolest nepřecházela, byť hybnost kotníku se hodně zlepšovala. Kdyby to měl být jediný výsledek celé Whole30, stálo mi to za to!

Ale není to jediný výsledek. Hodně z těch, kteří Whole 30 vyzkoušeli, říkají, že pro ně bylo těžké začít pořádně nakupovat, museli trávit spoustu času v kuchyni, připravovat jídlo předem, řešit co a kdy si připraví. Já bych řekla, že to můj čas strávený kolem jídla naopak významně omezilo a dalo mi to "mentální svobodu" a čas dělat jiné věci. Kvalitní potraviny jsem kupovala i dřív, nemusela jsem nakupovat jinde a jinak, jen jsem toho kupovala výrazně méně. Zeleninu na trhu + v nějakém obchodě, maso v Naše maso a v TRMS + objevila jsem maso v CIPA, vajíčka na trhu, stejně jako jahody, které byly mým malým hříchem (povoleným). Nic víc jsem vlastně celou dobu nepotřebovala. Hodně lidí také řeší, že je Whole30 drahý špás. Ani to nemůžu potvrdit, byť to samozřejmě souvisí s mým standardním způsobem života. Ano, potraviny, které teď kupuju a jím jsou drahé (před tím byly taky, ale jasně, těstoviny jsou levnější než maso a čerstvá zelenina). Ale netrávím večery v restauraci, v baru nebo ve vinotéce a rána u snídaně v kavárně... rozhodně jsem na tom neprodělala. Potud samá pozitiva a životní jistoty.

Jediné negativum, které jsem pocítila a pociťuju a ještě pořád nevím jak se s tím do budoucna popasuju, je sociální aspekt celé věci. Když vás někdo pozve na večeři a vy dopředu vysvětlujete, co všechno vlastně nejíte, a že je vám to líto, ale ani tu skleničku vína si nedáte, a že si vážíte toho, že hostitelka udělala salát, no ale je v něm spousta věcí, které máte zakázané, jste zkrátka za debily. Když si s tetou nepřipijete na její sedmdesátiny (po té, co si přivezete vlastní jídlo) a bratrovi řeknete, že oslavit jeho narozeniny můžete jít maximálně někam do steakhousu, nejraději byste se propadli.Snažila jsem se na to jít od lesa. Zjistila jsem např. že vitello tonnato může být totálně Whole30, když použijete domácí majonézu a ideálně kapary nakládané v soli. Věřte mi, že nikdo nepohrdnul, když jsem ho někam přinesla a já se v klidu najedla. Když večírek, tak venku u grilu. Maso a zelenina k tomu přece patří. Klidně jsem upekla chleba, jen jsem ho nejedla, atd. Problematické bylo taky chození na oběd s kamarády, protože venku jsem prostě jíst nemohla (zas s výjimkou mé oblíbené Olivy nebo třeba restaurace Zájezd, kde mi bez zbytečného vyptávání udělali skvělé Whole30 jídlo), ale prosedět celý den v práci taky není přesně to, co bych chtěla. Ti, co měli pochopení se mnou chodili na kávu, resp. oni si dali třeba v Emě nebo v Pražírně i něco k jídlu a já si dala kávu a všichni jsme byli spokojení. Dlouhodobě je to ale problematické a pochopení u širokého okolí se nedočkáte. A to si nedáš ani pivo, to tě jako zabije? A to vážně už nikdy nebudeš jíst těstoviny? A co teda budeš jíst, furt tohle?

Určitě vás také zajímá, co ukázala po třiceti dnech váha. Popravdě, nic moc. A to, že jsem na ni celých třicet dní nemohla vlézt, bylo pro mě jedno z nejpřísnějších pravidel celého programu. Autoři ví, proč to dělají. Kdybych věděla, že shodím sotva jedno a půl kila, bylo by to demotivující, byť hubnutí zkrátka není cílem. Dokonce ani poměr svalů/tuku se nijak nezměnil, ale ubylo mi pár centimetrů po obvodech a celkově mi to myslím prospělo.

A co jsem jedla? Především spoustu čerstvé zeleniny, hodně kvalitního masa, vajec (2-3 denně) a avokádo (1 denně). To je ve stručnosti můj jídelníček. Nejméně 2 jídla denně jsem měla ve formě salátu třeba s vajíčkem, avokádem a kuřetem/uzeným lososem/steakem. Na začátku mojí Whole30 byla chřestová sezóna, tak jsem jedla hodně chřestu. Někdy jsem si dělala polévky, ale většinou jsem jedla fakt saláty, k údivu mých kolegů i k snídani. Kdybyste chtěli Whole30 zkusit, myslím, že tohle roční období je ta nejlepší doba. Všude krásná zelenina, co víc si můžete přát. Překvapilo mě v čem všem je cukr. Třeba ve většině šunek, někdy i v uzeném lososu. O.k. je losos třeba z Lidlu, kde se dají často koupit i fajn avokáda. V Naše maso se zas dají koupit uzeniny, jako špekáčky, párky a vepřová salsiccia jen se solí a pepřem, kterými se dá občas Whole30 zpestřit a nemusíte si odpírat ani opékání buřtů. V Lidlu mají dokonce hořčici ve skle, ve které jsem nenašla nic "špatného". Velkým objevem pro mě byla CIPA, kam občas chodím pro ryby a náhodou jsem tam narazila na uruguayskou hovězí loupanou plec (oyster blade steak) za krásných 194 Kč+DPH/kg. Na grilu je parádní, na pánvi taky. Zrovna z ní zkouším sous vide roastbeef. Nechci srovnávat s masem z výše jmenovaných špičkových řeznictví, ale steaky za 800 Kč/kg si zas denně dopřávat nemůžu.

Ještě popis osobních pocitů a zbytek vám ráda zodpovím na základě vaši případných dotazů v komentářích. Víceméně se potvrdilo to, co píší v knize (bolesti hlavy z eliminace cukru, sny o zakázaných jídlech, příliv energie, lepší nálada). Na začátku jsem měla bolesti hlavy, ale dlužno dodat, že bych je díky pracovnímu stresu a fázi cyklu měla pravděpodobně i tak (proto, děvčata, važte, kdy začít, pánové nechť začnou nejraději hned). Opravdu se mi často zdálo, že konzumuju něco zakázaného a byla jsem na sebe ve snu hrozně naštvaná, že jsem to porušila a ráno přicházela velká úleva. Měla jsem stabilní energii, což si vysvětluju nekolísáním hladiny inzulinu, a s tím spojenou nějak lepší náladu. Celou dobu jsem sportovala v průměru 3x týdně a i na začátku programu se to dalo v pohodě zvládnout (autoři nabádají k mírnější intenzitě cvičení). Oproti tvrzenému v knize, jsem neměla žádné chutě. Přesto, že jsem dřív jedla normálně sladké a mlsná mě honila od rána do večera, ani jednou jsem neměla touhu Whole30 porušit a dát si třeba něco sladkého. Zvládla jsem uvařit marmeládu a neochutnat. Upéct dort a nelíznout si těsta... Zkrátka, mně Whole30 maximálně vyhovuje, jsem ráda, že jsem do toho šla a doufám, že nesklouznu brzy ke svým starým návykům. Je mi prostě líp!

