úterý 18. června 2013

Bez bezu ...


... se pravděpodobně nedá žít. Alespoň to vyplývá z dobře míněných rad, které s železnou pravidelností dostávám od své tety. Jakmile zním po telefonu alespoň náznakem nastydle, hned se teta ptá, jestli piju "tu bezinku". No, dost často piju, už jen proto, abych jí nemusela lhát. "Tou bezinkou" se myslí čaj z květů černého bezu, který koupíte v každé lékárně nebo si ho můžete nasušit sami. Když ho navíc osladíte bezinkovým medem, budete hnedle jako rybičky (nebo vám to alespoň neublíží). Já ale pro tetu i pro vás vynalezla takovou trošku lepší formu bezinkové medicíny, i když sílu léčivých účinků nedokážu dost dobře posoudit. Tak honem do bezu, teď je na vyšších místech ve své nejlepší formě. O tenhle likér totiž nebudete chtít přijít.

Počáteční fáze přípravy je shodná s přípravou bezinkového medu, takže já z dále uvedeného množství vyrobila část likéru a část medu. Tohle je druhá verze likéru a prohlašuju jí za definitivní, protože mi moc chutná.

Poměry jsou do začátku následující: na 1 l vody přijde 1 kg cukru, 1 chemicky neošetřený citrón a 25 květů černého bezu. Vařila jsem z dvojnásobné dávky následovně.


Do vody jsem přidala na tenké plátky nakrájený citrón (bez pecek) a květy bezu (jen oklepané neomyté, abych na nich zůstal pyl), přivedla k varu a vařila 20 minut. Nechala jsem louhovat 24 hodin. Potom jsem květy i citrón vyndala a pořádně vymačkala. Tekutinu jsem přes utěrku přecedila do čistého hrnce, přidala cukr a přivedla k varu. Můj plán byl vyrobit likér z trošku hustšího sirupu, takže do "fáze likéru" jsem vařila asi 30 minut. Příslušné množství sirupu jsem slila do poloviny čisté, horkou vodou vypláchnuté lahve a po vychladnutí přidala přes kapesník přecezenou šťávu ze dvou citrónů a stejné množství bílého rumu (Barcardi) jako sirupu. Pořádně jsem protřepala, dala vychladit do ledničky, ochutnala a těšila se, že vám recept stihnu předat ještě v sezóně.


První várku jsem vařila vysloveně ze sirupu, jak je popsaný ve starém příspěvku. Byla tmavší, hodně hustá a sladká. Dobrá, ale tak na jednoho panáka. Takhle verze je řidší, "univerzálnější", nejen pro babičku či tetičku.

To, co zůstane v hrnci, pokud nebudete dělat likér z celé dávky vařte směle dále, klidně 2 hodiny (záleží z jakého množství vaříte) do zhoustnutí. Uvaříte bezinkový skoromed, se kterým naděláte při chřipce spoustu dobra. Zase plním do čistých horkou vodou vypláchnutých sklenic.

Vy, kteří mě sledujete na Facebooku víte, že jsem kvůli tomuto likéru málem položila život, resp. přišla o nohu. Trochu přeháním, nečekaně jsem levou nohou až po koleno spadla do kanálu (a mé advokátní já má touhu se s nejmenovanou křivoklátskou obcí soudit) a teď mám pestrobarevné sedřené lýtko a poslouchám posměšky kamarádů, že to bylo určitě nějaké znamení, jen prý neví čeho. No, já taky nevím čeho, doufám, že hlouběji už neklesnu a s nadcházejícím létem, uvařeným likérem a vůbec pozitivními novinkami v mém životě už bude všechno jenom lepší. Tak mi/si taky udělejte radost a místo symbolického pofoukání mého raněného lýtka i já, si uvařte bezinkový likér. Platí?

22 komentářů:

  1. 3 Hodiny vareny... tak to musi byt plny vitaminov a liecivych latok :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já tady píšu něco o vitamínech? Myslíte, že to, co co se z bezu do vody vylouhuje se vyvaří? Myslíte, že všechno, co se vaří je nezdravé a proto je lepší být vitarián? Tak to bude lepší si koupit v obchodě pajcovaný med, cukr jako cukr a všichni si ušetří práci.

