neděle 23. března 2014

Prejže rejže


Ale tohle není vůbec obyčejná, špatně uvařená, oschlá nebo příliš mazlavá  rýže, kvůli které se už dlouho rýži vyhýbám jinak, než ve formě správně připraveného risotta, sushi a podobných radostí. Tohle je thajská lepkavá rýže (sticky rice) s kokosovým mlékem a mangem.

Mango a kokosové mléko je kombinace, které nedokážu odolat. Navíc mi tenhle typický thajský dezert přijde s přimhouřením oka jako docela výživově vhodná kombinace, oproti třeba větrníku. Příprava je velmi jednoduchá, jen je třeba plánovat předem. Lepkavá rýže se musí dlouze namáčet, cca. 6-8 hodin. Nejdřív je dobré ji pořádně proprat ve vodě a pak nechat namačenou po uvedenou dobu nebo klidně i přes noc.

K přípravě 4 porcí budete potřebovat:

1 hrnek lepkavé rýže (Opravdu ji nemůžete zaměnit za jinou při zachování autentičnosti dezertu. A ano, párkrát jsem podváděla a použila "mléčnou" rýži z DM, ale nebylo to ono. Sticky rice má velmi vysoký obsah škrobů, proto lepí. Dá se koupit v Sapě nebo asijských obchodech.)

pařáček na vaření rýže (nemáte-li originál, vystačíte s obyč pařáčkem třeba z Ikea)

3 lžíce cukru (stačí obyč krystal)

špetku soli

1 plechovku kokosového mléka

1-2  manga

a jako bonus černý sezam na ozdobu


Namočenou rýži scedím, nechám opravdu pořádně vykapat a rozprostřu na pařáček. Vařím přikrytou v hrnci cca. 20 minut a neváhám ochutnávat. To, že rýže hodně lepí, je její základní vlastností a je to žádoucí. Zatímco se vaří rýže, odstraním z kokosového mléka horní vrstvu tuku, pár lžic na ozdobu a zbytek mléka svařím s cukrem. Stačí rozpustit cukr, přidat špetku soli a vypnout.. Pak mléko přeleju do studené misky a nechám trochu vychladnout. K mléku přidávám po uvaření rýži, pořádně zamíchám a nechám 15 minut odstát. Mléko se do rýže krásně nasákne. Pak už jen rýži nandám na talířek, doplním mangem (čím víc, tím líp), posypu sezamem a rozmařile přidám lžíci odebraného kokosového "tuku".

Co vy na takový trochu netradiční dezert, ozvou se nepřátelé rýžového nákypu? A co teprve, kdybyste viděli poslední zelenou verzi s přidanou matchou :).

11 komentářů:

  1. To je týrání todlencto, víme? :)
    Já chci zpátky do jižního Thajska na tuhle dobrotu za 20 Kč v přepočtu... a chci a chci a chci!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak zrovna ty máš po všech těch fotkách co říkat :). Naštěstí je to tak snadný. Akorát mi dělá starost mangová krize v Lidlu, už týden nic.

      Vymazat
  2. Jé, já chci také zpátky do Thajska. Na tomhle jsem tam ujížděla často.Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak já chci teda taky do Thajska, zvlášť při dnešním počasí :).

      Vymazat
    2. Výlet do Thajska silně nedoporučuji. Já se vrátila před měsícem a od té doby sním o mango sticky rice téměř neustále. Způsobuje závislost a touhu se tam kvůli téhle dobrotě navždy přestěhovat. Sezamovou verzi jsem ale nepotkala, jen tu s buráky.

      Vymazat
    3. Tak já tedy ten výlet do Thajska ještě zvážím :). Ale líbilo by se mi jet tam do nějaké kuchařské školy. Tuhle sezamovou verzi jsem měla v jedné restauraci a thajská kamarádka přikyvovala, jakože je to tak dobře.

      Vymazat
    4. Tak hlásím oběd ve stylu Kačky Žvýkačky. Nákup sticky rice v Sapě byl napínavý. Prodavačka se mě snažila přesvědčit, že ta rýže s nápisem Sushi je přesně to, co hledám. Málem mne už ukecala, když jsem tu správnou triumfálně objevila zašitou v polici za pokladnou. Vietnamku to zaskočilo, tento typ rýže tam evidentně moc Čechů nekupuje. Ale byla výborná. Půlku jsme si zamotali s thajskými rybími karbanátky do listů hlávkového salátu a ta druhá skončila jako tento dezert. Nakonec to Thajsko přeci jen doporučuji. Ta chuť byla přesně ono, takže jsem si zas chvíli připadala jak v Bangkoku. A ty vzpomínky dodali už tak dobrému jídlu ještě další rozměr. Moc za to děkuji! : )

      Vymazat
    5. Super, tak to mám velkou radost.

      Vymazat
  3. Jee, miluju rýži na sladko! Ještě to mango k tomu, mňam :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj, musím ti pochválit povedený blog a hlavně recept na mango sticky rice! Jsem ráda, že tuto pochoutku v ČR vůbec někdo zná :-)
    Pokud tě zajímá asijská strava nebo Asie obecně, třeba se ti bude líbit i na mém blogu - v současnosti studuju na Taiwanu, ale o své poznatky z cest se ráda dělím a zároveň si čtu nějaké cizí :-)
    www.verunkanacestach.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  5. Pekny blog, snad dovolite par poznámek ke khao nuen mamuan, 1) ten dezert pochází ze severovýchodní části Thajska, která se jmenuje Isaan. 2) Thajci ho paradoxně moc nejedí a koupíte si ho tedy většinou v oblastech, kam jezdí turisté a nebo maximálně někde na trhu 3) sezam bych povazoval za českou specialitou, v Thajsku vždy oříšky, stejne jako cukr moučka . V Thajsku vždy třtinového cukr 4) hlavní problém ale v cr vidím v mangu, to totiz musi byt akorát zralé, tedy sladké a to jsem v cr jeste nikdy nezažil :) 5) take bych doporučoval použit originál thajskou sticky rice, tak se v Sapa určitě neprodává. Ona se tam totiž Thajska ryze vůbec neprodává. Důvod je prostý je totiž vyrazne drazsi nez vietnamska, to ze mate na sacku v sape "Thajska ryze" nic neznamena. Jednou jsem tam zažil na sáčku bílé ryze napsáno hnědá... Thajstina totiž nepoužívá latinkou a tak to kreativní balíč v sape snadno přehledné:) Vietnamci obecně prodávají pouze vietnamskou ryzí a většinou tu nejlevnější a tedy nejhorší, která obvykle pochází z oblasti, kde se používaly defoliNty, thajskou ryzí v Praze koupíte bud v Noi Noi , nebo překvapivě v Kauflandu, jinak je potreba vyrazit do Německa připadne Vídně, 5) pokud jde o cooking schools, pak doporučuji bud chiang mai, nebo paradoxně Bangkok, určitě se vyhnete phuketu a ostrovům. At se vam dilo dari a thajské mu jídlu zdar! Jakub ( žiji 10 let v bkk a mam Thajsku za zenu) , momentálně na krátké dovolené v cr

    OdpovědětVymazat