A co vy, zkusíte to?

42 komentářů:

  1. Kačko, obdivuji tě. Obdivuji každého, kdo si najde styl, který mu vyhovuje, najde se v něm a řídí se jím.
    Já zůstanu u svého: od každého trošku, kvalitně a s mírou :)
    Ale kdo ví....
    Hanka R.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé, tady fakt obdiv není namístě. Ráda bych jedla od každého trošku, kvalitně a s mírou, ale právě ta troška a míra mi někdy chybí :). Uvidíme, co to udělá časem. Díky.

      Vymazat
  2. Ahoj, pěkně sepsané. Já skončil asi před třemi týdny a popravdě ve whole30 pokračuju dále (krom jednoho kalícího víkendu). Nejlepší na tom je ta rovnoměrná dávka energie po celý den. :) Držím palce T.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Super, v tom případě shoda i s reakcemi na FB. Minulý týden jsem to moc nehrotila a dnes už se zas vracím ke "standardu", je mi při tom prostě líp. Ale čeká mě opravdu náročný víkend, tak uvidíme :).

      Vymazat
  3. Díky za zkušenosti, a samozřejmě na prvním místě blahopřeju, žes to vydržela a že jsi s výsledky spokojená. Já po cca půl roce můžu říct, že mi velmi dobře funguje Primal, i když upřímně řečeno přemýšlím, že bych si přečetl i Jídlo na prvním místě a zkusil Whole30, jestli si někdy nepovoluju zbytečně moc, když jsou věci, které neřeším jako drobnosti. Dneska jsem ale vyrazil na první hodinu cvičení, tak asi počkám, až se v něm trochu "zajedu" najednou by to byl asi příliš šok.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě to zkus, teď už máš dobrý základ, takže to nebude nijak hrozné. Radím rozhodnutí spíš neodkládat, teď v létě to půjde samo :). Držím palce!

      Vymazat
  4. JJ, je fakt, že pro mě ani ten přechod na Primal nebyl obrat úplně zásadní. Spíš dovedení toho, k čemu jsem předtím dospěl přirozeně, o (pravda celkem velký) kus dál. Novější tak pro mě byly ty ostatní "nestravovací" body Markova desatera.
    Když si vzpomenu, jak jsem si ze začátku říkal "bude to zajímavá zakázka, nějaké drobnosti určitě i zkusím, ale jako celek to dodržovat určitě nebudu" (-; A pak mě prostě přesvědčil, že to zkusit mám...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No právě ta knížka je taky hodně sugestivní, moje trenérka si ji objednala hned druhý den po výpůjčce :). Pokud ta pravidla dávají smysl a jsou dobře vysvětlená, je snadné je dodržovat.

      Vymazat
  5. Ahoj, my jsme Whole30 dodržovali společně s manželem a ačkoliv jsem předtím hodně jedla sladkosti (byť třeba domácí), tak jsem to ani jednou neporušila. Ale po skončení programu mám přesně ten problém, který popisuješ v bodu a) poté. Dodržovat striktní příkazy bylo jednodušší než si sem tam něco povolit.... A ano, nejlepší je ta energie a dobrý spánek. Jo a já jsem, aniž bych cvičila, zhubla cca 6 kg a to je tedy taky super :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To teda je super :)! Já v podstatě všechno dodržuju, kromě brambor (výjimečně), mléka a másla (taky ne každý den) a je to fajn. Ale dost mi pomáhá fakt, že prostě nemám chutě. Nemám silnou vůli, pokud jde o jídlo, takže kdyby mě honila mlsná, asi bych to nevydržela. Jo a víno, no, ale tak jen výjimečně.

      Vymazat
  6. Gratuluju :-) Vypadá to hodně zajímavě a hned bych to zkusila taky, akorát jsem už řadu let vegetarián, což mě asi z experimentu vyřazuje, viď? Nebo by se to dalo utáhnout jen na vajíčkách? Nepíše se o tom třeba něco v té chytré knize? Ida

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jj, Whole30 počítá i s vegetariány - vajíčka, avokádo, ořechy... přiznávám, že jsem to ale nestudovala. V knize to je a určitě se toho dá hodně najít i na webu.

      Vymazat
    2. Hurá, hned to jdu prozkoumat! i.

      Vymazat
    3. Stojí to za to! Osobně ručím za spokojenost :).

      Vymazat
    4. Mark k vegetarianum a veganum pise ve strucnosti toto: pokud to delate ze zdravotnich duvodu, doporucuje prehodnotit, idealni strava ze zdravotniho hlediska to neni. Pokud to delate proto, ze nechcete zabijet zvirata, ok, chapu, to je rozhodnuti, ktere respektuji. A potom popisuje, co VaV ve strave nejcasteji chybi a jak to pokud mozno dodat. Takze primal vegetariani rozhodne mohou byt, jen musi daleko vic a pecliveji premyslet nad svou stravou (primal je jinak pomerne intuitivni a snadna zalezitost, pokud je clovek zvykly cist slozeni vyrobku.

      Vymazat
  7. Mno, základní myšlenka je dobrá - totiž jíst co nejmíň průmyslově zpracovaných potravin (jestli to teda chápu správně). Nicméně ty moderní paleo tendence mi připadají kulantně řečeno dost švihlé. Jasně, že se to nedá srovnávat s tím typicky nezdravým stylem s přemírou tuků a cukrů, ale pokud člověk netrpí nějakou nemocí nebo alergií, tak je podle mě přiměřená strava s dostatkem mléka, obilovin, zeleniny a sem tam s masem a vajíčkem rozhodně vhodnější. Nadmíra masa a bílkovin zatěžuje ledviny i trávicí trakt a pokud se omezí obiloviny, které normálně tvoří asi polovinu kalorického denního příjmu, obávám se, že jejich nahrazení zeleninou (zvláště pokud je syrová a ty zmiňuješ saláty) a masem zažívání taky moc nesvědčí. Ono i v tom obilí je spousta možností, já třeba používám celozrnnou jemně mletou špaldovou mouku na veškeré pečení, jako přílohu místo rýže třeba pohanku, bulgur, kukuřičnou kaši...
    Ale samozřejmě pokud tobě tento způsob stravování dělá dobře, proč ne, každý to má trošku jinak:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle je rozšířený omyl (a není vůbec divu, dopouští se ho i část paleo nadšenců, takže potom to "zvonku tak vyzerá"). Doporučený příjem bílkovin je totiž u primal a paleo stejný, jako u "běžné" stravy a odvíjí se od tělesné hmotnosti a míry aktivity. Takže žádné zatěžování organismu přemírou bílkovin se nekoná, jí se jich stejně.

