pátek 19. srpna 2011

Za mě dobrý

Kdyby Blogger fungoval jak má, tak byste se tohle všechno mohli dočíst už včera, takže to berte s rezervou jednoho dne.


Vlastně sakra dobrý! Dnes se skluzem asi 2 měsíců otevřeli na Ovocném trhu 12, Praha 1 (vedle Myslbeku) Wine Food Market Bistro. Nemohla jsem si to nechat ujít, mám ráda italskou kuchyni, mám ráda bistra, co mají šmrnc a mám ráda lidi, co mají dobré nápady.

WFMB je hned na začátku Pánské pasáže, před ním je malý stolek se dvěma židlemi, hned za vchodem vás praští do očí krásný červený kávovar. Následuje prosklený pult se brioškami a cannoli siciliani, pak saláty a panini a pak teplý úsek, který vede kuchař sympaťák. Po celé délce téhle části podniku je černá tabule a na ní je křídou napsaná nabídka s cenami. WFMB nemá kuchyni, takže 2 druhy těstovin připravuje  kuchař přímo před vámi na pánvi po přijetí objednávky. Polévky jsou připravené dopředu, stejně jako saláty a panini. Všechno vypadalo hodně dobře a ceny považuju za přiměřené, když ne spíš levné.


Koncept bistra vznikl ve spolupráci s boloňským kuchařem Marco Fadigou, který má na kontě dvě hvězdy. Z propagačních zpráv na internetu to vypadá jako by tam měl osobně míchat sugo, ale tak to samozřejmě není. Co je ale zásadní, že jsem tam dnes měla naprosto dokonalé spaghetti con ragú di salsiccia. Dlouho jsem nebyla z jídla takhle nadšená, omáčka byla skvěle dochucená, salsiccia výrazná a já celá pryč. Ani jsem se moc nepohoršovala nad tím, že takovéhle jídlo tu servírují do papírové krabičky a musím ho jíst plastovým příborem. Ta krabička je hezká a trochu připomíná ty, ze kterých se v Americe hojně konzumuje čína. Není tu zkrátka zázemí na kuchyň ani na umývání nádobí.


Není tu ani moc míst k sezení, 4 malé kulaté stoly, každý se 4 židlemi, ale 4 osoby se podle mě k takovému stolku s jídlem nevejdou, pak jeden stůl venku a jeden ještě pro 2 uvnitř. Kolem stolů už je klasický sortiment WFM a navíc i chladící pult se sýry a uzeninami. Dá se tu koupit i pár druhů pečiva z jejich smíchovské pekárny.

Po obědě to chtělo samozřejmě i kávu a přiznávám, že jsem nutně potřebovala ochutnat i cannoli siciliani (doufám, že to nečte můj trenér, ale já měla dopoledne ke sváče půl proteinové tyčinky a hodně zeleniny, fakt). Cannoli jsou trubičky z křupavého těsta plněné krémem z ricotty, frčí na Sicílii, jak název napovídá a taky hodně v Neapoli. Bývají supersladké, často je v nich i kandované ovoce nebo čokoláda, prostě variant je hodně. Cannoli ale  nebyly naceněné. Nejdřív to vypadalo jako problém, ale pak jsem se s milým baristou snadno dohodla, že když tam není cena, tak je to pravděpodobně dneska zadarmo. Trochu kecám, zadarmo byla dnes káva nebo sklenička vína, tak jsme se dohodli, že kávu zaplatím a místo toho dostanu zdarma trubičku.

Barista byl nejen milý, ale i schopný, protože cappuccino (Goppion) bylo připravené velmi dobře v italském stylu, takže žádná mikropěna, ale pár drobných bublinek. Poklábosili jsme i o zmrzlině, kterou nabízí, dozvěděla jsem se, že je pravá italská, což se mi ale úplně nezdá, přece jí nevozí z Itálie? Měli jí hodně namraženou, takže nandávání do kornoutku špachtlí nebylo snadné. Někdy si tam na ní skočím.

Organizace všeho odpovídala prvnímu dni provozu, trošku chaos, hodně personálu, o kterém jsem netušila, co tam vlastně dělá, pan majitel se skleničkou pobíhající mezi hosty.... ale takhle si spousta lidí představuje Itálii, ne?

Možná jsem měla jen štěstí prvního dne, možná dnes otevřeli podnik, kam budu ráda chodit. Jsem zvědavá a budu držet palce.

Update z 2. dne provozu: Nevydržela jsem to a dnes tam vlítla zas. Překvapilo mě naprosto stejné menu. Tentokrát jsem si dala i rajčatovou polévku, která byla hustá, hodně voňová, s bylinkami a sýrem (o parmezánu pochybuju, ale nikde ho neproklamovali), spíše kyselejší verze - moc mi chutnala. Ze zvědavosti jsem si zopakovala ty spaghetti - stejně dobré jako včera. Kávu mi dělal někdo jiný, ale taky se povedla. Personál byl sehranější, jenže nefungovaly kasy, ehmm. Ještě jsem si všimla, že u pultu s uzeninami a sýry si můžete naporoučet co chcete a rovnou vám to dají do ciabatty nebo jiného pečiva, jako v každé sámošce v Itálii, a to mě baví. Cannoli měli sice špatně napsané jako "canolli", ale naceněné, stojí 45 Kč.

5 komentářů:

  1. Lucie - milovnice italske kuchyne19. srpna 2011 11:29

    Ha, jdu to dneska zkusit na obed :-)

    OdpovědětVymazat
  2. No to je sranda, byla jsem tam dnes i vcera, pote, co jsem v utery klepala na dvere, kdy uz konecne otevrou a nezklamali! rajcatova polevka uzasna, parmazan v ni nebyl, ale jiny syr, jehoz jmeno uz nevim a k tomu skvela focaccia se sunkou a mozarellou. A vcera ta vecere vcetne oliv, ricotty, ciabatty, sunky atd. Takovy podnik Na Prikopech chybel! bb

    OdpovědětVymazat
  3. Kačka Žvýkačka21. srpna 2011 18:03

    BB: To je sranda, jsem ráda, že v tom nadšení nejsem sama. Snad se nám nepokazí, na rychlý oběd je to super.

    OdpovědětVymazat
  4. Italská zmrzlina? A jaká byla? No buď to mohlo být typem, jakože hustší gelato, do kterého se přidává trochu škrobu anebo vozí směsi(pasty) a dodělávají někde na místě. I mezi směskama na zmrzlinu je velký rozdíl, tak kdo ví..
    Dv

    OdpovědětVymazat
  5. Kačka Žvýkačka28. srpna 2011 21:45

    Dv: Já myslím, že to byly od pana baristy jen takové kecičky, bude to jak říkáš, asi jí dělají tady z italských past. Měla jsem citrónovou a pistáciovou. Citrónová byla fakt ostře citrónová, až do chemična, ale těžko říct a pistáciová hustá, hodně sladká, rozhodně z těch lepších. Porce stojí 49 Kč, je veliká, takže srovnatelné s C&D a Angelatem. Prověř to a dej věděť :).

    OdpovědětVymazat