Druhá adventní neděle (voňavé šťastné a veselé)

... už sice byla, ale recept na další jedlý dárek přidávám se zpožděním až teď. Tenhle dárek krásně voní, jako kuchyně před vánoci, nebo alespoň moje kuchyně, když kanduju citrusovou kůru a peču marokánky. 

Myslím, že se s ním dá nadělat hodně parády za pár kaček, stačí totiž jen kůra z citrónů a pomerančů, sůl, voda a trocha cukru. A všichni přece víme, že sůl s kandovanou citrusovou kůrou je nad zlato!

I tentokrát, a už naposledy, jsem vybrala recept z Katčina seznamu z kurzu jedlých dárků, o kterém díky pozorné čtenářce vím, že proběhl v Atelier Culinari. Recept počítá jen s kůrou z pomerančů, já přidala i tu z citrónů. Použila jsem hrubozrnnou sůl bez jódu, takže se dárek tak jak je, dá použít třeba rovnou na marinování lososa. Každopádně jsem došla k závěru, že za použití hrubozrnné soli bude výsledek vzhledově efektnější, když k soli přidáte třeba mlýnek Peugeot, myslím, že vám obdarovaný bude líbat ruce.

Na cca 250 g soli budete potřebovat:

kůru ze 2 pomerančů a 1 citrónu, doporučuji chemicky neošetřené v bio kvalitě

100 g cukru

100 ml vody

250 g soli dle vašeho výběru

Ve výhodě je ten, kdo má "škrabku" na citrusovou kůru, která z ní dělá rovnou krásné tenké proužky. Já si jí jako rozmar koupila loni v Berlíně asi za 5 euro a říkala jsem si, jak jsem marnotratná. A ba ne, vážně ji užiju. Pokud takovou nemáte, vemte škrabku na brambory, vůbec na ni netlačte a zkuste oloupat jen tu barevnou část kůry v opravdu tenké vrstvě, tu pak nakrájejte na proužky o šířce řekněme 2 mm, klidně krátké, na tom nesejde. Hotovo? Tak to nejhorší máte za sebou. 

Do rendlíku dejte vodu, zapněte sporák, přidejte cukr a až se rozpustí přidejte proužky z kůry. Vařte 10 minut. Mezitím si rozehřejte troubu na 100 stupňů, a připravte si plech vyložený pečícím papírem. Po deseti minutách přendejte povařenou kůru z cukrového sirupu na plech. Snažte se ji nechat co nejvíce okapat, můžete použít třeba jemné sítko, ale vystačíte i s vidličkou. Kůru na plechu pečte asi 2 hodiny, úplně do křupava. Při této teplotě spálení nehrozí. Moje teorie je, že kůra musí být opravdu suchá, aby nedělala neplechu v mlýnku a sůl od ní nenavlhla. Po dvou hodinách pečení jsem tedy kůru ještě nechala 24 hodin schnout v pokojové teplotě. Kůru jsem nalámala na kousíčky, stačilo jen tak rukou, když byla opravdu křupavá, ale spraví to třeba i palička na maso nebo sekáček, pak jsem vše smíchala a bylo hotovo. 

Překvapilo mě, jak moc sůl s kůrou voní. A asi je vám jasné, že všechna pod stromečkem neskončí. Mám v plánu ji vyzkoušet na kuře i na ryby. Tak honem do toho, za 14 dní touhle dobou, už možná budete mít všechny dárky rozbaleny.