      Co se liší jsou doporučované zdroje bílkovin a hlavně poměr sacharidů (méně, záleží na tom, zda člověk chce hubnout nebo si jen udržovat váhu nicméně není to tak striktní omezení, jako třeba u Atkinsovy diety, kde se nevejde ani zelenina - ta je tady základ a ovoce (trocha vybíravosti a s mírou)) a tuků (více (ale pečlivě vybíraných - kvalitní živočišné, kokos, avokádo, olivy), doplňuje se jimi potřebné množství energie). Pokud je kvalitní zroj masa (místní, volně pasené, případně bio atd.), doporučují se tučnější řezy, vnitřnosti, atd. Prostě celé zvíře, nejen svíčkovou.

      Co je zajímavé je, že u těch obilovin je z primal pohledu škodlivější celozrnné než bílá mouka (mírné vylepšení glykemického indexu nezachrání vyšší přísun antinutričních látek z obalů zrna) Naopak čistá bílá rýže je spolu s brambory brána jako šedá zóna - fůra sacharidů, skoro žádné mikroživiny, ale na druhou stranu nic moc škodlivého - pro sportovce, který potřebuje doplnit svalový glykogen OK, jinak je lepší dát si zeleninu.

      Ono je potřeba to hodnotit komplexně - ano, na první pohled to porušuje spoustu dobře míněných výživových doporučení. Ale na druhý pohled se v takovém případě ukáže buď že ono známé doporučení stojí na vodě nebo hůř na reklamě výrobce, nebo třeba že platí, ale jen za určitých podmínek a protože primal jedlík dodržuje i další věci, daný problém se na něj nevztahuje...

      Vymazat
    2. Díky za zajímavou odpověď. Já zkrátka jen nechápu, proč přesně by teda mělo být škodlivé jíst hodně sacharidů (těch "zdravých", v normální živé stravě). Čiste hypoteticky, denní kalorický příjem 1800 kcal a z toho 20 % bílkovin, 30 % tuků a 50 % sacharidů, porovnáme-li energetickou hodnotu, tak by to vycházelo na cca 90 g čisté bílkoviny, 60 g tuků a 220 g sachrů. Ve chvíli, kdy ubereme sacharidy a nenavyšujeme bílkoviny je jediné, na čem můžeme přidat, tuk. Jedno avokádo má podle kalorických tabulek 30 g tuku - a to je asi nejzdravější a zároveň nejkaloričtější ovoce. Potom snad ještě nějaké oříšky (cca 50 g) a jsme na původní hmotnosti tuků. K tomu nějaké tučnější maso, olej do salátu? Možná je to (ne)zvykem, ale já bych se asi vzdula:-)
      To s těmi antinutričními obaly nechápu, v celozrnných obilovinách je vyšší obsah minerálů i esenciálních kyselin, tudíž jsou nutričně hodnotnější.
      Ale jak říkám, nikomu to neberu, já mám vyzkoušené, že potřebuji hodně obilovin a mléčných výrobků, aby mé trávení jelo, jak má a necítila se věčně hladová a unavená.

      Vymazat
    3. S těmi obaly je to tak, že ano, jak píšete, celozrnné obiloviny mají vyšší obsah nutričních látek, což je dobře. Bohužel však současně mají i vyšší obsah látek antinutričních, které tělu škodí (kterými se rostliny brání před snězením), vyvolávají záněty, brání vstřebávání živin a podobně. Ve výsledku potom ty negativní vlastnosti převáží ty dobré.

      Co se týče toho poměru sacharidů, hlavní důvod je prostý - nadbytek sacharidů, na který tělo není stavěné, vyplavuje příliš inzulínu a výsledkem je tloustnutí, inzulinová rezistence, časem velké riziko cukrovky. 220 gramů by ještě nemuselo být extra zlé, pokud má člověk dost pohybu, aby je spálil a pokud dodrží pár dalších věcí. U staršího nebo velmi málo aktivního člověka by tu ale už hrozilo "nenápadné" přibírání na váze (Mark doporučuje pro udržování váhy pohybovat se do 150 gramů) bohužel u američanů (autoři zmiňovaných knih jsou američané, takže popisují americkou realitu, je třeba to brát ktriticky a rozmyslet si, co z toho platí i u nás) to často leze i k 500 gramů a výš (a jak se dívám kolem sebe, ani v ČR toto není bohužel vzácné) a to už není na "nenápadné" přibírání kilo dvě ročně po třicítce, ale na slušnou obezitu, pokud člověk extrémně nesportuje (což ale taky není zdravé).Vlastností sacharidů bohužel je i to, že po nich má člověk brzy zase hlad na další sacharidy, takže udržovat si váhu je při stravě bohaté na sacharidy dost náročné na silnou vůli...
      Ten tuk chápete správně, doplňuje se jím potřebná kalorická hodnota, používá se tučné maso, sádlo, kokosový olej, olivový olej, ghee, u Primal i plnotučné mléčné výrobky, pokud je člověk dobře snáší. Jednou z největších výhod je právě vyrovnaná hladina energie během dne - můžu si dát snídani a potom až brzkou večeři třeba v 5, kdy už mám hlad, ale není to ten paralyzující hlad jako na sacharidech, kdybych si dal až snídani další den, taky se moc nestane. Přeučení organismu na spalování tuků jako hlavního paliva nicméně chvíli trvá (u každého jinak), do té doby může být sacharidový absťák a s útlumem energiea podobně. Autoři whole30 myslím dobře vědí, proč trvají na celém měsíci, kratší pokusy by u řady lidí nedopadly tak dobře. Další věc je pak ta, že Mark v Primal Blueprint i řada dnešních Paleo autorů se zabývá komplet životním stylem, strava je jen jedna, i když velmi důležitá část. Není fakt možné posuzovat jednotlivé věci vytrženě, musí se to brát jako celek.

