Jsem řepný magnát

Nenávidíte červenou řepu ještě od časů školní jídelny? Děláte chybu! Je totiž slaďoučká a dá se s ní hrozně kouzlit.

Tetě se letos červené řepy urodilo veliké množství a já jsem dobrovolným velkoodběratelem. Mám jí ráda jen odšťavenou s mrkví, pečenou s olivovým olejem a nejraději mám asi z červené řepy carapaccio.

To je zas jeden z receptů, který jsem obšlehla od Petry Pospěchové. Psaním tohohle blogu jsem došla k závěru, že asi jediné recepty, které mě pravidelně inspirují k akci, jsou právě ty od ní. Recept jsem objevila vloni a na stránkách hospodářek jsem ho aktuálně nenašla, takže se pokusím ho co  nejvěrněji a nejstručněji přepsat.

Potřebovat budete:

2 menší červené řepy

100 ml panenského olivového oleje

2 lžíce medu

1 lžíci cukru moučka

2 lžíce bílého vinného octa

3 lžíce pomerančového džusu

1 lžíce sojové omáčky

3 cm nastrouhaného čerstvého zázvoru

čerstvý kozí sýr

piniová semínka

tymián (jde to i bez něj)

pepř, sůl

(já cukr moučka vynechávám, dám víc medu a místo pomerančového džusu dávám šťávu z pomeranče)

Postupujte následovně:

Řepu oloupejte a nakrájejte na tenké velmi tenké plátky, ostatně je to carpaccio, že? Nálev se připravuje svařením octa s cukrem/medem, přidáním džusu, tymiánu, oleje, sojovky, pepře a soli, nakonec i nastrouhaného zázvoru. Vše za stálého míchání, je to hned. Pak dávám do zavařovačky vrstvy řepy a přelévám nálevem. Petra radí marinovat nejlépe 2 dny, ale zdá se mi, že čím déle tím lépe. Týden v ledničce tomu rozhodně neuškodí.

Petra doporučuje čerstvý kozí sýr, já radím koupit v Cheesy medový kozí Kavital. Kdo nemá rád kozí sýr, obejde se klidně se zakysanou smetanou nebo nějakým čerstvým sýrem jako je Philadelphia nebo Lučina. Ale je to dobré i bez ničeho. Navrch dejte na sucho opražené piniové oříšky. I tady se nebojte alternovat, zvlášť, pokud se bojíte zlé piniové nemoci diagnostikované panem Cuketkou.

Když uvážíte, jak je syrová červená řepa zdravá, zbývá vám jediné, vyzkoušejte to! A když vám prostě chutná, tak si jí klidně i upečtě podle receptu pana Cuketky, i  v téhle podobě je totiž neskutečně dobrá.