... jak zpívá můj oblíbený Xavier Baumaxa. Počasí už je lehce podzimní a nálada a chutě taky. Už zase mě baví dlouze vařená/připravovaná jídla. Už zase bych nejraději trávila v kuchyni celé dny nebo bych alespoň prohodila pracovní týden a víkend. Nestíhám, to jste si asi všimli. Kynu, to jsem si všimla já a štve mě to. Je na čase s tím něco udělat. Co takhle líná, dlouho pečená zelenina a jídla z ní, to se přece k přicházejícímu podzimu hodí, co říkáte? Hummus s pečenou červenou řepou teda není u mě v kuchyni úplná novinka, spíš stálice, kterou jsem vám už kdysi slibovala. Ani pomazánku z pečené řepy s křenem a koriandrem jsem nedělala poprvé. Za to pomazánka z pečené barevné mrkve se zázvorem a koriandrem vznikla na základě momentálního hnutí mysli včera poprvé.
Tak pojďmě na to, základem všeho je pečená zelenina. Měla jsem v plánu upéct řepu a udělat z ní kde co, včetně polévky. Když jsem to přednesla svému milému, zatvářil se dost podezřívavě, jakože on jí teda všechno, ale zrovna červenou řepu, to teda vlastně neví. Prý, že má takovou "sklepní" příchuť. Rozhodla jsem se ho vyvést z omylu slovy i činy. Argumenty byly snadné. "Mladá malá řepa přece nemá vůbec sklepní příchuť, je slaďoučká a dobrá jako mrkev a mrkev má přece rád každý." No jak jsem tak mluvila o té mrkvi, řekla jsem si, proč vlastně neupéct taky mrkev a nezkusit udělat pomazánku i z ní. A jak jsem řekla, tak jsem i udělala.
Vzala jsem pár malých červených řep, menších než moje pěst a každou zvlášť zabalila do alobalu i s omytou slupkou. Pak jsem vzala pár krásných barevných mrkví, včetně takové červenofialové, které jsem koupila na Jiřáku a zabalila je do alobalu všechny společně. Troubu jsem zapla na 175 stupňů a pekla asi hodinku. Přes alobal jsem do toho píchala špejlí, až byla řepa i mrkev měkká. Mrkev se peče o něco kratší dobu. Celé zabalené jsem to nechala přes noc vystydnout a loupe se to krásně i teplé, možná ještě líp.
Před spaním jsem si taky namočila cizrnu na hummus a ráno ji 2 hodiny povařila v čisté vodě. Kdo mě čte dlouho a pravidelně ví, že recept na hummus už tu je. Kdysi jsem se ho naučila dělat u Rachada a byl to pro mě velký objev. Od té doby jsem na hummusu lehce závislá a v přípravě se dostala o něco blíže svým chutím a preferencím. Především už nepoužívám cizrnu v konzervě a není to kvůli penězům. Z té právě uvařené mi prostě chutná víc, i když to holt déle trvá. Na pytlíku s cizrnou většinou doporučují namáčet 12 hodin a vařit 1 hodinu. Z takové cizrny ale běžným tyčovým mixérem pastu rozhodně neuděláte. Vařím 2 hodiny a je to tak akorát.
Základní ingredience na hummus jsou jasné:
cizrna
tahini - sezamová pasta
olivový olej
citrón
česnek
římský kmín
sůl
Toho se držím, jen možná přidávám o fous víc citrónu a tahini než dřív a prostě do ladím tak dlouho, až jsem spokojená. Na přesnější recept podle Rachada koukněte do předchozího příspěvku, prosím. K tomu všemu teď neváhám přidat pečenou oloupanou nastrouhanou červenou řepu. Pokud použijete plechovku cizrny, která má cca 400 g, dejte tam klidně 3-4 řepy a pohrajte si s dochucením. Čerstvý koriandr to samozřejmě jen pozvedne na další level. Uf, začínám při psaní trošku slintat. Naštěstí jsem si vzala malou krabičku k svačině.