      Vymazat
    4. Nojo, s těma sachrama, oni když jsou lidi, co jsou schopni denně vypít dvoulitrovku koly, tak se není co divit, navíc cukr je fakt ve všem, v sušenkách ho asi očekávají všichni, ale třeba v šunce, hořčici, kupovaných pomazánkách - a jsme zas u toho, že návrat k průmyslově neupraveným potravinám by nás většiny tohoto problému zbavil. Jenže jen málo lidí je schopno se "částečně" omezovat - asi jako alkoholici, co se musí stát naprostými abstinenty, protože stačí jedna sklenička a hned se rozjedou. Možná proto vznikl tento program.
      Ještě jednou díky za objasnění a podnětnou diskuzi:-)

      Vymazat
    5. Kolega Primalosaurus tady krásně vysvětlil spoustu věcí, takže já bych se s dovolením vyjádřila k jedné drobnosti, která zbyla nedotčena, totiž tvrzení, že je švihlé jíst paleo (respektive nejíst obilniny a mléčné výrobky), pokud člověk netrpí nějakou nemocí a alergií.
      Já už na paleo jsem čtvrtý rok, a jelikož můj předchozí zdravotní stav byl katastrofální, nepřekvapí, že mi to velmi pomohlo. Jenže ono to dost pomohlo i těm lidem kolem mne, kteří byli v podstatě zdraví, jen je trápila nějaká drobnost - nestálá energie, bolest kloubů, zácpy, vyšší tlak, nadměrná tvorba lupů, pálení žáhy, padání vlasů, sezónní alergie a podobně.
      Nepochybuji, že spousta lidí tohle dělá, protože je to zrovna in a protože oni zkrátka dělají všechno, co je in, ale ono to fakt má smysl - a velký. :)

      Vymazat
  8. Mne osobně je jedno, jak se která dieta nebo styl nazývá .... :) Vzhledem k tomu, že zatím neumím vydržet bez jídla, beru ho jako něco, co dávám do svého těla, takže by to mělo být zdravé. A protože jak já říkám, "sám sobě jsi nejlepším doktorem" i jídlo, které sním, dává o sobě vědět... pozitivně nebo negativně. Maso, mléko a třeba pečivo se například neztotožňuje s mým tělem, nechodím do restaurací, nevařím upravovaná jídla a snažím se jíst co nejvíce živé stravy hlavně v létě. Výsledek ? Nechodím k doktorům, nejsem tolik nervózní, spím dobře. Samozřejmě je stále na čem pracovat, miluju sladké :-)))))) Krásné léto, Alice

    OdpovědětVymazat
  9. Obdivuju všechny, co dokáží vydržet na tak restriktivním jídleníčku, mě zatím naprsoto stačí bezlepková dieta (za první tři měsíce jejího dodržování jsem zhubla šest kilo a od té doby - rok a půl, se váha drží na pořád stejném čísle). Asi by mi hodně vadila absence sociálního aspektu jídla + nemožnost zkoušet a ochutnávat nové recepty a kombinace chutí, které jsou tady opravdu dosti omezené. Tenhle styl stravy je vhodný pro singles, nedovedu si představit, že bych vařila normálně pro zbytek rodiny a pro sebe jen ve whole verzi. Takže klobouk dolů pro všechny, kdo to zvládají.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Madlo, tohle je velmi typické. Bezlepkář se cítí ochuzen a frustrován svým restriktivním jídelníčkem, zatímco my na paleo jsme na nekonzumaci lepku apod. jednoznačně pyšní, nepřipadá nám, že bychom chuťově o něco přicházeli (ano, sociální aspekt věci může být trochu problém), naopak - kombinace nových chutí a jejich četnost nás nepřestávají vyvádět z údivu. Že si nepochutnáváte na výrobcích z bezlepkové mouky, nás nepřekvapuje. :)
      Rozhodně nejsme jen komunita singles. Když totiž dospějete k názoru, že lepek apod. škodí, těžko jako milující matka budete chtít dopřávat zdravou stravu jen sobě, zatímco dětem budete vařit pšeničné těstoviny a péct buchty z pšeničné mouky. Vy to momentálně máte v hlavě jinak - sebe berete jako oběť, která pro své zdraví musí podstoupit něco nepříjemného, a nevidíte důvod, proč byste trápila i zbytek rodiny.
      Já vařím pro celou rodinu víceméně stejně - paleo (pro sebe) / primal (tj. včetně mléka pro ty, kteří ho na rozdíl ode mne mohou) podle zásady 80/20, tzn. že občas máme i rýži, brambory a fazole.
      Jsem přesvědčená, že kdybyste se odhodlala k Whole30, leccos byste na svém stravování přehodnotila a byla byste celkově spokojenější. Já Váš blog sleduji už dlouho a cítím, že Vám připadá, že Vás osud nespravedlivě okradl o něco, co máte ráda.

      Vymazat
    2. Ono asi taky trochu záleží na určité konstituci člověka. Já bych bez masa nemohla být, nemohla bych být vegetarián. Takže paleo strava mi vyhovuje. Žiju bez lepku celkem dobrovolně, ač podle lékařů s ním problémy nemám. Naopak moje dcera nemusí maso. Žije výhradně ze sacharidů - pečivo slané i sladké, těstoviny, rýže, knedlíky, brambory, ovoce + zelenina. Nutit jí nějaké paleo prostě nejde. Lékaři u ní měli podezření na intoleranci lepku a těch několik týdnů, než jí udělali testy a řekli výsledky (intoleranci nemá), bylo nejdelších v jejím životě, kdy mi i vyčetla, že já pečivo můžu a stejně ho nejím, a ona ho možná nebude moci a neví, z čeho bude žít. Ona si prostě neuměla představit, že by musela být bez pečiva a sacharidových potravin, protože to maso ráda nemá. Takže se domnívám, že část lidí má možná sklony k vegetariánství, část je prostě masová, část neumí žít bez sacharidů. Každý jsme jiný, proto to Madla možná hůř nese. Navíc, když se člověk k něčemu rozhodne dobrovolně sám, určitě se mu s tím žije snadněji, než když mu něco z potravy zakáží lékaři podle výsledků testů. Je spousta diabetiků, kteří dietu drží jen týden před návštěvou diabetologa, aby měli testy jakž takž v normě, a neuvědomují si, že by změnu stravy měli provést kvůli sobě, nikoliv kvůli svému lékaři...

      Vymazat
    3. Děkuju moc anonymnímu za výborné shrnutí. Já jsem přesně ten vegetariánský typ (ačkoli maso jím, ale stačí mi tak jednou dvakrát do týdne) a jsem celkově nastavená na sacharidovou stravu. bezlepková dieta mi špatně nedělá, stanovena mi nebyla, ale dodržuju ji, protože jsem poznala, že mému tělu dělá dobře a díky ní nemusím brát léky kvůli revamtoidní artritidě. Bezlepkové pečivo si peču sama (jak sladké tak slané) a protože mě pečení baví, tak si bezlepkové peču pro sebe a s lepkem pro děti, protže těm lepek nijak nevadí, a jeden se synů je taky evidentně sacharidový typ. Takže prostě tak, ať si každý dodržuje styl stravy, který mu sedí, a nevnucuje jej ostatním. Mám ráda jídlo, ale ještě víc mám ráda své zdraví, ale i tak vím, že mi whole 30 prostě nesedne.

