Pomalu a líně dozrávají dýně

Tak jo, tak jo, je dávno dýňová sezóna, já mám dýni i ve svém logu a nemám na blogu jediný kloudný dýňový recept. Rozhodla jsem se to napravit. Dýňových polévek je všude plno, vařila jsem je i já, jednu s rajčaty a druhou s cuketou a patizónem, takže na polévku se vykašleme a přejdeme rovnou k dezertu. Neplánovala jsem ho, ale když dala Lucie na FB odkaz na svůj dýňový cheesecake, dostala jsem chuť upéct něco z dýně. Prodloužený víkend mi poskytl dostatek času na pečení i dostatek příležitostí výsledek rozdat těm, co si to zaslouží. Takže: dýňové cupcakes nebo muffiny s krémem, říkejte tomu, jak chcete.

Jsem orientační bežkyně/jezdkyně!

Všimli jste si, že nám SCUK tým uspořádal orienťák? Nejdřív jsem byla z toho nápadu nadšená, pak hnedka zklamaná, protože je v příkrém rozporu s nastolenou dietou. Ale problém, který má řešení vlastně není problém, říkáme Dalajláma a já. Takže jsem se rozhodla spojit příjemné s užitečným, zadané úkoly svědomitě vyplnit a ještě se u toho pobavit. Zalarmovala jsem pár běžců/jezdců, udělali jsme plán a některé podniky oběhli/objeli společně tak, abychom každý nemuseli zkonzumovat, celé předepsané jídlo/nápoj (nejsem si jistá, jestli dělení není v rozporu z pravidly, proto je tento příspěvek nesoutěžní a čistě a jenom pro radost). A protože jsem nově Kačka Řidička, někteří měli to štěstí, že se se mnou projeli Knedlíkem.

Zasloužíte si pořádnou čočku!

Samozřejmě v dobrém. Za to, jak poctivě čtete a komentujete se s vámi podělím o dva mé poslední recepty, ke kterým mě přivedla dieta, sezóna a Home Kitchen. HK jsem zvolila za svojí dietní obědovou základnu. Miluju zdejší polévky a z hlavních jídel se dá vždycky nakombinovat něco, co se příliš nepříčí dietním pravidlům, která dodržuji. Hrozně mi tu chutná sladkokyselý čočkový salát, který mě přivedl na myšlenku trochu si pohrát s čočkou, kterou normálně moc často nejím. Tohle je výsledek.

Kam na kávu? Do Berlína!

A myslím to vážně. Berlínské kavárny nemají do těch londýnských vůbec daleko. Nejlepší by bylo nějak teleportovat jejich mix do Prahy. Z těch berlínských bych tu určitě chtěla: The Barn, CK Kafé, Bonanza Coffee Heroes a No Fire No Glory.

Mám výročí!

Dneska je to přesně rok, co jsem napsala na SCUK první recenzi. Byla jsem z toho strašně nervózní a bála se, že nedostanu dostatek kladných hodnocení, aby se ze mě mohla stát opravdová SCUKařka. Po roce mám na kontě přesně 100 recenzí a karmu blížící se tisícovce. A zdaleka ne jenom to. Pamatujete jak jsem se dojímala v příspěvku "Just a perfect day"? Dojetí trvá. Vždycky, když se se  SCUKem sejdeme, říkám si jak je fajn, že tam patřím. Momentálně se díky lidem okolo SCUKu učím řídit (a už mi to dost jde :), učím fotit (vlastně začínám dnes), držím dietu (a není to tak strašný) a mám pocit, že jsem součástí parádního celku (a to je super).