čtvrtek 29. prosince 2011

Byla jsem hodná holka


Být hodný se vyplácí, člověk má ze sebe dobrý pocit a na vánoce pak pod stromečkem najde spoustu bezva dárků. Já byla letos asi opravdu hodná, protože jsem dostala samé príma věci. Z minimálně třech budete mít užitek i vy. Těsně před štědrým dnem jsem dostala kuchařku od Romana Vaňka - Poklady klasické české kuchyně, kterou jsem si moc přála. Můžete se těšit na nějaké recepty. Ježíšek mi dále nadělil pancake objektiv k mému ikonickému foťáku, takže teď mi to focení půjde úplně samo. Můžete se tudíž těšit na lepší fotografie. A hned po  svátcích jsem dostala ještě jeden dárek, který mi udělal velkou radost. Legrační knížku Praha 1977/8, u které není uveden autor (ale dost dobře by to mohl být kolektiv autorů: Milan Ballik, můj editor z LN a mé duchovní dvojče, které v té době umělo jíst, číst a psát). Kniha sama říká, že se jedná o publikaci, která obsahuje odpověď na otázku, kde se v Praze dobře najíst, napít a pobavit.

středa 21. prosince 2011

O vánocích se mají plnit sny

Janek Ledecký si sice myslí, že o vánocích by se měly plnit sliby, ale já bych řekla, že sliby se mají plnit pořád.

neděle 18. prosince 2011

Prosté chutě francouzského venkova

Kdo uhádne, koho parafrázuji v názvu příspěvku, má u mě placku Kačky Žvýkačky.


Taky se vám někdy stane, že si jdete koupit do masny 10 dkg šunky, kterou máte v dietním rozpise předepsanou k snídani a odejdete s celou kachnou? Mně se to vlastně stalo poprvé, ale co se dalo dělat, když byla tak krásná, čerstvá a chtěla ke mně? Až když jsem si jí odnášela, došlo mi, že nemám ani jeden večer v týdnu volný na konfitování a svolávání nějaké předvánoční večeře, tak jsem se rozhodla udělat noční kachní rilletes.

úterý 13. prosince 2011

Nejlepší vanilkové rohlíčky...


... pekla samozřejmě moje máma. Jakkoli se považuju za celkem tolerantní děvče, polemiku na tohle téma v komentářích nepřipouštím. A protože je čas dávat, dám vám na ně recept.

čtvrtek 8. prosince 2011

Baristou snadno a rychle...


... se nestanete. Tohle a spoustu dalšího jsem se dnes dozvěděla na základním baristickém kurzu. Kurz připravuje pražírna výběrové kávy Doubleshot, vede ho Jarda Barista Tuček a je bezva. Ve stručnosti vám převyprávím jaké to bylo, a pokud to  kávou myslíte vážně, rozhodně doporučuju jako první krok na dlouhé cestě ke kávové nirváně (jenom v bůčku totiž nirvánu hledat nelze).

pátek 2. prosince 2011

Je sůl vážně nad zlato?

Dneska ráno jsem si hned po probuzení přečetla na idnes.cz článek o restauraci Terasa U Zlaté studně, který se jmenuje: "V nejlepší české hospodě slánku nenajdete" a teď to nemůžu pustit z hlavy. Průměrná cena hlavního chodu v této restauraci je 900 Kč. Moc nerozumím potřebě dělat z toho v novinách takovou tu "hospodu" pro obyčejné lidi, protože to fakt není a vsadila bych se, že pan Sapík mladší tam jistě nečeká davy lidí z blízka i z daleka, co přijdou na pivko a svíčkovou. To je ale asi věc autorky článku. Ale ani moc nerozumím tomu, a přiznávám se, že už delší dobu, proč se má dobrá restaurace vyznačovat tím, že na stole není slánka. Pan Sapík totiž v článku říká: "Sůl a pepř je jen na vyžádání. Za jídlo zodpovídám já a lidé k nám chodí za chutěmi podle mého". Co vy na to, souhlasíte?

pondělí 28. listopadu 2011

Chřipku z těla ven!


Chilli, limetou a zázvorem! Během posledních několika dnů jsem dostala řadu cenných rad, jak se dostat z prapodivné nemoci, která se projevuje teplotou a bolestí na hrudi. Dost se opakovala ta o čaji ze zázvoru s medem a citrónem a já na to, že bych si tím přivodila ještě žaludeční nevolnost. Zázvor mi zrovna nejede, resp. nenávidím kandovaný, který jsem si před mnoha lety dala neprozřetelně v čajovně, můžu ho samozřejmě k sushi, ale pak mám pocit, že mi leží v žaludku ještě týden, čaj fakt ne, ale nevadí mi syrový. Ale co zas se syrovým zázvorem. No přece thajský salát z vepřové panenky!

čtvrtek 24. listopadu 2011

Co se dá dělat, přicházejí.