      Vymazat
  10. Jedu teď už 7. týden podle Whole30. Doma se snažím zásady dodržovat, nedělalo mi to ten měsíc problém. Něco jiného jsou návštěvy - sice jsem avizovala, že nepiju alkohol a informovala jsem mámu o své dietě, ale co dělat, když přijedete na chatu a zjistíte, že maminka kotletky bohatě posypala kořenící směsí s různými siřičitany (protože prostě tahle koření kupuje) a naložila je do nějakého slunečnicového oleje? Nechtěla jsem prudit, takže jsem vše bez řeči snědla. Ponaučení pro příště: přivézt naložené steaky s sebou. Kupodivu musím říci, že mi nechybí cukr ani sladkosti (mám-li chuť na sladké, dám si trochu ovoce), alkohol (i když po tom měsíci bez alkoholu si sklenku vína ve společnosti občas dám, ale pivo mi kupodivu víceméně nějak přestalo chutnat) ani mléčné výrobky (mám intoleranci laktózy, ale kvalitní sýry jsem měla ráda, také jsem teď už jednou sýry ochutnala). Největším problémem pro mne byly snídaně. Prostě dříve jsem snídala chleba s máslem a se šunkou, v bezlepkovém období nějaké kaše s medem. Já ráno maso se zeleninou prostě nedám, takže mi zbyla vejce rozmixovaná s banánem, event. masový vývar se zeleninou apod. Problém pro mne byla částečně i velikost porcí - byla jsem malý jedlík, zatímco kamarádky v restauraci zvládly hlavní jídlo s přílohou a dezert, mně občas stačil i předkrm nebo jen plátek masa s oblohou a měla jsem dost. Ta dvě vejce s banánem k snídani pro mne byla zpočátku fakt velká nálož... Jak žiju po Whole30: víceméně se snažím stále dodržovat zásady. Pokud hřeším, tak třeba tak, že miluji tuňáka Rio Mare v oleji, ten ale není samozřejmě extra virgin olivový. Ochutnala jsem kousek 81% čokolády. Dala jsem si kousek výborných sýrů z farmářských trhů. Nemám zkrátka potřebu, abych zkoušela udělat si ten mléčný den či sacharidový den, abych zjistila, jak budu reagovat. I když tedy něčím zhřeším, i tak to je jídlo zdravé, bez chemie. Hodně studuju etikety a složení výrobků. Ano, koupím šunku, kde je prostě jeden dusitan, protože bez něj se prostě šunka udělat nedá. Ale nekoupím výrobek, kde jsou dva řádky chemických přísad. Během toho měsíce s Whole30 jsem ani nechutnala jídla, která jsem vařila zbytku rodiny (jestli jsou už měkké těstoviny, jestli je omáčka dochucená), museli ochutnávat oni. Teď už to tak nehrotím a to jedno vřetýnko tedy ochutnám.

    OdpovědětVymazat
  11. Text jsem musela rozdělit, byl příliš dlouhý, takže ještě pokračování:
    Ano, také mám problém ve společnosti: jsem zvyklá chodit se známými na víno (mužský na pivo), většinou jen na pokec, ne na jídlo. A říct v restauraci, že nebudu jíst a nebudu alkohol, že prosím jen kohoutkovou vodu, to je pro mne problém, připadala bych si hloupě. Takže si dám trochu vína. Jedna sklenka O.K., druhá mi už třeba ani nechutná a tak jen ucucávám. Po dvou sklenkách se cítím, jako bych vypila aspoň litr. Takže když v restauraci dělají fresh, tak si dávám alespoň ten fresh... jenže bohužel jej dělají málokde. Teď nás čeká dovolená v Chorvatsku a Slovinsku, kde částečně vařím a částečně chodíme ochutnávat dobroty v restauracích. Tak nějak se rozhoduji, že dovolenou si prostě užiju a na ty 2 týdny s Whole30 či paleo/primal prostě skončím. Že budu snídat s rodinou klasicky chléb obložený nějakým místním pršutem, ochutnám místní sýry apod. Že nebudu v restauraci řešit, jestli do čevabčiči dali mouku nebo ne, a co je v zálivce, kterou mám na salátu. Že i když nemám chutě na sladké, prostě mne láká ochutnat jejich tradiční dezert kremšnita. Samozřejmě že většinou bude moje strava opět ryby / mořské potvory / maso / vejce / zelenina, ale nebudu řešit, jestli v tom jídle není nějaká nepovolená přísada. A možná, že i tu zmrzlinu si dám a pořádně si ji vychutnám. Stejně jako točené pivko na pláži, které v tom horku prostě "bodne", nebo sklenku místního vína k večeři. A po dovolené se zase vrátím k Whole30 / paleo stravě. Protože mi je s ní dobře. Protože mám pocit, že je to pro mne zdravý způsob stravování. Nejím více masa než dříve, jen ty sacharidové přílohy jsem nahradila zeleninou. Byla jsem dřív typ, který měl zeleninu nejraději "propasírovanou přes prase". Nechutnala mi, jako alergik jsem na syrovou zeleninu občas měla nějaké alergické reakce. Chutnala mi jen letní rajčata, která se ale v zimě nedají jíst, protože jsou nedozrálá a nechutná. Člověk nemůže stále jen jíst mrkev... Teď v letním období je to celkem O.K., kromě rajčat jím různé saláty, květák, vařím celer, petržel, batáty, v zimě to pro mne bude chudší (nemohu ředkvičky, kedlubny, papriky, nedělají mi dobře), ale tak nějak se učím zeleninu různě upravovat a můj vztah k ní se zlepšil. Bohužel musím říci, že moje alergie se zatím nezměnila (bez Zyrtecu stále nemohu fungovat), ale třeba se to do budoucna zlepší :-) Whole30 mne naučilo přemýšlet o tom, co jím. V kombinaci s pořady Jídlo s.r.o. Romana Vaňka se celkem změnil můj přístup k tomu, co jsem ochotná sníst a co už ne. Pracuji doma, takže každý den vařím, není pro mne problém doma zásady dodržovat. Na návštěvách a v restauracích si budu vybírat zdravější jídla, která by mohla splňovat zásady Whole30 / paleo stravy, ale nebudu prudit s přesným složením marinád a dresingů a raději si bez stresu jídlo vychutnám.

    OdpovědětVymazat
  12. Kačko, díky za nosné téma.
    Já osobně momentálně taky "moc řeším" jídlo. V rodině mi nedávno někdo zemřel, kdo se pokoušel těsně před smrtí zachránit změnou způsobu stravování a nestihl to. To mě nakoplo, že je potřeba s tou změnou začít spíš dřív, aby se člověk pokid možno vyhnul hroznému konci. Ale...
    Na jednoho je těch informací naráz trochu moc. Amerických knížek, které přesvědčivě tvrdí mraky pozitivních "informací" o jejich zvoleném způsobu stravy je plný trh.
    Osobně je mi blízký ten pohled, který říká, že každý člověk je individuální a bude mu sedět něco jiného. Aneb neexistuje univerzální řešení pro všechny. I tak je ale to hledání celkem těžké. A realizace ještě víc.