No a když už máte tu upečenou řepu a třeba i mrkev, udělejte si parádní neotřelou pomazánku.
Na tu z řepy používám asi tak:
4 pečené oloupané a najemno nastrouhané řepy
kousek nastrouhaného křenu
domácí lučinu - asi tak 2 lžíce
sůl
hrst koriandru (bez obav můžete vynechat)
možná pár kapek citrónu
Smíchejte, dochuťte a máte skvělou barevnou pomazánku.
Podobně jsem postupovala s mrkví, jen loupání šlo o trošku hůř:
4 oloupané najemno nastrouhané pečené mrkve
kousek nastrouhaného zázvoru
domácí lučina - asi tak 2 lžíce
sůl
hrst koriandru (bez obav můžete vynechat)
možná pár kapek citrónu
Budete mrkat, jak je tahle pomazánka zvláštní a dobrá. Řekla bych, že s ní děti při školní svačině udělaly docela parádu, zvlášť, kdybyste ji dali mezi 2 plátky celozrnného žitňáku od Maškrtnice. Je geniální a jednoduchý, doporučuju.
Tak to je pro dnešek vše. Přeju hezký nadcházející podzim a odpusťte mi, že jsem vás teď trošku zanedbávala, prosím.
Dneska jsem podobnou řepnou pomazánku poobědvala! Tento týden jsem si ji dělala již potřetí, jenom bez toho křenu, který moc nemusím. Zato ale někdy dávám do pomazánky z červené řepy trochu česneku a je to taky výborné. Pomazánka z mrkve zní dost zajímavě - mrkev a zázvor miluji, tak ji určitě někdy vyzkouším! Díky za inspiraci, Naďa
OdpovědětVymazatJá jsem do řepy taky minule dávala česnek, protože jsem křen neměla, ale přijde mi, že se křen k řepě hrozně hodí. Ale i ten zázvor by k ní šel, proti gustu... Musím zas udělat carpaccio, mám teď na řepu furt chuť.
VymazatNedávno jsem dělala hummus a v jakémsi náhlém osvícení jsem k cizrně, jeětě než jsem ji dala vařit, přihodila pár kuliček koriandru a celkem štědrou hrstku římského kmínu vcelku. Něco málo kořené se mi podařilo vyndat, ale zbytek jsem rozmixovala a hummus neměl chybu.
OdpovědětVymazatJana Y.
Prima nápad, to vyzkouším. Teď jsem si kupovala hummus v M&S a byl o dost víc kořeněný, než ho dělám normálně já.
VymazatHmmm, tak hummus můžu vždy a všude a v jakémkoliv množství. S tou červenou řepou to zní zajímavě, budu muset zkusit. Díky za tip.
OdpovědětVymazatZkus priste k cizrne pri namaceni pridat jedlou sodu. Pak to slej a pridej dalsi i na vareni. Vari se pak asi polovicnu dobu.
OdpovědětVymazatViktor Janiš mi poradil vařit cizrnu 12 minut v papiňáku, prý dosáhnu dokonalé stupně uvaření. Vyzkouším tento týden, pokud je to tak, nebudu vařit jinak. Každopádně taky děkuju za tip.