A to přesně za měsíc, teď už jen, aby byly šťastné a veselé. Duchovno jsme si odbyli v předešlém článku o nirváně a teď se pojďme věnovat materiální podstatě žití. A protože podstata žití je hodně široký pojem a já aspiruju pouze na to, stát se gastrofilosofkou, budeme se věnovat pouze omezenému světu foodies (Raději bych použíla slovo "jedlík" než foodie, ale nevystihuje to pravý význam, máte nějaké návrhy?).

Co takový foodie k životu potřebuje? Spoustu věcí (hlavně teda prachy, ale nebuďme přízemní). A protože přichází čas dávání i braní, rozhodla jsem se inspirovat vás pár věcmi, které jsou podle mě k životu docela fajn, proto je povětšinou mám nebo si je přeju. To by bylo, abyste něco z toho nevybrali pro své blízké, kteří sdílí vaše/naše zájmy.

středa 23. listopadu 2011

Bůček, k nirváně krůček...


Když se před pár dny stal fanouškem mého blogu můj nejmilejší novinář, měla jsem obrovskou radost. Trošku jsem zavtipkovala, že teď už mi ke štěstí chybí jen like od Dalajlamy. Adresát mého vtipu projevil obavu, že Dalajlama nejí bůček a tudíž se fanouškem mého blogu asi nestane. Asi vážně nejí, ale je to škoda, protože i bůček může mít vysloveně meditativní účinky. Představte si, jak ho pár hodin konfitujete a přeříkáváte si u toho mantry a pak ho ochutnáte a zaplaví vás pocit nekonečného klidu a štěstí. Surreálné, ale milé, ne?

Po zasněném úvodu přejděme raději k věci, dnes toho bude moc: Momofuku bůčkové závitky podle Davida Changa, alias pork belly ssäm.

neděle 20. listopadu 2011

Vzpomínáme


Pamatujete na burisony? Nepoeticky řečeno na pufovanou rýži loupanou od Kávoviny a.s.? A to raději ani nevzpomínám na barevné sladké arizonky. Když na mě s burisony vyrukoval hrdý majitel prodejny Sklizeno - opravdové jídlo David Kukla, řečený Nulapětka, neodolala jsem. Vzpomněla jsem si totiž na úžasnou pochoutku, kterou nám dělala teta, když jsme byli malí, burisony s karamelama.

pátek 18. listopadu 2011

Rudá pruda?


Posledních pár týdnů terorizuju své přátele sladkostmi z červené řepy. Když jsem se konečně dobrala definitivního receptu na řepné cupcakes, dozvěděla jsem se, že ty první byly lepší. Nebyly! Ty poslední jsou dokonalé, ale upekla jsem je za inverze, nešly ani trošku přijatelně vyfotit, takže na článek si budete muset počkat.

Ve středu jsem ale objevila u Davida Lebovitze recept na čokoládový dort s červenou řepou, jehož příprava nesnesla odkladu, už po přečtení jsem věděla, že to bude pecka. Nevyzkoušíte to taky?

středa 16. listopadu 2011

Jestli se mi nepovedeš, budeš bita jako žito...


Jasně, že bábovička. Ale upřímně, není ta říkanka nějaká divná? Dává to vůbec smysl? Když se nepovede, bude prostě rozpadlá, tak jaképak bití jako žito. Nevadí, literární aspekt věci pro dnešek ponechávám stranou. Levandulovo-medové bábovičky se naštěstí povedly i bez říkanky.

pondělí 14. listopadu 2011

Odvážné pekařky scukařky


Kdo čte blog Chez Lucie, ten ví, že Lucie je součástí skupiny Daring bakers, neboli odvážných pekařů. Ve stručnosti to funguje tak, že 1 za měsíc 1 z účastníků pošle ostatním zadání s více či méně podrobným receptem, který mají pekaři realizovat, nafotit a publikovat. Vzhledem k mé nechuti/neschopnosti dodržovat recepty, nic pro mě. Počkám až to udělá Lucie, napíše co a jak a pak si to eventuelně uzpůsobím podle svého.

středa 9. listopadu 2011

Mám to!

Asi budu muset vznést na SCUK tým nějaký oficiální protest. Jak má člověk držet dietu, když musí v rámci orientace na kuliscéně (super slovo, které si Cuketka někde vypůjčil a já si ho tímto půjčuju od něj) obíhat 9 podniků + 3 další, pokud má vyložit na stůl i divoké karty? No dobře, pro tentokrát jsem se ještě "obětovala" a vymyslela teorii, že když se dieta poruší intenzivně ale krátce, je to lepší, než když se bude porušovat méně, ale furt. No, asi je to blbost, ale já se zkrátka rozhodla uběhnout druhý orienťák co nejrychleji, abych se mohla vrátit ke svému staronovému stravovacímu režimu. A taky abych vás inspirovala k účasti, protože podniky v tomhle kole rozhodně stojí za návštěvu.

úterý 1. listopadu 2011

Café Mitte nach Prag, bitte.