    Mám dvě děti. Malé. Zatím jim můžu "nastavit" stravu. Ale až budou ve školce (brzy), společenské hledisko, které tu kdosi zmiňoval, jen jako jistou "drobnost", přes kterou se dá při dobré vůli přenést, nabyde na závažnosti. Dětem můžu vysvětlit, proč chci, aby jedly to a ne něco jiného. Ale ony stejně uvidí, jak se stravuje "většina". A minimálně to budou chtít vyzkoušet. Co pak?

    Jsem z "běžné" rodiny a v mládí jsem prošla obdobím cukrové vaty, brambůrků, koly, to hodnotili rodiče jako nezdravé, ale přesto jsme se tím cpali často (tedy jen my děti). Ale bábovka na svačinu, kynuté knedlíky na oběd, pizza, palačinky, rizoto. To bylo už hodnocené jako normální jídlo. A ani po změně mého přesvědčení o tom, jak se chci stravovat, to nezmizelo ze světa. Ostatní tak jedí dál. A moje děti budou ke svému zdárnému vývoji potřebovat kamarády.

    To jsme na teoretické rovině, ale prakticky: u nás si děti nosí snídani do školky. Drtivá většina dětí má chleba s něčím. Některé mají jogurt (sladký). Podle "paleo/primal" co bych měla dát dětem k snídani, aby nebyly za exoty už od mrňat? Whole 30 - ani nemluvím. A to já jim opravdu žádné průmyslové sladkosti nekupuju. Nedovoluju bonbony, lízátka, sušenky. Zkrátka "bláznivá" biomatka.

    Jinak já jsem masový typ, mám ráda vajíčka, miluju zeleninu. Nežiju v představě, že mé tělo o něco přijde, když přestanu jíst houstičky, těstoviny a péct koláče. Sama mám perfektní zkušenost, že když nepeču, nemám na to ani chuť. Ale současně jsem zvyklá od dětství v sezóně jíst opravdu hodně čerstvého ovoce z vlastní zahrady. Nedokážu (a asi ani nechci) si představit, že by mě jakákoliv knížka mohla přesvědčit o tom, že budu zdravější, když to čerstvé ovoce nechám radši shnít pod stromem. To sorry! A navíc znám jen málo snídaní, které mi nalijou tolik energie do krve jako "smoothie".

    Totéž je ale s mlíkem. Mám mlíkaře, co mi vozí mlíko přímo po nadojení. Čerstvé. Plné vitamínů. Miluju to. Je mi jedno, že kráva dává mlíko telatům. To jsou podle mě argumenty lidí, kteří neměli rádi mlíko a někdo jim ho nutil. Aspoň tak si to představuju. Nerozumim, proč by mlíko mělo být "na černé listině". Chápu, vynechat ho na 30 dní, aby se vyzkoušelo bez všeho "rizikového", ale potom?

    Jsem prostě máma, co stojí před prázdnými talířky řvoucích dětí (myšleno obrazně) a váhá, co jim dát. Ale oni mají hlad, tady a teď. A jejich náplní je hrát si a zkoumat, ne čekat na stravu, která bude pro ně to nejlepší. Ty ostatní děti z běžných rodin taky skáčou a radují se (samozřejmě když pominu úplné extrémy zase na druhou stranu). Tak tedy nevím, jestli to opravdu neřešíme nějak moc. A jestli to vlastně taky už není choroba - úzkost, že sníme něco nezdravého. Co myslíte?

    OdpovědětVymazat
  13. Vzhledem k tomu, ze jediny problem s ovocem jsou sacharidy, neni imho treba se ho bat, pokud a) nemate problemy s nadvahou b) opravdu pujdete podle sezony, tedy, kdyz u nas zraje, tak klidne hodne, kdyz u nas nezraje, tak minimum.

    S temi detmi je to obtizne, ten tlak ostatnich bude a velky. Napadaji me treba slane kolace (idealne z orechove mouky apod.), s tim bude myslim dite ve skolce mit uspech.

    S tim resenim je to pravda, u Whole30 je to reseni treba, protoze jde o mesicni restart, u Primal naopak plati, ze kdyz clovek sni neco nezdraveho jednorazove, tak se celkem nic nedeje, netreba se zbytecne stresovat, jen zase najet na spravnou kolej, dulezite je nedelat si z nezdravych jidel kazdodenni zvyk... jinak by to asi jednak neslo drzet dlouhodobe a jednak by si clovek vic skodil tim stresem nez obcasnym uklouznutim.

    OdpovědětVymazat
  14. S temi smoothies je problem prave v tom navalu energie najednou, ktera jak rychle prijde, tak rychle odejde, kdyz se cloveku propadne hladina krevniho cukru. Nicmene to je resitelne, pokud si clovek udela smoothie tak, aby neslo jen o sacharidovou pecku, ale aby tam bylo i dost bilkovin a tuku.

    OdpovědětVymazat
  15. Já myslím, že si kladete stejné otázky jako každá jiná máma, a rozhodnutí, co budou jíst vaše děti, je v tomhle věku opravdu na vás. Nikdo nikde neříká, že máte nechat hnít ovoce pod stromem nebo, že vás mlíko zabije. Proto je fajn si tu knížku přečíst nebo Primal Blueprint, který teď vyšel. Pokud si děti nosí do školky snídaně, můžou si zrovna tak nosit svačiny a obědy (a ano, je to práce navíc). Až budou větší a budou mít kapesné, určitě budou zkoušet to, co neznaly, ale s dobrým základem najdou snadněji cestu zpátky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kačko, díky za reakci.
      Asi jsem se nechala trochu unést - zřejmě úleková reakce z toho, že by mi v situaci, kdy už sama nevím, jak to zdraví pořádně pojmout, někdo chtěl ještě brát mé nově objevené jistoty (ovoce a mlíko), na které jsem byla řádně hrdá (před zahájením převratu v jidle jsem se stravovala jako průměrný občan, a také měla některé nezávažné, ale otravné zdravotní obtíže jako on).

      Začetla jsem se ale do dalších onformací o Whole30 a začíná se mi to líbit. Totiž jako zajímavý experiment. Rozhodla jsem se, že do toho půjdu taky a vyzkouším, co to udělá.

      Před půl rokem jsem udělala taky určitý experiment, který jsem ovšem z nedostatku návodu a rad trošku přepískla, takže jsem to vydržela jen 10 dní.

      Ale i přesto to přineslo důležité poznatky: dítě, které se dříve "ofrňovalo" nad jídlem a mělo sklony si vymýšlet, že chce "něco jiného" a jakmile jste mu to předložili, už to opět nechtělo, se náhle (po pouhých dvou dnech kňučení, kdy máma neustoupila) začalo projevovat ochotně a zkoušet nové věci, ptát se (nikoliv si vymýšlet), co bude k jídlu a opravdu jíst. Po deseti dnech mého urputného odmítání "sladkostí a průmyslových vycpávek", dítě zcela přestalo "otravovat" dožadování se jich a vždy pouze "konstatovalo", že má hlad. Pro mě nevídané.

