Byla jsem hodná holka

Být hodný se vyplácí, člověk má ze sebe dobrý pocit a na vánoce pak pod stromečkem najde spoustu bezva dárků. Já byla letos asi opravdu hodná, protože jsem dostala samé príma věci. Z minimálně třech budete mít užitek i vy. Těsně před štědrým dnem jsem dostala kuchařku od Romana Vaňka - Poklady klasické české kuchyně, kterou jsem si moc přála. Můžete se těšit na nějaké recepty. Ježíšek mi dále nadělil pancake objektiv k mému ikonickému foťáku, takže teď mi to focení půjde úplně samo. Můžete se tudíž těšit na lepší fotografie. A hned po  svátcích jsem dostala ještě jeden dárek, který mi udělal velkou radost. Legrační knížku Praha 1977/8, u které není uveden autor (ale dost dobře by to mohl být kolektiv autorů: Milan Ballik, můj editor z LN a mé duchovní dvojče, které v té době umělo jíst, číst a psát). Kniha sama říká, že se jedná o publikaci, která obsahuje odpověď na otázku, kde se v Praze dobře najíst, napít a pobavit.

Je to vlastně takový předchůdce SCUKu v knižní podobě, protože obsahuje jen doporučení dobrých podniků, podpořené velmi pozitivní a velmi srandovní recenzí a opravdu pěknou ilustrací (v tom má oproti SCUKu náskok, ale já vím o někom, kdo by nám mohl obrázky doplnit :). Podniky jsou řazeny v abecedním pořadí a já se publikací postupně pročítám a přitom se směju, až se za břicho popadám. A aby vám to nebylo líto, rozhodla jsem se s vámi podělit o pár citací. Když se vám budou líbit, nebojte se požádat o přídavek v komentářích. Můžeme z toho udělat seriál.

Připraveni? Začínáme palácem Moskva (Adrie, Národní 40, Praha 1): ........... "Uvnitř bydlí celuloidová múza, ať máte na mysli světoznámou Laternu Magicu dole, klub Československého státního filmu v I. patře, nebo restauraci a kavárnu Filmový klub nad ním. A opravdu tu vždycky najdete dumajícího režiséra, uštvaného produkčního a hvězdičky, snící nad kávou, jak se dostat do nebe. Je tu dost místa pro každou náladu od radostného vytržení po trudnomyslnost a přísně tomu konvenuje širokánská nabídka jídla a pití. Tyčí se od monumentální vepřové s knedlíkem a se zelím po lehké, v české kuchyni netradiční speciality, od točeného piva přes vína a cocktaily po všemožné kávy, nemluvě o dortech a pohárech po sladký zub."..........

To je styl, co? Mě to strašně baví. Tak dál, Akropole (Na Pankráci 1597, Praha 4): "Zdá se, že sídliště mají v této lokalitě, které se dnes říká Pankrác, tradici. Dnešní moderní kvádry z panelů a skla nikterak nepřipomínají stavby starých Keltů, ale je prokázáno, že ti si tu ve stráni nad řekou žili už ve 4. století př. n. l. .......... Akropole není blízko středu města na dovolání a zkušený taxikář se vám ukáže být nejspolehlivějším průvodcem."(Jsem jediná, kdo úplně nechápe smysl té věty?).

A co teprve Alcron - Hala/Cocktail Bar (Štěpánská 40, Praha 1): "Slovem - elegance. ........... Jako má Paříž svůj Ritz, má Praha svůj Alcron. A v Alcronu je místo, které je stvořeno pro vás, kdykoli plánujete krátkou obchodní nebo společenskou schůzku, nebo jen prostě chvilku odpočinku. Cokoli z toho se dokonale hodí do haly, cocktail baru a zimní zahrady hotelu Alcron. Všechny ledy obchodního jednání (kromě toho ve whisky) zůstávají za dveřmi, s krevetkovým cocktailem se čekání mění v požitek a třeba ragout Metternich prodchne chvíli hezkým prožitkem. Dáte-li na cocktaily, svezete se Sidecarem třeba ještě Perfect Lady, a jste přesvědčeni, že Alcron je přesně to, co jste si dávno přáli.".

Tak co, taky se cítíte prodchnuti hezkým prožitkem? Já jsem nadšená a  přesně vím, v jakém stylu budou moje lidovkové recenze. Ostatně ten můj se stejně pod zásahy editora natolik ztrácí, že je sotva k poznání. Tak bude nový, veselý a retro.

Líbí se vám to taky?