Žádná sáhodlouhá reportáž z mého posledního výletu do Brna nebude. Je to totiž děsně jednoduché, radost mi udělaly jen 2 podniky: Era, s úplně fantastickou grilovanou hovězí veverkou s pečenou kořenovou zeleninou a bramborami a Café Mitte úplně se vším. Propadákem výletu bylo polední menu v La Bouchée, které jsme ve dvou vyzkoušeli úplně celé a já nedojedla ani jednu položku (a nikdo se nad tím nepozastavil) a naprosto nepitelná irská káva (café Joyce) ve Spolku (a to bez ohledu na to, že absolutně nikdo nebere v potaz, že irská káva má být s kávou filtrovanou a ne s espressem).


pondělí 31. října 2011

Pomalu a líně dozrávají dýně


Tak jo, tak jo, je dávno dýňová sezóna, já mám dýni i ve svém logu a nemám na blogu jediný kloudný dýňový recept. Rozhodla jsem se to napravit. Dýňových polévek je všude plno, vařila jsem je i já, jednu s rajčaty a druhou s cuketou a patizónem, takže na polévku se vykašleme a přejdeme rovnou k dezertu. Neplánovala jsem ho, ale když dala Lucie na FB odkaz na svůj dýňový cheesecake, dostala jsem chuť upéct něco z dýně. Prodloužený víkend mi poskytl dostatek času na pečení i dostatek příležitostí výsledek rozdat těm, co si to zaslouží. Takže: dýňové cupcakes nebo muffiny s krémem, říkejte tomu, jak chcete.

pondělí 24. října 2011

Jsem orientační bežkyně/jezdkyně!

Všimli jste si, že nám SCUK tým uspořádal orienťák? Nejdřív jsem byla z toho nápadu nadšená, pak hnedka zklamaná, protože je v příkrém rozporu s nastolenou dietou. Ale problém, který má řešení vlastně není problém, říkáme Dalajláma a já. Takže jsem se rozhodla spojit příjemné s užitečným, zadané úkoly svědomitě vyplnit a ještě se u toho pobavit. Zalarmovala jsem pár běžců/jezdců, udělali jsme plán a některé podniky oběhli/objeli společně tak, abychom každý nemuseli zkonzumovat, celé předepsané jídlo/nápoj (nejsem si jistá, jestli dělení není v rozporu z pravidly, proto je tento příspěvek nesoutěžní a čistě a jenom pro radost). A protože jsem nově Kačka Řidička, někteří měli to štěstí, že se se mnou projeli Knedlíkem.

čtvrtek 20. října 2011

Zasloužíte si pořádnou čočku!

Samozřejmě v dobrém. Za to, jak poctivě čtete a komentujete se s vámi podělím o dva mé poslední recepty, ke kterým mě přivedla dieta, sezóna a Home Kitchen. HK jsem zvolila za svojí dietní obědovou základnu. Miluju zdejší polévky a z hlavních jídel se dá vždycky nakombinovat něco, co se příliš nepříčí dietním pravidlům, která dodržuji. Hrozně mi tu chutná sladkokyselý čočkový salát, který mě přivedl na myšlenku trochu si pohrát s čočkou, kterou normálně moc často nejím. Tohle je výsledek.


sobota 15. října 2011

Kam na kávu? Do Berlína!


A myslím to vážně. Berlínské kavárny nemají do těch londýnských vůbec daleko. Nejlepší by bylo nějak teleportovat jejich mix do Prahy. Z těch berlínských bych tu určitě chtěla: The Barn, CK Kafé, Bonanza Coffee Heroes a No Fire No Glory.

čtvrtek 13. října 2011

Mám výročí!

Dneska je to přesně rok, co jsem napsala na SCUK první recenzi. Byla jsem z toho strašně nervózní a bála se, že nedostanu dostatek kladných hodnocení, aby se ze mě mohla stát opravdová SCUKařka. Po roce mám na kontě přesně 100 recenzí a karmu blížící se tisícovce. A zdaleka ne jenom to. Pamatujete jak jsem se dojímala v příspěvku "Just a perfect day"? Dojetí trvá. Vždycky, když se se  SCUKem sejdeme, říkám si jak je fajn, že tam patřím. Momentálně se díky lidem okolo SCUKu učím řídit (a už mi to dost jde :), učím fotit (vlastně začínám dnes), držím dietu (a není to tak strašný) a mám pocit, že jsem součástí parádního celku (a to je super).

neděle 9. října 2011

Podzimní dieta - věříte mi to?

Je to tady. Minulý týden jsem začala jen tak zkusmo a dneska úplně navážno. Upravuju stravovací návyky, jiným slovy, držím dietu. Ne žádnou šáhlou melounovou, vajíčkovou, bezuhlohydrátovou a já nevím co ještě, prostě budu jíst pravidelně, zdravě a jak to tak vypadá podle rozpisu od výživové poradkyně, skoro pořád. Já vím, že dieta na blog o jídle asi spíš nepatří, jenže zkušenost ze SCUKu je jasná, ti, co mají rádi jídlo a nemají super rychlé spalování, problémy se štítnou žlázou a tak, prostě dřív nebo později začnou přibírat. Já řeším váhu celý život, od skoro podvýživy, když jsem byla malinká, přes obezitu v dětství, normální váhu na gymplu a vejšce, po postupné přibírání, od doby co jsem začala pracovat. Před cca. 4 roky jsem začala cvičit s trenérkou a hubnout. Šlo to hladce, protože cvičení mě hrozně bavilo a změna jídelníčku nebyla nijak drastická. Za půl roku jsem zhubla 10 kg, všichni mě obdivovali a já byla hrozně spokojená. Za poslední rok mám ale 5 kg zpátky, spokojená nejsem ani s postavou ani s jinými věcmi a cvičení, ve kterém pokračuju prostě nestačí. Takže plán do vánoc je jasný: řízení, hubnutí, focení (ne mě, ale jídla s mým novým opravdickým foťákem, který snad budu brzy mít a pak vám o něm něco povím).

