Co jsme kuli v Prakulu...

V pondělí jsem byla na svém prvním opravdovém kurzu v Pražském kulinářském insitutu čili Prakulu. Dříve jsem tam byla na přednášce Romana Vaňka o trendech moderní gastronomie, kterou dělal pro SCUK. Přednáška byla hrozně zábavná, ostatně jako pan přednášející.

Pondělní kurz s názvem "Hovězí maso jednoduše", byl ale jiné kafe.  Asi pětihodinová jízda, během, které se podávala višňovice, pivo, víno a ke konci i voda, jejímž cílem bylo naučit účastníky uvařit guláš, roastbeef, španělské ptáčky a udělat tatarák. Vedoucím kurzu byl Václav Frič a zdatně mu sekundoval David Izák.

No řeknu vám, bylo to něco. Učastníků bylo cca. 16, ženy v naprosté menšině. Každý dostal své stanoviště, krájecí desku, zástěru a nůž (a pochopitelně panáka). Začínali jsme základem na guláš a ptáčky, tedy krájením cibule, která se pak v obrovském hrnci dělala skoro hodinu do úplně zkaramelizovaného hněda. Mezitím jsme čistili a krájeli maso a také nakládali roštěnou na roastbeef. A pak už se hodně vařilo, peklo, ochutnávalo a taky mluvilo.

Nebudu popisovat jednotlivé recepty, i když ten na roastbeef mám v plánu o víkendu vyzkoušet, a pak ho sem asi šoupnu. Chci vám jen přiblížit, jak kurz probíhal a případně vás nalákat, abyste některý z kurzů také vyzkoušeli. Především je to obrovská legrace. Pokud máte v kuchyni málo zkušeností a chcete jen z povzdálí okukovat, můžete. Pokud chcete přiložit ruku k dílu, můžete taky. Můžete se na cokoliv zeptat, všechno si vyzkoušet a taky toho hodně vypít a sníst. Všechna jídla, která se na kurzu dělala, kromě roastbeefu, také občas připravuju. Nic až tak šokujícího nového jsem se tedy nedozvěděla. Snad kromě toho, že Václav Frič považuje za úplně zbytečné dělat tatarák ze svíčkové a používá prostě zadní. Zadní pak nejde naškrábat, takže ho 2x umele v mlýnku. Rozhodně neseká! Zajímavé co? Každopádně jím připravený tatarák byl opravdu skvělý a jen se po něm zaprášilo.

Asi nejvíc překvapená jsem byla z toho, v jakém množství sádla smažil topinky (prý to tak musí být, jinak se topinky tukem nasáknout a uvnitř stejně nejsou hotové). Taky říkal, že sádlo běžně používá do friťáku, to by mě vůbec nenapadlo.

Ptáčky tedy dělá jinak než já, dává tam mimo jiné 1/4 cibule, půlku vajíčka, a špalek gothaje... do toho prostě nepůjdu. Guláš byl moc dobrý, jako od táty a roastbeef stál taky za to, i když by mu prospěla delší doba na naložení.

Po 4 plzničkách, několika panácích, tataráku, ptáčku, roastbeefu a guláši, jsem se sotva odkutálela domů a říkala jsem si, že jsem tam určitě nebyla naposledy. Jen si příště určitě vyberu něco, co moc/vůbec nedělám, abych se toho naučila co nejvíc. Lákají mě cukrařina, omáčky a možná i ryby.

Tak co, zní to dobře? Pokud jste o kurzech uvažovali, tenhle podnik vám můžu rozhodně doporučit.