pondělí 20. srpna 2012

Dobroty z papíru

K experimentům s pečícím papírem mě přivedla La Finestra in Cucina, dieta a absence kuchyně. Výsledky jsou skvělé, takže jsem se rozhodla o ně s vámi podělit, i když to není nic nového pod žhavým letním sluncem. Navíc vám prozradím trik, jak si upéct večeři a nemít doma ještě větší vedro.


Začneme tím trikem? Peču v remosce a tu dávám na terasu. Šňůru lehce přivřu do dveří a nemám doma ani o půl stupně vedra navíc. Hodí se to hlavně při pečení chleba, kdy se remoska i prázdná rozehřívá. Nemáte-li remosku, balkón, předzahrádku nebo terasu, zůstaňte u pečení v troubě a radujte se, že máte na rozdíl ode mě kuchyň.

Moje nová obsese zvaná "pečení v papilotě" vznikla při nedávné návštěvě La Finestry. Ze sugestivně nabízených jídel jsem si jednoho taktéž žhavého dne vybrala lososa se zeleninou al cartoccio, neboli právě v papilotě. Jídlo bylo neuvěřitelně šťavnaté, voňavé a dobré... a přitom naprosto triviální na přípravu. Jako obvykle to chce jen dobré suroviny, a pro tuhle techniku i pečící papír. Pečící papír je naprosto zásadní. Za méně zásadní považuju způsob, jakým do něj bude pokrm umísťovat, resp. do jakého tvaru budete papírový obal skládat. Pečlivější čtenáři si můžou udělat skládanku, kterou jsem o víkendu zahlédla při prohlížení  posledního čísla Apetitu.

Toužila jsem okopírovat jídlo za La Finestry a nakoupila/nachystala si tedy na 1 porci:

200 g kousek čerstvého lososa
1 citrón, ideálně s chemicky neošetřenou kůrou
pár malých růžových brambor (na barvě ale nesejde, vyberte si odrůdu, kterou máte rádi)
kapary (já a "gastroguru" Miroslav Macek je máme rádi nakládané v soli)
olivy (barvu nechám na vás)
malá rajčata
sůl
tymián


Z role pečícího papíru jsem odtrhla dostatečně velký kus na to, abych na něj mohla vše položit a následně do něj všechno pečlivě zabalit tak, aby z něj neunikala žádná tekutina (správná papilota by se měla při pečení nafouknout  horkým vzduchem tak, aby se pokrm vařil/pekl/dusil v páře, kterou sám vygeneruje). Na papír jsem naaranžovala lososa, kterého jsem jen lehce posolila, kolem něj dala rajčata i se stopkou, kousky brambor, olivy a kapary, které jsem teplou vodou zbavila soli. Navrch jsem dala měsíček citrónu. Ty krásné sicilské s tlustou vrásčitou kůrou, které jsem zahlédla přes výlohu v nové Sváčkově prodejně na rohu Štefánikové a Victora Huga, byly při bližším ohledání všechny tak trochu plesnivé nebo alespoň hodně unavené... maličko ostuda, když obchod nebyl otevřený ani týden, ale jestli to někdo za 199 Kč/kg koupil, jeto důkaz, že prodat jde všechno. Budu ale doufat, že je vyhodili, dnes k mání nebyly a prý už ani nebudou. Vím ale, že je mají v Makru, takže pokud tam pojedete pro lososa, což doporučuju, nezapomeňte je přihodit k nákupu. Co neupečete v papíru, užijete třeba na limoncello. K tomu všemu jsem ještě přidala pár větviček tymiánu čerstvě utržených na terase, pořádně vše zabalila a vložila do remosky. Do verze "originál" - střední velikost se vejdou akorát 2 porce. Za cca. 25 min bylo vše upečeno. Budete-li péct v troubě, odhaduju ten stejný čas na 180 stupňů.

Pečení v papilotě má mnoho výhod. Ušpiníte málo nádobí, a to co ušpiníte, ušpiníte málo (takže se to pak dobře myje i v umyvadle, to dá rozum, že?). Pokrm si zachová hodně šťávy a hrozně intenzivně voní. Proto je fajn prezentovat ho na stole ještě v papírovém obalu. Zabalením do papíru zkrátíte dobu přípravy a ještě je to dobře vypadá. Stačí? 

Před balením můžete přidat i trochu bílého vína a/nebo olivového oleje. Já v rámci úspory kalorií nepřidala nic z toho a přesto byla výsledná chuť opravdu uspokojující. Považuji tedy jídlo připravené tímto způsobem za moc dobré a dietní zároveň (pokud si tedy nebudete dělat v papilotě bůček nebo vepřové koleno)


Dneska jsem stejnou techniku zopakovala s francouzským minikuřátkem, o kterém mi opět u Sváčka tvrdili, že jí jen žížaly, ale člověk jim nemůže všechno zbaštit. Přibalíte-li k němu dost brambor a rajčat nebo třeba kousků cukety, vystačí jedno kuřátko i pro dva a parádní letní večeře je za 40 min hotová se vším všudy.

Zkuste to, fakt. A neupečte se.

7 komentářů:

  1. Děkuji! Doufám, že brzy vyzkouším ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, vyzkoušejte, je to fakt superefektivní a superjednoduchý způsob vaření. Přemýšlím nad nějakým jehněčím se cuketou, lilkem a rajčaty...

      Vymazat
  2. Jé, to vypadá dobře! A závidím možnost péct na balkoně :-) V tomhle momentálním horku bych ochotně vyměnila celou kuchyň za jednu starou ušmoulanou remosku :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jí koupila loni na Aukru, tu starou, ale nepoužitou, docela levně.

      Vymazat
  3. Tuhle úpravu používám pravidelně. Sice nemám remosku, zato jsem si pořídila troubičku/grilíček, kterou si nemohu vynachválit. Ušetřim energii i teplo z pečení v klasické troubě. Rozpeču v ní pečivo, rybu v papilotě, nebo i menší piškot na roládu, stejně tak v ní zapékám a gratinuju (většinou pokrmy, které nepotřebují dlouhou dobu tepelného zpracování).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já měla takovou přenosnou minitroubu na koleji v Itálii a byla super, škoda, že jsem si jí nenechala...

      Vymazat
  4. My jí koupili asi za 20 euro v Drážďanech, ale občas jsem jí viděla i v nabídce Lídlu. Na začátku prázdnin mi ji mamka koupila v bazaru asi za stovku. Za to je trošku větší, takže se mi do ní vejde kulatá nízká koláčová forma, což je vynikající např. na zapékání sněhu, karamelizování a pod. Vřele doporučuji.

    OdpovědětVymazat