      Vymazat
    2. Pisete nieco o paradu na chripku :) pajcovany med rad nemam, a vitarian tiez zrovna niesom. Viem si skor predstavit svarit sirup, a pak to az luhovat. Ale proti gustu :) hezke dni bez vzteku

      Vymazat
    3. Luboši, nejsem vzteklá, jen nedokážu patřičně ocenit zbytečné uštěpačné poznámky. Už u receptu na "med" ze sedmikrásek píšu, že je celkem otazné, co v "medu" vlastně po uvaření zbyde. Tenhle recept najdete ve všech bylinkářských knížkách, ve stejné podobě koluje po internetu a navíc o něm tenhle příspěvek vlastně není. Že si dovedete něco představit, je fajn. Tak to udělejte, porovnejte nějak obsah účinných látek, napište o tom někde, kde si to někdo přečte a když to bude fungovat, moc ráda se budu vaším postupem řídit. Jinak bezinka má tu vlastnost, že způsobuje zvýšené pocení, proto se při nachlazení a chřipce používá. Obsah vitamínu C, který se louhováním do sirupu dostane, myslím nebude stát za řeč.

      Vymazat
    4. Luboši, když o tom ještě přemýšlím, zkuste svařit cukr s vodou do hustoty medu, pak v tom vylouhovat velké množství květů a vyčistit to od nečistot. To prostě nejde, možná proto se to tak ani nedělá. Obyč sirup se nevaří, jen se přivede k varu, aby zhoustnul a rozpustil se cukr, potud je to asi cesta, ale s konzistencí se to medu neblíží, to je jasné.

      Vymazat
  2. Všichni teď jedou na bezinkách..sirupy, medy, likéry. V Brně ale člověk nepotká čistou bezinku. Je to škoda. Budu tedy jen tiše závidět, protože ta chuť je prostě úžasná!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moni, nevěřím. Nevím, jestli si to nepletu, ale třeba Mariánské údolí na kraji Brna? Nějaké lesy v okolí? Kolem přehrady? Na twitteru se to bezinkáři z Brna jen hemží, někde být musí.

      Vymazat
  3. Proč se traduje to, že všechno musí být zdravé a plné vitaminů. Nestačí, že to jednoduše dobře chutná a udělá nám to radost? Lenka

    OdpovědětVymazat
  4. To chce trochu zvednout pozadí. Stačí tak cca 15km za Brno, lesy okolo Lipůvky a Kuřimi jsou bezu plné. Do Kuřimi jezdí MHD.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to chce hlavně dost času :D

      Vymazat
    2. Kdo lituje času, jde do super hyper pro sirup plný chemie...to je blbá výmluva.

      Vymazat
    3. Ještěrko, o co ti jde prosím? No tak jsem líná běhat po lese. Pokud tě to nějakým způsobem pohoršuje, tak to nečti. Nepotřebuji tvůj uštěpačný názor.

      Vymazat
    4. Tak se mi tu holky nehádejte :). Taky bych místo závidění raději o víkendu otrhala jeden keřík, ale ať si každý dělá co chce.

      Vymazat
  5. no vidíš a já třeba bez vubec nesmím,mám na něj težkou alergii a i po jednom malém bezovém plodu otékám a dusím se....a to jsem do 12 jedla kosmatice a pila bezinkovou štávu.A ted na starý kolena nesmím ani čichnout natož ochutnat.....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tom případě musí uznat, že bez bezu se dá žít docela snadno :), jen je to prostě dobrota, kterou si člověk musí odpustit. Lepší než třeba alergie na lepek, to si nedovedu představit.

      Vymazat
    2. Kači víš jak se mi sbíhaj sliny na bezový likerek?A nemužu ho nemužu:( nu dá se žít,ale někdy bych si fáááák moc ráda dala:)

      Vymazat
  6. Taky se mi sbíhají sliny a bez bezu budu asi letos žít, protože vůbec není čas se na něj vypravit... Ale já to příští rok vážně dám! A rozhodně podle tebe :)

    OdpovědětVymazat
  7. Tak loni jsem bez prošvihla, letos tu chybu musím napravit. Lepek sice nemůžu, ale bez snad jo :-)

    OdpovědětVymazat
  8. Haha, taky jsem včera sbírala bez v jedné křivoklátské obci..a do kanálu sice nespadla, ale život jsem skoro položila taky, neb jsem pro změnu zapadla do příkopu s kopřivama :-) Z ukořistěných květů vyrábím sirup, letos prvně, tak snad se povede, tak jako Tobě.

    OdpovědětVymazat
  9. Určitě se povedl, že jo? Já udělala poznání, že kde je bez, tam jsou i kopřivy. Když jsem byla malá, jeden strejda nám říkal, že požahání od kopřiv je dobré na revma, takže bez je léčivý po všech stránkách :)-

    OdpovědětVymazat