čtvrtek 6. října 2011

Berlín - teče tudy řeka, ale jaká?

Spréva nebo Mekong? Na pohled Spréva, na chuť Mekong. V Berlíně je neuvěřitelná koncentrace asijských restaurací. Tibetské, nepálské, japonské, čínské, vietnamské .... a samozřejmě fusion všeho možného. Jasně, Londýn má svůj China town, indickou restauraci na každém rohu, ale v tomhle u mě Berlín vede. Spousta malých sympatických restaurací, možná spíš bister, se skvělým jídlem za hodně fajn ceny (tím myslím hlavní jídla do 200 Kč). Mám pro vás pár tipů, které už jsou na SCUKu, včetně jednoho Objevu s velkým O.


pondělí 3. října 2011

Ich bin ein Berliner...


... jsem zkrátka kobližka. Tuším, že Kennedy tím v tom svém slavném projevu myslel něco jiného, ale já tím chci říct, že po návratu z Berlína jsem zas o trošku kulatější, ale zároveň sladce podzimně spokojená. Berlín je město jako stvořené pro cyklisty, milovníky vietnamské tak trochu fusion kuchyně a kavárenské povaleče. Tohle všechno já jsem, takže je mi v Berlíně dobře. Tak dobře, že se mi celkem úspěšně daří zapomínat na to, jak tudy kráčely dějiny. Někdy mě to totiž hodně dojímá a zrovna tady mi to nedělá ani trochu dobře.

středa 28. září 2011

Nejsem ani trochu líná, když vyrážím do Berlína!


Zítra ráno jedu do Berlína. Byla jsem tam akorát před rokem, jen na víkend a hrozně se mi v Berlíně líbilo. Od té doby tam chci zas a konečně budu mít příležitost.

pondělí 26. září 2011

sobota 24. září 2011

Nepleťe si hrušky s fíky...



... smíchejte je rovnou dohromady a udělejte si parádní podzimní variaci na tarte Tatin. Ne, že by originál nebyl dobrý dost, ale tahle verze taky stojí za vyzkoušení. Zvlášť, když koupíte v Kauflandu čerstvé fíky za 3.90 Kč/ks.

středa 21. září 2011

Kachna, bůček, řízek?

Jaké pěkně tučné české (řízek, ehmm....) jídlo máte nejraději? Je to celkem jedno, když se vypravíte do Čakoviček do restarace Na Pekárně, kterou tam v pátek 16.9.2011 otevřel Václav Frič, máte dobrou šanci, že právě to vaše oblíbené bude k mání.


pondělí 19. září 2011

Vážně vám musím všechno říkat stokrát?

Já vím, že nemusím! Trošku mě šokuje, že tohle je opravdu stý příspěvek na tomhle blogu. Když uvážím, že jsem začala psát na konci ledna, možná by se dalo dát za pravdu mým dvěma kamarádům, kteří mě označili za grafomanku. Nebudu se dojatě rozepisovat, co všechno se na blogu i mimo něj za tu dobu stalo, jenom poděkuju vám všem, co to tu čtěte a vypíšu vám fotosoutěž, která vám třeba udělá radost.

pátek 16. září 2011

Jaké máte víkendové plány?

Věřte nebo ne (kdo mě zná, nevěří určitě), ale já kupuju vůz. Samozřejmě ne jen tak ledajaký, ten můj je pěkně kulaťoučký a jmenuje se Knedlík. Jsem z toho celá pryč, řidičák mám roky a teď to vypadá, že se ze mě konečně stane opravdová motoristka. Tady se sluší poděkovat především tátovi a všem, kdo měli odvahu si sednout do mnou řízeného vozu. DĚKUJU! Až na jméno sem Knedlík ale nepatří. Píšu o tom proto, že hned zítra pojedeme s Knedlíkem na projížďku do Čakoviček, kde dnes konečně otevírá svoji restauraci Václav Frič, hlavní školitel Prakulu. Pokud jste zvědaví, koukněte na stránky restaurace. Potkáme se zítra u oběda?

neděle 11. září 2011

Radím spěchat a ne pomalu...


... do Lidlu. Pokud máte ještě proti Lidlu předskudky, je čas je odhodit. Jediný argument, který beru, je zásadovost ve věci těch nešťastně pokácených stromů, ale i tak, nerozmyslíte si to? Teď mají totiž kaštanové pyré.

pondělí 5. září 2011

Koho to jako zajímá?

