Kachna, bůček, řízek?

Jaké pěkně tučné české (řízek, ehmm....) jídlo máte nejraději? Je to celkem jedno, když se vypravíte do Čakoviček do restarace Na Pekárně, kterou tam v pátek 16.9.2011 otevřel Václav Frič, máte dobrou šanci, že právě to vaše oblíbené bude k mání.

Popravdě, v sobotu při obědě Na Pekárně jsem byla dost rozrušená z faktu, že jsem tam řídlila přec celou Prahu i kousek za ní, takže jsem si nedělala žádné poznámky a moje mysl byla tak trochu zastřená. Tenhle příspěvek proto berte jen jako malé roztržité preview, které čerpá z jednoho jediného oběda v den po otevření restaurace.

Motoristické okénko: Cesta není nijak složitá a je popsaná na stránkách restaurace. Jen je potřeba v pravou chvíli odbočit doleva. Ale co, když dojedete až do Mratína, jste tam špatně a musíte se vrátit. Před restaurací se dá parkovat.

Pokud jste si představovali vesnickou restauraci, velké prostory a světlé dřevo, jsou vaše představy správné. Žádnou noblesu, naškrobené ubrusy ani obličeje obsluhy nečekejte. Čekejte naopak, že dost pravděpodobně bude plno. Místní asi nemají v okolí příliš na výběr, a kdyby měli, není moc reálné očekávat, že by se jinde najedli lépe. V sobotu byly rezervace snad úplně všude a my měli štěstí, že jsme dorazili lehce před 12 a hned první stůl u dvěří měl v moci kolega scukař Tomas, který nám laskavě přenechal 2 místa. Z toho, jak se všichni zdravili, jsem měla pocit, že se Na Pekárně sešla celá vesnice (Jsou Čakovičky vesnice, ne?).

A teď to přijde, jídlo! Jídelní lístek je superstručný a přesto jsem měla problém si vybrat, protože bych si dala všechno. Navíc denní nabídka obsahovala bůček se špenátem a br. knedlíkem a kulajdu. Tomáš lobboval pro předkrmovou játrovou paštičku s houstičkou (takhle se to jídlo fakt jmenuje, já tak opravdu nemluvím), ale můj učitel řízení si dal raději kulajdu (25 Kč) a já pečený kozí sýr na ledovém salátě s višnovou marmeládou (90 Kč). Kulajda byla hodnocena pozitivně a navíc byla ve stejných hlubokých talířích jako mám doma, takže body navíc. Kozí sýr sám o sobě byl moc dobrý, ale ležel na toastu z toho úplně obyčejného ne moc dobrého toastového chleba a na to už jsem moc mlsná. Zvlášť když už jsem 2x pekla toasťák podle instrukcí pana Cuketky. Višňová marmeláda měla konzistenci želé bez patrných kousků višní.

Hlavní chody obstarala kachna s br. knedlíkem a zelím (130 Kč) a řízek s bramborovou kaší a okurkovým salátem (105 Kč). Můj řízek byl smažený na sádle, mohl by být i malinko víc, ale úplně mě dostala ta kaše. Myslím, že takhle dobrou bramborovou kaši jsem ještě nikdy nejedla. Obě jídla byla poctivá, co do přípravy i velikosti porce a chutnala skvěle. Bramborové knedlíky tu dělají ve formě koulí, které jsou na talíři rozpůlené. K tomu Birell pro řidičku a točená limonáda pro pana učitele :).

Abych "recenzi" učinila zadost, dala jsem si kávu a k ní možná nejlepší chod oběda, i když ty předchozí mi chutnaly moc. Absolutní must jsou v této restauraci povidlové taštičky s ořechy a máslem (55 Kč), které jsem v rozrušení ani nevyfotila. Dokonalá sladko-kyselo-máslovo-křupavá kombinace, kterou vám rozhodně doporučuju vyzkoušet. Nemusíte se bát ani kávy, sice odpočívá pěkně nasypaná v mlýnku, ale udělat jí tu umějí překvapivě dobře, když uvážíme, že jde o vesnickou hospodu. Už někdy dostali ve vesnickém podniku cappuccino s latteartem? A neříkejte mi, že na Faře!

Sumasumárum 472 Kč za parádní oběd. Rozhodně doporučuju a nezapomeňtě na rezervaci.