středa 9. listopadu 2011

Mám to!

Asi budu muset vznést na SCUK tým nějaký oficiální protest. Jak má člověk držet dietu, když musí v rámci orientace na kuliscéně (super slovo, které si Cuketka někde vypůjčil a já si ho tímto půjčuju od něj) obíhat 9 podniků + 3 další, pokud má vyložit na stůl i divoké karty? No dobře, pro tentokrát jsem se ještě "obětovala" a vymyslela teorii, že když se dieta poruší intenzivně ale krátce, je to lepší, než když se bude porušovat méně, ale furt. No, asi je to blbost, ale já se zkrátka rozhodla uběhnout druhý orienťák co nejrychleji, abych se mohla vrátit ke svému staronovému stravovacímu režimu. A taky abych vás inspirovala k účasti, protože podniky v tomhle kole rozhodně stojí za návštěvu.

Moje běžecká trasa byla tentokrát následující:

1. Úplně nenásilně jsem neprodleně po vyhlášení nového kola zahájila běh v Café Lounge, protože jsem tam měla domluvenou snídani a ta moje se bez cappuccina neobejde orienťák neorienťák. Café Lounge je můj oblíbený snídaňový podnik, o to víc, že tu mají vejce všeho druhu a ty jsou základním stavebním kamenem mého dietního jídelníčku.


2. Nečekaně tentýž den následoval oběd v Čestru. Steak z oponky byl moc dobrý, jen co je pravda, ale musím říct, že veverka v brněnské Eře se s ním mohla docela dobře měřit. Průšvih byly ty soutěžní buchtičky se šodó. Byly totiž hrozně dobré. Překvapilo mě, že jsou plněné mákem a teď hledám příležitost, kdy je udělat a sníst jich co nejmíň. Tuhle dobrotu ale každopádně zkopíruju a podělím se s vámi o recept.



3. Jdu z jednání kolem Zlatého kříže a říkám si no co, je čas na svačinu, 1 chlebíček už mě nezabije. Nezabil, protože jsem z něj snědla jen to vejce. Šunka se mi nelíbila, bageta byla rozmočená a salát podivně nakyslý. Nemluvě o to, že okurkový věříř má být přece z kyselé okurky a ne čerstvé neoloupané. Za mě byl tenhle chlebíček jednoznačně propadákem orienťáku.


4. Čtvrtek byl vskutku náročný den. Po práci jsem si odskočila odpočinout do Vinografu na skleničku frankovky natura z Dobré vinice. Vinotéku v Míšenské znám ještě z doby, kdy nebyla Vinografem, ale Veronským domem. Chodila jsem tam moc ráda. Cítím k tomuhle podniku trochu smutné nostalgie, ale možná je čas návštěvy zase obnovit, už jen kvůli té frankovce a moc příjemné slečně, která ten večer obsluhovala. Sympatická, znalá nabídky, zkrátka obsluha jak má být.


5. Skleničkou to neskončilo, měla jsem domluvenou večeři s holkama v tapas restauraci Kofein. Tapas mě za srdce nechytly, jsem ze Španělska zvyklá na trochu pestřejší a zajímavější nabídku. Co mě ale rozhodně dostalo byl divočák marinovaný v brusinkách a malinách. Divočák = zvěřina = divoká karta, navíc v podniku, který je na SCUKu.


6. Je mi to až trapné přiznat, ale z Kofeinu jsme šly rovnou do  Hemingway baru. Máme to tam se Zuzkou moc rády. Nebudu vám popisovat, co všechno jsme vypily. Nechyběl ale ani rum Diplomatico Reserva Exclusiva 12 years, tmavé hnědé barvy, výrazně aromatický s náběhem do čokoládovo-karamelovo-koňakova, mňam.


7. Nezahálela jsem ani v pátek, na oběd jsme s Martinem vyrazili do Pho Vietnam, kde mají dost možná mé nejoblíbenější pho v Praze a úžasně dobré čerstvé závitky.


8. Po krátké kávové pauze v Cafeteru se Martin na mé naléhání dorazil divokokartovou ústřicí v nedalekém Fishpointu. Nebudu vám lhát, ústřice mi moc nejedou, tak jsem lišácky nalákala Martina, ale moc mě nepochválil. Co se dá dělat, divoká karta je divoká karta a někdo to sníst musel :).


9. Po sobotní stagnaci vyplněné 34 vzorky piv na pivním SCUKu a menší večeři v Yakumu, následoval nedělní oběd, při kterém se mi podařilo ulovit další divokou kartu v podobě kachny i husy dělané ve vakuu. Podivná restaurace Domyno se nachází na Lhotce, nabízí všelijaké věci jako právě přípravu ve vakuu/sous vide, ale ukrutně potřebuje dotáhnout detaily, takže na SCUK jí zatím dávat nebudu. (Tyto snímky samozřejmě nepocházejí z mého ikonického fotoaparátu, ale modrý stůl, červené zdi a příšerné osvětlení by pravděpodobně neporazil ani on)



10. Při pondělku už jsem zas jela naplno a poobědvala s Lucií v La Finestra. Mám to tam ráda, mám to kousek a polední menu za cenu kolem 200 Kč mi přijde parádní, pokud jde o poměr cena výkon. Fenyklová polévka se sladkými noky byla dokonalá a kuřecí prso s pepřovou omáčkou a šťouchaným bramborem, zas celkem zapadalo do mého dietního plánu. Polévku jsem vám bohužel nevyfotila, protože jsme se tak zakecaly, že jsme si na fotku vzpomněly až u prázdného talíře.