      Od té doby vím, že to opravdu "je v našich rukách" a že dětské rozmary a touhu po nezdravých potravinách vyvolávají sami dospělí (často jaksi nevědomky a vlastně v následku na to, že nedokáží ovládnout své vlastní chutě a touhy - mluvím z vlastní zkušenosti).

      Hodně zdaru!

      Vymazat
    2. Tomu říkám správný přístup! Za 30 dní člověk nic nedá. Přemýšlela jsem o tom jídle pro děti, jak to udělat, aby ostatní "záviděli". Na internetu je toho spousta, zvířátka vykrajovaná ze zeleniny a sýra, třeba, různé domácí nanunky atd.. Super je jen zmražený a rozmixovaný banán, dokonalá zmrzlina. Zrovna s tím mlíkem je to strašně individuální a myslím, že není třeba se ho vzdávat, když nezpůsobuje citelné problémy. Já jsem se po whole30 vzdala úpně lepku, protože jsem zjistila, že mi opravdu nedělá dobře. Mléko si občas dám ve formě cappuccina. Snažím se vyhýbat cukru, kvůli zánětům. Ale skleničku si občas dám.... léto, večírky... je to těžké.

      Opravdu fajn je Primal Blueprint a strava podle něj. Je mírnější než whole30 a je to podle mě snadno dlouhodobě udržitelné, když tomu člověk věří. Já se taky snažím přeprogramovat své geny a vyhnout se nemoci, na kterou zemřela moje maminka a udělám proto, co bude v mých silách.

      A opravdu opravdu si myslím, že čas věnovaný jídlu pro děti je skvěle strávený čas!

      Vymazat
  16. nedá mi to, abych nekomentovala...

    vcelku se zajímám o to, co jím a co dávám svým dětem. Nejsem však zastáncem toho, aby se můj den točil kolem jídla. Taky máme v rodině poměrně závažnou genetickou zátěž, která souvisí s životním stylem (asi).

    Snažím se žít a stravovat se jinak, než tomu bylo zvykem a vcelku jsem si, až do přečtení tohoto článku myslela, že se mi to daří. Našla jsem si svůj jídelní režim (trvalo mi to poměrně dlouho) a konečně se cítím dobře - pokud jej však srovnám s Primal Blueprint nebo Whole 30 jsem úplně vedle: ráno začínám mlékem nebo jogurtem (kupuji si ty dražší ve skleničkách nebo bílé a přidávám vlastní marmeládu) s vločkami, každý týden mám alespoň jednou luštěniny (bez mouky), jím chleba, maso jím protože si myslím, že je to přínosné (ale klidně bych se bez něj obešla - miluji vegetariánskou stravu), jím hodně zeleniny, o něco méně ovoce.

    Trošku jsem byla tímto článkem nahlodána (strávila jsem dva dny hledáním informací). Hledala jsem i záporné ohlasy (není to jednoduché) a nakonec jsem dospěla k názoru, že něco trošku pozměním (ještě méně cukru a obilovin, lepší tuky, nejíst zbytečně z nudy nebo stresu).

    Myslím, že je hrozně těžké se vyznat v té záplavě informací a pokud se objeví něco, co vypadá logicky, má to vědecký nádech a dá nám to naději na lepší život, je lákavé po tom skočit a nechat se vést. Neříkám, že je to špatná metoda, ale asi jako ve všem platí, že tomu musí člověk věřit a já prostě nemůžu důvěřovat koncepci, kde se nesmí jíst luštěniny, jogurty a chléb.

    Nicméně díky za článek, zase mě to ve vnímání jídla posunulo někam dál.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podle mě u tohoto programu dost záleží, zda je na tak velkou změnu psychicky připravený a také zda pozoruje u sebe nějaké potíže, které by chtěl odstranit. Pokud je Vám dobře za současného stavu stravy, tak to se máte fajn a pak bych si nelámala hlavu a věnovala svůj čas jiným věcem.

      Já jsem zpočátku právě byla také velmi skeptická, když jsem si uvědomila, že "někdo po mě chce", abych nejedla luštěniny, které miluju, nebo ovesné vločky, které jsem také dosud připravovala často k snídani a nedám na ně dopustit.

      Jenže vtip je v tom, že to "nikdo nechce", nikdo nepřišel s tvrzením, lidi koukejte přestat jíst toto vše, protože to je fakt mor. To je pouze nástroj, jak něco sám na sobě otestovat a zjistit, pokud cítím potřebu něco změnit.

      Už jsem v životě udělala úpravy lecčeho jiného (pohyb, prostředí), které měly pouze omezený vliv, že teď se chci mrknout na zoubek stravování. A ráda bych to udělala nějak komplexněji, když sama neumím přijít na to, v čem přesně vězí ty chyby.

      Jasně, jsou vlivy, které vidím hned - čím světlejší pěčivo, tím unavenější jsem a tím rychleji poté mám zase hlad. "Moderní" tmavé pečivo, považuju za zrovnatak nezdravé de facto bílé pečivo napěchované semínky a karamelem. 100% celozrnné chleby mi nechutnají. Za poslední půlrok jsem vyzkoušela spoustu druhů chleba a kombinací mouky, ale únava nemizí a stejně brzy dostanu hlad. Z toho plyne, že moje slinivka maká moc. Ale "zbavit" se pečiva s máslem, které mi opravdu chutná? No to je výzva.

      Umím si to představit jedině díky tomu, že program nepožaduje, abych už nikdy nejedla chleba. Jen poskytuje zajímavou příležitost, zkusit, co mi dělá nebo nedělá zle. Řekla jsem si, že bude zajímavé zjistit, jak se dokážu 30 dní bez chleba obejít a čím ho nahradit. Protože kdyby ne, asi by to byla vážně podivná závislost.

      Luštěniny taky opravdu miluju (na rozdíl od některých členů mé rodiny, kteří je nikdy spontánně nejedli, protože na ně prostě nikdy neměli chuť) a ani po nich nepociťuju obligátní nadýmání. Ale taky je fakt, že je před vařením opravdu dlouho namáčím (třeba i 48 hodin). Ale můžou být nějak rizikové, jinak by v tom programu asi nebyly vyřazené. Doufám tedy, že po 30 dnech "test" na jejich snášenlivost dopadne dobře, protože bych je chtěla jíst dál. Luštěniny a ovesné vločky používám i k přípravě koláčů/pečených "moučníků" místo mouky a nemám pak černé svědomí, že dám dětem něco, co jim místo živin spíš škodí a zatěžuje je.