VymazatVždycky je něco, co mezi bloggery v tu kterou dobu "letí", tohle léto mám dojem, že je to právě hummus - možná ale ani ne tak proto, že by lidé recept na něj vkládali právě toto léto, spíš jsem na něj jen nehorázně často narážela. Asi je zo znamení - ve studu tváře musím totiž prohlásit, že jsem jej zatím ve svém (ok, ne zas TAK dlouhém) životě nedělala. Pouze párkrát koštovala - škoda v žádné zemi původu tohohle jídla, nejvzdálenější destinací byl vídeňský Naschmarkt ;) Rozhodla jsem se to změnit a radikálně zakročila včera, kdy si ze zdravé výživy dovlekla (krom neplánovaných, ale tak milovaných ořechů - už zase!) tahini pastu. Doufala jsem, že mi na večeři zbyde ještě Melanzane alla parmigiana, na kterém teď pro změnu ulítávám já - bohužel ale asi nejsem jediná, takže na mě čekal jen vymydlený pekáč. Beru to jako jednoznačný impulz k tomu, spáchat hummus na dnešní večeři. Jen stále zoufale nedokážu překousnout koriandr- zkoušela jsem to snad už všemožně na všechny způsoby, zepředu, zezadu, zprava, zleva...bohužel musím stále konstatovat, že mi prostě nejede. Zato mám jinou úchylku: momentálně všude cpu pečená rajčata s česnekem a bazalkou, která sem tohle léto ve velkém zavařovala (no, ve velkém...obávám se, že s tímhle tempem už na začátku října nebude co konzumovat...). Dovedu si teda docela dobře představit ozdobit hotový hummus právě pár kousky těchhle rajčat a jemně to zakápnout rajčatovo-olivovo-olejovou šťávou ze sklenice. Bože, právě sem sama sobě navodila ukrutný hlad ;)
OdpovědětVymazatTak už jen ve stručnosti k chlebu: přesně na tenhle "Maškrtnicový" jsem nedávno koukala a od té doby mám hrozné nutkáni se do něj co nejdřív pustit. jediné, co mě zatím odrazuje, je forma, kterou mám asi jako jedinou vhodou k dispozici: není to obdélníková forma s kolmými stěnami, jak by si moc přála, nýbrž chlebíčková forma s mírně zešikmenými stranami. Nejen, že je to nepraktické, ale hlavně se mi takhle zešikmený chleba děsně nelíbí :-) (ach jo, další perfekcionalistická úchylka :-( )Myslíš, že by šel chleba alternativně nacpat/ "nanést" i do něčeho jiného? :)
Jinak teda krásně barevný příspěvek!! Ideální lék na tohle počasí - je to humus (s jednim m). Ještěže máme to znojemské vinobraní na vyléčení chmur ;)
Fakt?Já se snažím nedávat recepty na jídla, která vidím jinde, ale zas tolik blogů nesleduju. Hummus určite vyzkoušej, ať zas můžeš ulítávat na něčem jiném :). Ani já nemám tu pravou formu na chleba, peču v kameninové Le Creustet, taky má lehce sešikmené stěny a recept jsem musela pokrátit o 1/5. Tenhle žitňák mi ale strašně chutná a namlouvám si, že je děsně zdravý a určitě se po něm netloustně.1 bochníček nám vyjde cca. na týden a konzistence je pořád super.
Vymazatani já tolik blogů nesleduju, tak právě možná proto mi (v rámci hledání receptu na něco jiného) padl pokaždé hummus do oka a po čtvrté mi to přišlo už jako "moc" ;-)) Bochníček bezesporu zdravý bude (myšleno bez ironie), když připočteme ještě ultrazdravé pomazánky, tak je to prostě hotový vitamínový balzám pro tělo (a duši :) Já si tohle ale často (v rámci zbavení se výčitek) vsugerovávám i u jiných jídel: dneska třeba právě u olivové foccaccii (olivový olej je elixír mládí, olivy jsou plné minerálů a zdravých tuků, hladká mouka-ehm...). tak se obávám, že zrovna dnes šlo v mém případě o silně lživou kampaň proti mému svědomí :D
VymazatNo co už. Ve středu se polepším a vyzdravím se žitňákem ;)
Tak jsem si říkala, že tu kuchyni poslední dobou nějak zanedbávám, a nakonec jsem v ní strávila celou neděli a ani mi to nepřišlo :D Když se koukám ven z okna, tak by to vážně chtělo tu pomazánku z řepy, aby mi tou barvou trochu rozzářila náladu, ale stačí už jen to pomyšlení :) Řepovou už mám za sebou, takže teď budu muset zkusit tu mrkvovou, díky :)
OdpovědětVymazat:), včera jsem dělala mrkvovou polévku s mletým i čerstvým koriandrem a se zázvorem. Už na mě vážně leze podzim a taky jsem měla potřebu něčeho barevného pro zahřátí a zvednutí nálady.
Vymazat