11. Večeře Na Kopci a jejich dokonalý tatarák nemají s dietou nic společného, ale zas přinášejí nefalšovanou radost do života, tak co, no. Mám strašně ráda tu zdejší pohodu, asi se mi to tu nikdy neomrzí.


12. Posledním bodem programu byl nákup sýru ve Fransýru. Chtěla jsem to zvládnout před sobotním pivním SCUKem, ale protože jsem se v pátek večer opět náhodou zapomněla v Heminway baru, nějak jsem to nestihla. Ale neva, alespoň jsem si sýry včera odnesla rovnou domu a neutrpěly žádnou újmu. Toho Gruyeru bylo samozřejmě trochu víc, jenže jsem ho koupila večer a fotila až ráno, takže ho trochu ubylo. Pro obsluhující pána ve Fransýru mám jen dvě slova: "grand charmant".


Co naplat, je to náročné, ale co mám dělat, když mě SCUK orienťák hrozně baví. Ještě, že pro brněnské kolo byli organizátoři trochu shovívavější a předepsali podniků jen 5. Pokud se chystáte v pátek 18.11.2011 do Brna, jeďte raději vlakem, po dálnici totiž pofrčím já v Knedlíku, abych svědomitě oběhla celé Brno. Nebojte, nepojedu sama, budu obracet Martina na brněnskou víru, a až si Brno zamiluje jako já, dovolím mu omluvit se Štatlu za všechno ošklivé, co o něm řekl... já nevím, třeba hodně nahlas ze Špilasu, aby to slyšel celý Nulapětkov.

A kam už jste doběhli vy?

15 komentářů:

  1. Ó Špilasi náš, jenž jsi v Nulapětkově.. To abych tam snad raději ani nejezdil, když tě tam znají..:-)). M.

    OdpovědětVymazat
  2. Kačka Obracečka (na víru)9. listopadu 2011 14:46

    To si užiješ :). A asi by to mělo být spíš: "Ó Špilasu...", ne?

    OdpovědětVymazat
  3. Nene, navrhuju mluvit důsledně pražsky..:-).

    OdpovědětVymazat
  4. Kačka Varovačka9. listopadu 2011 16:19

    Já tě ovšem bránit nebudu, až ti nějaký brněnský borec bude chtít dát do čuni :)

    OdpovědětVymazat
  5. Jsi machr! ;) Přemýšlím, jestli má vůbec český chlebíček šanci na přežití v dnešní době krouhání nejen oschlých okurek ale i nákladů.... (zatím to vypadá že moc ne)

    OdpovědětVymazat
  6. Já byl ve zletém kříži minulý čtvrtek, měl jsem chlebíček s rostbífem a šunkou a měl jsem rozhodně kyselou okurku. I chlebíček ušel :) Ale nejvíc mě tam dostal buřtguláš prodávaný po dcl :)

    OdpovědětVymazat
  7. Ad chlebicek: ja jsem rozhodne chlebickovy fanda a doufam, ze nam vydrzi, ackoliv posledni roky spis preferuju domaci. Jelikoz v zadani byl retro chlebicek, prisel mi salat vejce sunka tak akorat, rostbif vypadal o moc lip :). Zlaty kriz ma svoje kouzlo, o tom zadna. K preziti chlebicku by podle me stacilo malo,prestat ho vnimat jako superlevne jidlo a zacit pouzivat kvalitni suroviny, ostatne jako u vsech jidel...

    OdpovědětVymazat
  8. Když mě hrozně štve to podmazávání margaríny...pokud je tam salát, tak to ješte jde, roastbeefový si tam dávám celkem často. Nic fantastického to ale taky není. Jinak chlebíček bylo asi jediné, co jsem splnila já, scuk orienťáky jsou prostě pro mladé, odolné a bez závazků, my ostatní šetříme na sady lega na vánoce :)

    OdpovědětVymazat
  9. Dv: no jo, vzdycky je to neco za neco, ja bych preferovala vice zavazku a mene volneho casu :). Margarin je zlo!

    OdpovědětVymazat
  10. Okurka/Uhorka bola presne podla receptu od Jirky B, kto nema kyselou, da tam cerstvou; kto nema cerstvou, zastrouha to ajdamem ;-)

    OdpovědětVymazat
  11. TP: no prave :). Pritom u chlebicku se ceni nejvic prave ta tradice. Priste chci v orientaku ruske vejce!

    OdpovědětVymazat
  12. nejlepší chlebíčky mají definitivně tady - http://www.primachlebicek.cz/ , konkrétně letná, to druhý sem nezkoušel

    OdpovědětVymazat
  13. Chlebíčkosaurus12. listopadu 2011 22:21

    Anonymní: nejsou úplně špatné, ale na klasiku doporučím raději přejít hlavní ulici (Milady Horákové) a vyšplhat pár desítek metrů do kopce.

    OdpovědětVymazat
  14. se přidává k protestu a žádá časem zařadit dietní kolo orienťáku (-;

    OdpovědětVymazat
  15. Dietosaurus: Zasadim se o to celou vahou me osobnosti :)

    OdpovědětVymazat