      Uvědomila jsem si, že mouka není primární surovina, že "neroste na poli", ale že jí musí někdo zpracovat a když si jí koupíme v obchodě, nevíme, jak dlouho tam předtím ležela (i mouka stárne a může chytat plísně, celozrnná zase žluknout). Jasně, mohla bych si jí mlít sama, ale to je pro mě zatím příliš velká investice (do mlýnku i časová). A co když by mi potom bylo stále stejně? Vyhozené peníze. Děti navíc nepotřebují mouku ke svému zdárnému vývoji a "moučníky" bez ní baští stejně rádi. Nicméně dětem by podle mě přísun trochy kvalitních sacharidů nemusel nijak zvlášť vasit, protože to "vylítají". Ale trochy a kvalitních. V zelenině, luštěninách je jich ostatně taky dost.

      Jinak existuje web vyzivujicitradice.cz, kde se dá dočíst řada zajímavých informací o výživě - mimo jiné také o tom, na co je trávení dětí v jakém věku připravené. Řešila jsem společenskou otázku a tlak, ale teď jsem to řešit přestala. Myslím, že školkovým dětem se dá přiměřeně vysvětlit, že to bude trvat jen jako jeden list v kalendáři. A můžeme si dávat nálepky za každý den. Děti určitě mohou dostat víc ovoce, mohou podle mě dostat víc porcí jídla za den než jen 3 - jde mi jen o to, abych nemusela "vyvářet" čtvero různých jídel, když ten test dělám hlavně kvůli sobě. Ono to půjde i s nimi, jen se toho předem nebát.

      Vymazat
    2. Ještě jsem chtěla dodat, že na Whole30 mě (po počáteční nedůvěře a panice) zaujalo hlavně to, že si ho každý může uzpůsobit přesně podle svých chutí. Nemusím jíst k snidani, obědu i večeři vývar jako u jiné (též hojivé) diety Gaps. Poměr masa, zeleniny a vajec si můžu nastavit přesně podle své potřeby a úsudku. Ze zeleniny si můžu vybrat. Z masa si můžu vybrat. Líbí se mi to. A 30 dní se prostě "dá" vydržet snídat něco jiného než kaši / jogurt. Vlastně mě láká zkusit, co místo toho dokážu vymyslet.

      Po skončení už uvidím. Jsem třeba toho názoru, že člověk v našich zeměpisných šířkách stejně přirozeně potřebuje jídelníček proměňovat podle ročních období. Z toho důvodu jsou mi ve skrze "podezřelé" různé ortodoxní výživové směry, které vždy ulpívají na neměnných tezích (absolutních pravdách) a odmítají je jakkoliv přizpůsobovat člověku samotnému. Vycházejí z teorií, nikoliv z pozorování a experimentů. "Nevěří" prožitkům. Když to člověk dodržuje, a úleva nepřichází, často z jejich strany následuje argument, že to dodržuje málo nebo špatně.

      Whole 30, jak jsem ho zatím pochopila, to má opačně. Respektuje individualitu. Poskytuje jen nástroj, jak něco zjistit sám o sobě. Nechce, aby člověk žil dlouhodobě podle striktních pravidel, jen proto, že to někdo (autorita?) řekl. Jasně, Whole30 má taky pravidla, ale když se na to podíváte blíž, vidíte, že je to jen účelová dočasná úprava a pořád tam zbývá strašně moc prostoru ke svobodnému rozhodování. Když vám po tom nebude dobře, můžete hledat dál a jinde.

      Těším se na tu variabilitu a jsem zvědavá, jak to dopadne.

      Vymazat
    3. Je zajimave, jak si clovek odvykne na prijem rychlych cukru, tak pak ani nedokaze vypit 2 deci koly najednou.

      Vymazat
  17. Úplně skvěle jsem se cítila při KETO dietě, žádné sacharidy , jen bílkoviny a zeleniny, mírná euforie, žádný hlad a chutě, na sladké vůbec ne, energie na rozdávání, mohla jsem vařit pro ostatní cokoliv, péct dorty a neměla potřebu ochutnávat. Souhlasím,že problém byl v interakci s mým okolím,prostě jak popisuje autorka blogu, těžko se omezení v jídle vysvětlují druhým.

    OdpovědětVymazat
  18. Taky zkouším paleo/primal dietu, ne však whole30 - prislo mi zbytecne prisne a vim, ze bych z toho akorat byla nestastna. Nemam zadne zdravotne problemy, snad jen by to chtelo trosicku zhubnout- mam ted velikost M a mivala jsem S (ale neni to pro me zas tak dulezite). Takze tento stravovaci styl dodrzuji v rekneme odlehcene verzi, napr. dle knizky by se mela jist tri jidla denne, ja vsak leta nesnidam a ani nehodlam snidat (nemam rano hlad), a tak mi odpada starost, co si dat k snidani misto chleba. Kalorie doplnuji obedem a hlavne veceri - to mam totiz cas si uvarit neco poradneho. Na obed chodim do restaurace, tak tam je to nekdy problem, ale da se to s mensimi kompromisy a odchylkami od paleo zvladnout.J im tedy jen 2x denne ale nehladovim. Dalsi odchylka je u mne konzumace mlecnych vyrobku, tech jsem se nevzdala, protoze je snasim vybornr a nedelaj mi zdravotni problemy. Jinak vse ostatni dodrzuji.
    Co se tyce vysledku , zatim pozoruju celkem 3 pozitivni zmeny a to jiz po tydnu primal/paleo:
    -temer me presla chut na sladke a kdyz ji dostanu (zpravidla po veceri), udelam si primal pudink - rozmixuju avokado a banan (nekdy bez bananu), pridam kakao nebo kafe , trochu kokosoveho mleka a smicham.Pod to cerstve ovoce a navrch neslazenou slehacku - mohla bych to jist porad, jak je to famozni a ani to nemusi byt tak sladke jako cokolada, ta "kremovost" a "tucnost" me uspokoji stejne dobre jako kdyby v tom byl cukr.
    - citim se lepe, mam hodne energie a dobrou naladu a kvalitne spim
    - mam skvelou plet - ani mastnou, ani suchou, zkratka takovou miminkovskou :), zmizeli mi veskere pupinky, co jsem predtim mela po tvarich a na zadku a take tmave kruhy pod ocima se zredukovaly o polovinu.

    Myslim, ze u tohoto stylu jiz zustanu. Hlavne nejlepsi na nem je, ze mi absolutne nic nechybi - pecivu jsem prilis neholdovala ani drive, brambory se daji nahradit treba dyni a ryzi si do budoucna jiste dam, treba jednou do mesice. Ceho jsem se hodne bala, byl stesk po sladkem, byla jsem odmalicka cukrova. To byla ta nejprekvapivejsi vec na celem paleo,ze mi po tom tydnu temer vubec nechybi cokolada, zmrzlina ani susenky, nerikam, ze k nim mam vyslovene odpor, ale kdyz dostanu mlsnu, tak muj mozek prahne spis po necem tucnem a ovocnem a jen mirne sladkem - napriklad po vyse tminenem dezertu. Cokolada mi prijde ted zbytecne preslazena.

    OdpovědětVymazat