No vlastně nevím, ale kdyby vás zajímalo, jaké jsou moje nejoblíbenější pražské kavárny a proč, tak se podívejte na blog SCUKu. V těch prvních třech se vyskytuju opravdu často a další dvě jsou, pokud jde o kávu, taky sázka na jistotu.


Myslíte, že jsem nějakou fantastickou kavárnu nespravedlivě opomenula? Vyčiňte mi v komentářích, ale mějte na paměti, že jde hlavně a především o kvalitku kávy, chuť dortíků a šarm baristů je až vedlejším hodnotícím kritériem.

sobota 3. září 2011

To je fakt hummus!


Pokračujeme na zdravé a hravé téma. Minulou sobotu jsem se zúčastnila velmi hravého a celkem zdravého (kdybych se tak děsně nepřejedla) vařícího kurzu s Rachadem na téma Mezze - zjednodušeně různá rychlá jídla, co se hodí při klábosení s kamarády, trochu arabská, trochu italská a tak trochu všelijaká. Bylo to super! Vařili jsme v kuchyni kavárny a restaurace Bio Zahrada, byly tam holky ze SCUKu, hodně se jedlo, pilo a mluvilo (a rušilo, pardón) a fakt jsem si to užila. Chutnalo mi všechno a nejvíc asi hummus.

pondělí 29. srpna 2011

Sladké, kulaté, sněhulákovité, co to je?


No přece briošky! Tyhle jsou výsledkem mojeho prvního pokusu, protože mi hrozně chutnaly ty v Berouně v Blackdog Cantině. Recept je naprosto výjimečně z Apetitu, který jsem si vzala na Prague Food Festivalu a funguje, protože jej časopisu předali dcery Viléma Vrabce.

úterý 23. srpna 2011

Říkala jsem něco o otrokyni sezóny?


Pamatujete ještě to vyprávění o tom, jak teď musím furt něco vařit a jíst, protože je akorát sezóna spousty skvělých věcí? A jak vlastně moc nemrazím a nezavařuju a snažím se vše konzumovat když je to zrovna k mání? No, to asi platí jen pro městské holky (i kluky samozřejmě). Když jsem přijela před trošku víc než týdnem na Moravu do Plumlova a dostala k dispozici sad s tunami švestek, rynglí a jablek, byla jsem z toho celá pryč. Najednou se ve mně probudilo zavařovací já. Bylo mi líto to nechat všechno shnít na stromech nebo pod nimi a transportovat to do Prahy a rozdat nebylo jak. Tak jsem tedy zavařovala.

neděle 21. srpna 2011

Mikulovské mobilní momentky

Mám za sebou víkend v jednom z mých nejmilejších měst - Mikulově. Kromě zážitků, jsem si přivezla další podnikatelský plán. Koupit v Mikulově byt, cca 1 víkend v měsíci a část léta ho užívat, zbylé dny turisticky pronajímat. Hlašte se už teď, já vám řeknu, proč tam máte jet.


pátek 19. srpna 2011

Za mě dobrý

Kdyby Blogger fungoval jak má, tak byste se tohle všechno mohli dočíst už včera, takže to berte s rezervou jednoho dne.


Vlastně sakra dobrý! Dnes se skluzem asi 2 měsíců otevřeli na Ovocném trhu 12, Praha 1 (vedle Myslbeku) Wine Food Market Bistro. Nemohla jsem si to nechat ujít, mám ráda italskou kuchyni, mám ráda bistra, co mají šmrnc a mám ráda lidi, co mají dobré nápady.

pátek 12. srpna 2011

Hovězí pholévka s nudlemi



Bezva, napsala jsem vám sáhodlouhý příspěvek o tom, jak vařím pho, a že to musíte taky zkusit, abyste nebyli out a pak se to nějak zaseklo, dělalo to, že se to ukládá, nešlo to zkopírovat a nakonec je po příspěvku, sakra! No nic, nebudu se rozčilovat, zkusím to znovu, stručněji. Ostatně mnohdy si myslím, že by mi větší stručnost prospěla. Čili, buďte trendy, buďte free, buďte cool a jednoznačně in a vařte a jezte pho! Povím vám, jak jsem na to šla já.

čtvrtek 11. srpna 2011

Vietnamsko - korejský nářez


Není vůbec lehké být tzv. "foodie", stojí to peníze, čas a roste při tom břicho. Trošku se nám všem poslední dobou směju, jak chodíme do Sansha, jezdíme na burgery do Berouna a vyznáváme vietnamskou kuchyni. Chápu, že když letí fialová, tak by si měl člověk koupit alespoň fialovou šálu, ale fakt je možné, že určitá skupina lidí jí stejné jídlo, protože to frčí, jinými slovy o tom psal Cuketka a pak všechny noviny, co publikují taky recenze? A fakt je možné, že jsem se takhle snadno nechala zblbnout i já? Jo, je! Burgery v Berouně jsou skvělé, i když obsluha je spíše na zabití, Sansho miluju a s vietnamskou kuchyní teď šíleně experimentuju.

