pondělí 30. července 2012

O co tu běží?

Furt o to samé... být štíhlá a svěží. Raw food blogy slibují, že když zvýšíme podíl syrové složky ve stravě, budeme zdravější, nabití energií a samozřejmě štíhlí. To samozřejmě chci, ale jak na to? Nejsem příznivkyně extrémů, ale jsem milovnice experimentů. Když jsem se dozvěděla, že budu celý srpen bez kuchyně, nepotěšilo mě to ani trochu. Byla jsem spíš otrávená, že mi bude upřená jedna z mých nejmilejších činností, a že nebudu moc pořádat žadné večírky a vůbec. Nakonec se ukázalo, že na večírky stačí terasa a gril, když bude nejhůř mám remosku a taky SCUK team, který mi vypůjčil erární elektrický vařič.


I přes improvizované kuchyňské vybavení jsem se ale rozhodla, že tepelnou úpravu stravy omezím na minimum, kdo by taky chtěl něco vařit na elektrickém vařiči, a vyzkouším zeleninové převážně raw recepty, které jsem našla v knihách a na internetu. Vykopávám polévkou z vodního melounu a okurky. Snadná příprava z pár ingrediencí, ke které postačí blender/food processor nebo ponorný mixér dělá z téhle polévky hit mé zdravější syrovější letní kuchyně.

čtvrtek 19. července 2012

Ochutnávka nového stylu k svačině

Jak jsem avizovala, pročitám se teď zeleninovými kuchařkami a blogy a hodlám postupně maličko změnit své stravovací návyky a v ideálním případě i ty vaše. Léto je pro tyhle účely skvělé, tak proč nezačít třeba hned teď, u svačiny nebo u večeře (já to vyzkoušela dnes k obědu).


Malé úskalí může představovat omezená dostupnost některých exetockých surovin. Je mi jasné, že nejsou k mání všude, ale na druhou stranu, každý má snad někde v dosahu zloTesco s jeho mezinárodním koutkem nebo ještě lépe Marks & Spencer.

Na rozjezd si dáme něco opravdu jednoduchého, jen tak pár rajčat a okurek v jihovýchodním stylu pro radost, souhlasíte?

úterý 17. července 2012

Přijela tetička z Londýna...

při čtení kuchařek vzpomíná.


Po šesti dnech strávených v Londýně musím konstatovat následující:

1. Londýn je pořád skvělý,  a i když už jsem tam byla možná patnáctkrát, nikdy se mi neomrzí. Kdybyste se nudili, pořád je tu Tate Modern (a v ní třeba až do 9. září parádní výstava Damiena Hirsta), nebo se můžete jen tak toulat kolem Brick Lane a hledat zvířecí graffiti od Roa a taky nějakou z těch slavných indických restaurací, kde přes oběd někdo sedí. My takovou nenašly ani jednu, takže jsme raději jely na oběd zpátky do centra.

2. Londýn je velký Berlín, obě města mají hodně společného, i když jsou vlastně úplně jiná. V Berlíně jsou hezčí kluci (i holky). A taky je tam mnohem méně kávových řetězců. V Londýně jsou zas zajímavější domy, museum designu a taky Harrods a vzpomínky na Jana Kaplického... Lásku mezi muže dělit neumím, ale s městy mi to jde docela dobře. Londýn nebo Berlín, miluju oba stejně.

středa 4. července 2012

Křehká láska aneb společné plány II

Ze spousty možná až obtížně vysvětlitelných důvodů mám ráda Mikulov. Z mnoha možná ještě obtížněji vysvětlitelných důvodů mám ráda porcelán. Výstava Křehký Mikulov, moderní řečí "festival art designu" je pro mě proto dokonalé spojení. Třeba by se v Mikulově na zámku líbilo i vám, co myslíte?