čtvrtek 31. března 2011

Let the Sansho, let the Sansho, let the Sansho in!


Sunshine i Sansho už nám zpříjemňjují život více než dva týdny. Nevím jak na vás, ale na mě má sluníčko i skvělé jídlo opravdu pozitivní vliv. O Sanshu jsem se dozvěděla ani ne před 2 týdny, když jsem se s ostatními scukaři vzdělávala v oblasti vína. Na SCUKu se prostě nic neutají. Když potom pan Cuketka prezentoval své první dojmy, vydržela jsem sotva pár hodin, než jsem udělala rezervaci na sobotní večer. Jak to dopadlo si můžete přečíst v recenzi anebo postupovat fotku po fotce.

pondělí 28. března 2011

Tož jak dneska děcka, šórneme se spolu zase po štatlu?

V první části brněnského povídání jsme skončili v Kafe do vany, takže pokračujeme po Údolní směr centrum a narazíme na top asijskou/sushi/fusion restauraci Koishi a hned naproti na novou (alespoň v mých očích) vinotéku, která vypadá krásně a moc by mě lákalo tam strávit večer. O pár kroků dále jsem objevila restauraci U Richarda, kde točí nepasterizované pivo z vlastního minipivovaru a teď už fakt nevím, kolik času bych musela v Brně strávit, abych to stihla všechno oběhnout. Za rohem od Richarda je kavárna Podnebi, o které mi vyprávěl Lukáš, takže bych se asi měla podívat i sem.

sobota 26. března 2011

Právě jsem se vrátila z trhu...

A jsem dost naštvaná. Farmářské trhy v Praze obživly po zimě minulý víkend, dnes jsem měla akorát volné dopoledne, tak jsem se vypravila na Kulaťák, čili do Dejvic. Přiznávám se, že moje pohnutky nebyly úplně trhově čisté. Na Kulaťáku, totiž minulý víkend provozoval stánek také Doubleshot, tedy pražírna výběrové kávy, který ani ne před rokem zásadním způsobem změnil můj kávový život. Takže já se vypravila na trh principielně proto, abych si dala kávu, k ní nějakou sladkou dobrotu a pak eventuelně koupila nějakou zeleninu nebo tak něco. Na trhu jsem byla lehce před desátou, poprchávalo a všude bylo obrovské množství lidí, a kdo neměl kočárek a k tomu dalších pár předškolních dětí, jako by nebyl.

pátek 25. března 2011

Tož jak děcka, šórneme se spolu po štatlu?

Pokud jste na základě mých předchozích zápisků nedošli k závěru, že jsem maličko šáhlá, tak teď si to budete myslet docela jistě. Já mám totiž hrozně ráda Brno. Když to řeknu kamarádům Pražákům, tak si ze mě dělají srandu. Když to řeknu Brňákům, tak kroutí hlavou řka, že jsem asi jediná Pražanda, co má Brno ráda. No, snad to nebude tak úplně pravda, Brno má rád i můj kamarád Lukáš a vlastně mi tu lásku k Brnu tak nějak předal. Brno má podle všeho také rád můj oblíbený novinář Jiří Peňás, ale ten zas není křtěný Vltavou, takže se nepočítá.

středa 23. března 2011

Florida je zkrátka ráj, tak si dáme Key lime pie


Před asi tak 8 lety jsem byla na Floridě, v Miami, s kamarádem, co tak úplně nemusel být jen kamarád, ale pořád jsme čekali na tu pověstnou jiskru. V průvodci jsme se dočetli, že na nejižnějším se všech Florida Keys - Key West, je k vidění nejromantičtější západ slunce ze všech romantických západů slunce na světě. A taky tam dlouho bydlel Hemingway a taky tam roste spousta limet. Spousta dobrých důvodů, proč se tam vypravit. Tak jsme tedy vyrazili s nadějí, že přeskočí jiskra, dáme si Key lime pie a rozhodně ještě limetovou zmrzlinu. Poškorpili jsme se ještě cestou, bylo zataženo, takže se žádný viditelný západ slunce nekonal, Key lime pie jsme snad taky neměli a zmrzlinu jsme sháněli půl dne. Zkrátka, fakt se to vydařilo (a on si nakonec vzal za ženu mojí úhlavní nepřítelkyni :).

pondělí 21. března 2011

První jarní den oslavíme roastbeefem


Včera byla neděle, počasí bylo proměnlivé, ale konstantními už se staly nedělní obědy s kamarády u mě doma. Tentokrát si pozvání zasloužila Magda a její dcera, která se jmenuje po mně (nebo spíš jako já, ale já si budu myslet, že po mně). Pod vlivem kurzu v Prakulu jsem už někdy na začátku týdne Magdě slíbila, že v neděli udělám roastbeef.

středa 16. března 2011

Co jsme kuli v Prakulu...