čtvrtek 4. srpna 2011

Rychlá letní inspirace


Přiznávám, že mám teď trošku honičku, a tak ty slíbené zdravé a odlehčené recepty v psané formě trošku stagnují. Ale protože se svých předsevzetí držím a chci v tom podpořit i vás, přidávám jeden sezónní tip, který jsem odkoukala u Lucie a trošku pozměnila, jak se mi to hodilo. Je to omáčka z pečených rajčat.

úterý 2. srpna 2011

Kávová výzva/prosba


Milí čtenáři,

mám na vás prosbu. Věděli byste o nějakých zajímavých kavárnách v ČR mimo Prahu a Brno? Pokud ano, napište mi to, pěkně prosím.

neděle 31. července 2011

Jak pejsek s kočičkou dělali fresh rolls

Jednou se pejsek s kočičkou rozhodli, že si udělají čerstvé nesmažené závitky, jaké jsou k dostání třeba ve Pho Vietnam na Jiřáku nebo v relativně novém a ultradoporučeníhodném vietnamském bistru RedHotChilli v Karlíně. Ale protože měli v čerstvé paměti zahradní posezení s pejskaři, kočkaři a scukaři  u Cuketků, které bylo hodně v Momofuku stylu, řekli si, že prostě splácají dohromady to, co do závitků patří a taky něco, co tam úplně nepatří, ale je to děsně dobré (nakládanou zeleninu).


středa 27. července 2011

Chutně, zdravě, HRAVĚ!

Nějak jsem za posledních pár měsíců nakynula a není to zvýšenou konzumací drožďové pomazánky. Takže se začínám krotit, odpírám si bůček a jiné laskominy a zamýšlím se nad tím, co chutná skvěle, je samo o sobě nepříliš kalorické nebo se to dá udělat v nějaké odlehčené verzi. Co takhle rozbořit mýtus, že zdravé a "dietní" jídlo musí být hnusné a cesta k pár shozeným kilogramům je dlážděna jen hladem, smutkem a odříkáním?

sobota 23. července 2011

Otrokyně sezóny



Čtení všelijakých foodblogů, knížek o jídle, článků a tak, mi docela změnilo život. A když ne přímo ten, tak určitě vařící a stravovací návyky. Hrozně mě baví vařit z toho, co je zrovna k mání, nic moc nemrazit a dlouhodobě neskladovat. Taky mě začalo bavit dělat věci od základu a neusnadňovat si práci. Slow food u mě rozhodně jede.

pátek 22. července 2011

Už jsem vážně slavná holka!


Já vím, že samochvála a chlubení se nejsou zrovna pěkné, ale když já mám takovou radost :).

Můj londýnský článek dneska vyšel v hospodářkách, resp. na IHNED.cz, koukněte. Radost mám dvojnásobnou proto, že hospodářky, nebo spíš jejich přílohy, jsou jediné periodikum, které doopravdy čtu (zrovna mi leží na stole).

středa 20. července 2011

Pět stupňů kavárenského ráje: Kam na kávu v Londýně?


No, moji pravidelní čtenáři asi vědí, kam se na kávu v Londýně vypravit, že jo? Ale kdybyste přecejen měli pochybnosti a nechtěli prohledávat staré příspěvky, tak stačí, když se podíváte na blog SCUKu, kde najdete můj stejnojmenný příspěvek. Zvlášť hrdá jsem na to, že jsou tam publikované i moje fotografie :).

Tak na co čekáte? Checkujte, likujte a pak sharujte se zbytkem světa!

pondělí 18. července 2011

Jsem řepný magnát

Nenávidíte červenou řepu ještě od časů školní jídelny? Děláte chybu! Je totiž slaďoučká a dá se s ní hrozně kouzlit.

Tetě se letos červené řepy urodilo veliké množství a já jsem dobrovolným velkoodběratelem. Mám jí ráda jen odšťavenou s mrkví, pečenou s olivovým olejem a nejraději mám asi z červené řepy carapaccio.






sobota 16. července 2011

Čerstvé pesto, ale presto!


Je vůbec něco, co teď zrovna nemá sezónu? Skoro nestíhám vymýšlet, vařit a konzumovat. Momentálně mám zásoby červené řepy, květáku, cuketek, meruňek, malin, na trhu u Anděla jsem dokonce viděla dýni hokaido... svět se zbláznil. Nevadí, já dělám vše proto, abych zůstala mentálně v pořádku, takže sportuju, jím, vařím, píšu a vymýšlím jak zásadně změním svůj život k lepšímu.

