Inspiraci na základní rebarborový koláč jsem již tradičně hledala u Petry Pospěchové, protože páteční příloha hospodářek mě zkrátka baví. Tentokrát se ale někde stala chybka a z tištěného receptu vypadla mouka, která patří do těsta. Navíc recept používá hrnky a lžíce a kolik je 8 lžic másla, to teda fakt nevím. Takže jsem se inspirovala volně a snažila se alespoň některé suroviny odvážit a něco přidat jen tak od oka, jenže si ta množství úplně nepamatuju, tak se držme hrnků. Já použila hrnek o obsahu 3 deci, ale těsta by klidně mohlo být i malinko víc, takže se nebojte použít větší.
Na drobenku jsem použila:
1 díl změklého másla (Petra říká půl hrnku)
1 díl cukru moučka
1 díl mouky (dala jsem hrubou)
1 díl polenty (tradičně z DM)
Na těsto si připravte:
1 hrnek polohrubé mouky
3/4 hrnku cukru moučka
3/4 hrnku mléka
8 lžic rozpuštěného másla (Kolik to sakra je? Dala jsem od oka tak 120 g.)
2 žloutky
1 prášek do pečiva
Navrch:
jahody - od oka, asi tak 200 g
rebarbora - plus mínus 4 asi 20 cm dlouhé tenké stonky
Nejdříve jsem ze shora uvedených surovin rukama zpracovala drobenku a dala jí ztuhnout do lednice, aby se pak opravdu drobila. Pak jsem šlehala žloutky s cukrem, přidala rozpuštěné máslo a postupně přisypávala mouku (do které jsem předtím zamíchala prášek do pečiva) a přilévala mléko. Petra mléko ohřívá a pak v něm nechá máslo rozpustit, ale úplně se mi to nezdá, takže jsem máslo rozpustila zvlášť a mléko dala na 30 s do mikrovlnky. Těsto bylo překvapivě řídké, takže jsem ho vylila na plech vymazaný máslem a vysypaný hrubou moukou. Na povrch jsem rozprostřela jahody a oloupanou rebarboru nakrájenou na 1-2 cm velké kousky. Na to jsem nasypala drobenku, které bylo opravdu hodně, ale čím víc, tím líp, ne?
Pekla jsem na 170º C asi půl hodiny, až měl koláč pěknou barvu. Polenta v drobence způsobí zpočátku její krásnou křupavost a když se koláč rozleží, tak nasaje přebytečnou vlhkost a změkne. V obou stádiích je fantastická. Těsto je vláčné a lehce mokré, takže nečekejte nic dusivě vysušeného. Stejný základ se bude dát použít na meruňkový nebo borůvkový koláč a já už se těším, až je budu mít z čeho péct.
Ať žije letní pečení!
Hrozně nemám ráda hrnkové a lžícové recepty! Sice bych asi měla, když ve dvou ze tří "svých" kuchyní nemám váhu, ale stejně mi ve finále ty poměry přijdou fakt divné ;)
OdpovědětVymazatAja: Presne, taky to nemam rada, zvlast kdyz hrnek je dost siroky pojem, ale kdyz se vysledek povede, tak je to nakonec jedno :).
OdpovědětVymazatZrovna dneska jsem odměřovala 5 lžic másla a taky mi to moc nešlo (dále třeba 1/3 hrnku čokolády apod.). V duchu jsem si přála, aby to v receptu bylo na váhu, když už ji mám. Ale říkala jsem si, že jsem asi nějaká divná, že hrnky a lžíce jsou pro urychlení. A jak tak čtu nejsem sama, komu to spíš přijde jako komplikace.
OdpovědětVymazatHanka
U nás se dělá klasický křehký a rebarbora se na něj rozdusí a rozprostředně skoro jako krém. Taky to není špatný. Tenhle jsem nestihla a to jsem si chtěla udělat rebarborový sorbet..nějak jsem ty trhy flákala, teď v červnu a koukám, že většina věcí je už po sezóně..
OdpovědětVymazatdv
Mám nejradši ty hrnkové, které si od oka vytvářím sama:) prostě mám hrnek a od něj odvíjím další poměry.. a na složitější recepty podle někoho používám odměrky z Ameriky. Když se jedná o máslo, tak nic moc, ale třeba sůl na špičku nože je dost vágní pojem, zato 1/4 lžičky soli je krásně jasná věc (pokud ty malé lžičky máte) a váha by to nezvážila.. Prostě to mám ráda.
OdpovědětVymazatza rebarborou budu brečet. ale zas mám teď v lednici asi pět kil třešní.
Farfalla: Ja myslim, ze na sypke a tekute veci muzou byt lzice i hrnky (s uvedenim objemu) fajn, ale na maslo nebo cokoladu, jak pise Hanka, to proste nefunguje... Ale poradime si se vsim, ze :)
OdpovědětVymazat