V pondělí jsem byla na svém prvním opravdovém kurzu v Pražském kulinářském insitutu čili Prakulu. Dříve jsem tam byla na přednášce Romana Vaňka o trendech moderní gastronomie, kterou dělal pro SCUK. Přednáška byla hrozně zábavná, ostatně jako pan přednášející.


Pondělní kurz s názvem "Hovězí maso jednoduše", byl ale jiné kafe.  Asi pětihodinová jízda, během, které se podávala višňovice, pivo, víno a ke konci i voda, jejímž cílem bylo naučit účastníky uvařit guláš, roastbeef, španělské ptáčky a udělat tatarák. Vedoucím kurzu byl Václav Frič a zdatně mu sekundoval David Izák.

čtvrtek 10. března 2011

úterý 8. března 2011

Happy MDŽ aneb muži, překvapte někdy své ženy!


K něčemu se vám přiznám, nenávidím, když se mi někdo plete v kuchyni pod ruce a snaží se mi pomáhat. Prostě ráda vařím sama. Co ale miluju je, koukat na to, jak vaří muž mého srdce. Možná není náhoda, že až na jednu výjimku vařili všichni moji kluci. Něco sladkého mi ale upekl jenom jeden, Španěl, který si dodnes potrpí na okázalá gesta (ale tenkrát to zafungovalo perfektně).

Proto jsem se tentokrát rozhodla pro recept, který je natolik jednoduchý, že ho zvládne i muž téměř bez zkušeností v kuchyni a je natolik zaručený, že na něj dostanete každou ženu, která nemá alergii na čokoládu a taky se intenzivně nesnaží zhubnout. Sice mám trošku pochybnost o tom, kolik procent čtenářů mého blogu tvoří muži, ale i tak... Panové seberte odvahu, zástěru a trochu citu a udělejte pro své partnerky něco, co jste pro ně ještě nikdy neudělali, ořechové brownies!

pondělí 7. března 2011

Telecí a tuňák, každý to má jinak



MUDr. Macek a já to máme tak, že si myslíme, že vitello tonnato by se mělo připravovat tak, že tenké plátky telecího masa se zcela pokryjí omáčkou a takto odpočívají 24 hodin před konzumací. Zdeněk Polreich tento názor nesdílí (pro pobavení koukněte sem), ani Na Kopci si od pana Macka poradit nenechali, ale vy si poradit nechte, budete tou chutí nadšení. Ale konec mackování, resp. machrování a jdeme na to.

pátek 4. března 2011

Kam ten svět spěje?


Připadá vám normální nakupovat jídlo v drogerii a děláte to taky? Jsou věci, které kupuji zásadně v "déemku", protože je jinde nemají, nebo protože jsou levné a navíc bio (co kdyby na tom přece jen něco bylo). Ale vždycky se divím, proč je nemůžu koupit v normálním obchodě. 






středa 2. března 2011

úterý 1. března 2011

Na vás!

Mám za sebou první měsíc oficiální blogerské kariéry.

Jaké jsou výsledky? Příjemně šokující. Tedy zobrazení blogu více než 4.000 krát (a já se nepočítám :), spousta pozitivních a konstruktivních komentářů a žádná vyslovená kritika.

Tímto tedy děkuji všem čtenářům, komentátorům a rádcům. Zvláštní dík si zaslouží autor grafické stránky blogu a ti, co se mnou chodí ochutnávat nová jídla a objevovat nová místa, aby bylo o čem psát.

Tak na vás! Díky!



 
P.S. Neváhejte psát do komentářů své názory, připomínky nebo třeba nápady, co bych měla uvařit, kam bych se měla vypravit atd., vážně si to beru k srdci a zajímá mě to.