Myšlenku přestěhovat se do Karlína, abych to měla blízko do Mého šálku kávy jsem zavrhla, akce "hraj golf, změň život" má v mém případě dost diskutabilní výsledky, takže se vracím do ustáleného funkčního režimu: jídlo/káva + kamarádi + cvičení/kolo. Jeden z mých osvědčených receptů, který měl v podobě malých dárků u kamarádů vždycky úspěch je klasické bazalkové pesto (alla Genovese). Bazalkové plantáže si založím až příští rok, takže prozatím jsem se spokojila s bazalkou z Haveláku. Když jsem si loni v září vezla náruč bazalky z Říma, říkala jsem si, že už jsem asi vážně magor :).

středa 13. července 2011

ERA: Legenda pokračuje


Nevím úplně, jestli se hodí, aby holka křtěná Vltavou psala o brněnské legendě. Ale pokud jí (rozumějte Kavárně Era) to přinese popularitu a majiteli zamyšlení nad výběrem personálu, budu klidně riskovat kritiku od rodilých Brňáků za to, že jim fušuju do řemesla. Až pojedete do Brna, Era is a MUST!

pondělí 11. července 2011

Každý si nese své břímě...


...letními cestami k zimě, každý si nese to své, jak tak životem jde. To zpívá Jaromírn Nohavica v mé oblíbené písni a má pravdu. Já si teď nosím na zádech hlavně golfové hole a letní cesta mě včera zavedla na Čertovo břemeno. Čertovo břemeno je golfové hřiště kousek od Prčice, čili úplně v prčicích a je to tam hrozně krásné. Ne nebojte se, nerozhodla jsem se z vás udělat golfisty, i přes mojí intesivní snahu asi nebude golfista nakonec ani ze mě, ale rozhodla jsem se vás ponouknout k výletu právě na tohle místo, protože tu mají klubovnu, která je architektonickým skvostem, je otevřená nejen pro golfisty a je v ní restaurace.

pátek 8. července 2011

Léto je léto...


... když den patří snílkům, když můžem jen v tílku ven jít. Zpívá božská Helena a já nemůžu dohledat, kdo jí tento poetický text napsal, takže se omlouvám za neuvedení autora. No, já jsem spíše přízemní, v tílku mě na ulici neuvidíte a byla bych moc ráda, kdybych prozměnu já neviděla na ulici v tílku žádné muže, nebo v horším případě nahoře úplně bez. Za to byste mě mohli vidět při sbírání borůvek, kdyby tedy nějaké rostly (alespoň na Rakovnicku, kam občas jezdím za tetou). Vynalezla jsem totiž parádní borůvkový recept.

čtvrtek 7. července 2011

Za hranice všedních dnů

Tak jak jste naložili s volnem? Dělali jste taky rotiku v Thermalu nebo v Puppiku? Já si rozplánovala každý den volna zvlášť a nemůžu si to vynachválit. Můj pondělní plán mě přivedl k novému podnikatelskému záměru, na který bych chtěla znát váš názor. Co takhle "jídlocestovka"? Abyste mi dobře rozuměli, popíšu vám, co jsem dělala v pondělí.





čtvrtek 30. června 2011

Já bych prosím opravdu raději ne!

Komu se to líbí, ať udělá čárku, resp. ať to neváhá vykřičet v komentářích. Chtěla bych vědět, že existuje někdo, kdo recenze a jiné články Milana Ballíka z Eura považuje za čtivé, přínosné, zajímavé, zábavné... prostě se mu tenhle styl psaní líbí.

V pondělí se dostalo na stánky nové Euro s přílohou Top restaurace 2011, která byla letos otevřeně v režii pana Ballika, zatímco vloni sice v tiráži Top restaurací 2010 uveden nebyl, ale soutěž, kdo najde v textu více typicky ballíkovských větiček nevznikla jen tak náhodou. Tak se podívejme na pár perliček a vy mě pak přesvědčte, že jsem zbytečně přísná a kritická holka, a že byste si přáli, aby všechny recenze restaurací byly psané právě takhle.

pondělí 27. června 2011

Chcete mít lepší život?

Já si to přeju moc! A poslední týden se to hodně lepší, nějak mě konečně  přechází ten můj půlroční smutek a stává se ze mě zase veselá holka. Nerada bych to zakřikla, konec konců bůhví, jaký to bude mít efekt na obsah tohohle blogu :). Je to až podezřelé. V sobotu se mi poprvé v historii povedlo udělat na mém kávovaru tygrovanou cremu. Včera jsem poprvé odpálila 75 m (já vím, že je to zoufalé, ale to nevíte jak mi to šlo před tím). Dneska jsem poprvé nedostala na golfu  za nic vynadáno, dokonce jsem si šplhla, protože jsem měla při ruce pravidla. A hlavně začali zase dávat můj oblíbený seriál a dokonce nové díly (říká holka, co nesjíždí filmy ani seriály na netu, protože to neumí a taky, že autorská práva nepovažuje úplně za přežitek).

neděle 26. června 2011

Co asi jedí golfisté?


Já vlastně nevím. Ale dnes jsem už podruhé měla po mučení na drivingu jahodové knedlíky a vzhledem podobnosti knedlíků k míčkům (samozřejmě čistě vizuální), můžu vřele doporučit.

čtvrtek 23. června 2011

Konec prima sezóny


No přece té rebarborové. Letos jsem s rebarborou vařila nebo spíš pekla úplně poprvé a určitě ne naposledy. Moc se mi osvědčila kombinace jahody+rebarbora+crumble topping, proto jsem se rozhodla jí zopakovat v trochu jiné formě. Řekla jsem si, že udělám rebarborový koláč, přidám do něj jahody a do drobenky zas polentu a voilà.

úterý 21. června 2011

Just a perfect day

Dneska budu maličko sentimentální, chci vám totiž říct, že mám ráda SCUK a proč. Ne proto, že jsem grafomanka, jak by řekl kolega scukař Gerbill, a baví mě trávit večery psaním recenzí. Mnohem víc proto, že mě baví trávit čas lidmi, kteří se na SCUKu podílejí. Ono se totiž ukázalo, že jsme si všichni tak trochu podobní, a že ty naše společné zájmy asi nejsou úplná náhoda. Jasně, nejdřív jsem se přihlásila a vyplnila ten děsně dlouhý dotazník, ve kterém jsem musela přiznat všechno možné proto, abych se mohla s ostatními dělit o svoje názory, kde se dobře najíst, napít, kde nakoupit nejlepší telecí a tak. Teď už se raději než o písemné názory dělím o jídlo z talíře :).

neděle 19. června 2011

Když chcete phở, ale phởfrem!

Phở (čtěte spíš "faa" než "fo", to se mi jen hodilo do nadpisu) je typická vietnamská polévka, plná rýžových nudlí ve voňavém vývaru, bylinek a nejčastěji plátků hovězího masa, pak je to phở bò. Kuřecí verze je phở gà. My, co rádi jíme, rádi jíme i vietnamskou kuchyni a pořád remcáme, že je v Praze málo míst, kde se dá opravdové vietnamské jídlo ochutnat. Když se na fóru na stránkách pana Cuketky objevil horký tip na asijské bistro na Strossmayerově náměstí, nebylo nad čím váhat.

čtvrtek 16. června 2011

Ta stávka byla nakonec bezva, co říkáte?


Paní policistka, co se rozhodla prudit cyklisty, mě sice ráno opravdu vyvedla z dobré míry, ale náladu mi pak spravila Praha plná kol a lidí, co najednou nenadávali a naopak protestovali proti stávce slušností a ohleduplností. Má pravidelná dávka mangové zmrzliny byla dneska s pětikorunovou slevou, protože paní prodavačka neměla drobné. Měla jsem pocit, že řidiči byli dnes k cyklistům opravdu tolerantní a dávali si větší pozor. Všude byla kola a lidi na nich se povětšinou usmívali. 

Taky stávkuju!

Proti všem pitomcům, co mi otravují život.

V sobotu to byl řidič lanovky na Petřín, který mě do ní nepustil s kolem, přesto, že v lanovce se kola přepravovat smí. Prý v ní jsou lidi... což musí být pro řidiče lanovky opravdu šokující zjištění. Doporučil mi přečíst si přepravní řád, lidi mají totiž přednost. O důvod navíc pro zvýšení jízdného, že?

Dneska, když máme tu stávku a bylo jasné, že ze Strahova to půjde do práce opravdu jen na kole, mě zas naštvala policistka na Karlově mostě. Normálně stojí policajti až za Staroměstskou mosteckou věží (říkám si, že proto, aby byli k ruce ztraceným turistům). Dnes se ovšem přesunuly 2 policistky doprostřed Karlova mostu, aby mohly buzerovat ty, co tam pojedou na kole. Vážně je to nutný? Já přece vím, že po chodníku ani po tomhle mostě se jezdit nemá, ale copak se dá v Praze jezdit bezpečně někde jinde? Nestačí normální ohleduplnost?

středa 15. června 2011

Momentální mangový úlet


Tak už mám zase jednu pěknou jídelní závislost. Teď je u mě nejvíc v kurzu mangová zmrzlina, kterou si prostě nedokážu odepřít. Asi chápete, že je to zmrzlina sorbetového typu, čili na bázi vody, a ta je samosebou prakticky dietní :). Po třetí mangové zmrzlině tohoto týdne už mám fakt výčitky.

pondělí 13. června 2011

Pozor křehké!

Přemýšlela jsem, co ještě udělat s rebarborou, kterou mám od minulého týdne v ledničce, aniž bych dělala klasický koláč s drobenkou. Líbil se mi Áji rebarborový sirup, ale lednička je narvaná bezinkou, tak jsem nakonec vymyslela, že vyzkouším recept na křehké těsto, který jsem kdysi kdesi opsala a udělám variaci na tarte Tatin s jablky a rebarborou. A když už budu dělat to těsto, tak i quiche, a když je ještě chřest, tak s chřestem.

pátek 10. června 2011

Když nemáte zelený chřest, tak tam dejte bílý


Když nemáte ani bílý, dejte tam cuketu. Když nemáte těstoviny, tak tam dejte gnocchi (a čtěte to prosím "ňoky" a ne "gnoči" nebo tak něco). Každopádně tam ale dejte brynzu a vítejte v okénku "Vaříme s Jirkou Babicou, teda vlastně s Petrou Pospěchovou".