Cantuccini jsou mandlové sušenky z oblasti Toskánska, jejichž pojmovým znakem je, že jsou děsně tvrdé. Pečou se hlavně na vánoce a namáčejí se do vin santo, což je zjednodušeně řečeno dezertní víno, rovněž typické pro Toskánsko. Prodávají se ale po celý rok a já si je klidně celý rok namáčím do čaje nebo je chroupu jen tak, a proto vám je vřele doporučuju.
Vyzkoušela jsem pár italských receptů a nakonec jsem došla k tomuto, na který budete potřebovat:
210 g hladké mouky
200 g neloupaných mandlí
150 g cukru
10 g medu
2 vejce
5 g prášku do pečiva
špetku soli
a pokud máte, tak lžíci amaretta - mandlového likéru
(při posledním pečení jsem 1/4 mouky nahradila celozrnnou špaldovou a cukr jsem dala třtinový, takže na fotkách jsou cantuccini tmavší, než je budete mít, pokud dodržíte základní rozpis).
Mandle můžete použít tak, jak jsou, nebo je ideálně ještě opražit v troubě, řekněme na 180 stupňů asi 5 minut, orientujte se podle barvy a vůně, možná snesou i trošku víc.
Pak v jedné misce smíchejte všechny suché ingredience, tedy mouku, mandle, cukr, prášek do pečiva a sůl. V druhé misce prošlehejte vejce s medem a amarettem a následně vše spojte dohromady. Já nejdřív míchám lžící a pak rukama, které si lehce namažu ořechovým olejem (můžete taky použít jakýkoliv chuťově neutrální). Těsto je lepivé, ale dá se s ním pracovat. Pak nechte těsto půl hodiny odpočinout a mezitím si rozehřejte troubu na 180 stupňů.
Plech vyložte pečícím papírem, znovu si namastěte ruce a vytvořte z těsta 2 válečky, ne moc široké, tak 5 cm, protože se v troubě trošku rozjedou. Neváhejte je nahoře trochu splácnout, aby byly rovné. Plech vložte do rozehřáté trouby a pečte 20 minut. Pak nechte válečky trochu vychladnout na mřížce, nakrájejte je na plátky asi 1 - 1,5 cm široké, znovu je dejte na plech a ještě 5 minut na 180 stupňů dopečte. Pamatujte, že cantuccini mají být opravdu tvrdé.
Máte to? Paráda, ne? Dlouhé skladování jim neprospívá, protože vlhnou a měknou, leda byste měli nějakou vhodnou vzduchotěsnou nádobu. Tak je raději hnedka snězte.
Tímhle receptem by se také dala zahájit série jedlých dárků, co vy na to?
Tyhle sušenky dělám vždy v nekolikanásobné porci na vánoce :) Jsou výborné!
OdpovědětVymazatDíky!
VymazatVzhledem k Vaší zahořklosti (kterou u Vás již delší dobu online pozoruju) to byl i Váš poslední nápadník, že... Míň sarkasmu a "tvrdosti" a více laskavosti by prospělo!
OdpovědětVymazatNesouhlasím. Výborný článek.
VymazatDíky za další milý anonymní komentář, jste laskavá/laskavý a máte velký smysl pro humor.
VymazatJsem třetí anonymní v řadě - první anonymní je zhrzelý nápadník?
VymazatTo snad ne :).
VymazatA jako poděkování za dobrou radu, přidávám navíc odkaz na pěkný a poučný článek: http://www.1000vecicomeserou.cz/711-amaterska-psychologie/.
VymazatUž dlouho hledám recept na oříškové sušenky a tento vypadá jako trefa do černého! Navíc, když je vhodné k ním popíjet :-). Určitě vyzkouším a dám vědět. A nesouhlasím s předchozím komentářem, článek není sarkastický vůbec, doporučuji si zopakovat význam slova sarkastický. Autor komentáře má navíc zvláštní asociace, to jako když budu psát o tvrdých sušenkách s mandlemi, mám špatnou náladu? A když budou měkké, je vše v pohodě? Díky za hezký recept. Zdraví Jitka D. z Istanbulu a těším se na další příspěvky.
OdpovědětVymazatDíky, ten komentář reaguje na Fb, kde jsem přidávala historku o těchto sušenkách, ale i tak mi to přijde zbytečné a mimo. Každopádně, byť to není klasický recept, jsou cantuccini dobré i s lískovými oříšky. Letos na vánoce chci také dělat shortbreads podle Hestona Blumenthala, ve kterých budou dobré jak oříšky tak mandle. Myslím, že recept připouští obojí.
VymazatVypadají hrozně moc krásně :))) Sbíhají se mi tu sliny :))
OdpovědětVymazatDíky!
VymazatMilá Katko, tak jsem to hned vyzkoušela a jsem na svoje zubolomky pyšná :-) Jen mi vyšly placatější a dělala jsem z bílé mouky, tak tam není taková pěkná kresba mandlí. Vaše vypadají líp. Ale já jsem začátečník :-) Díky za motivaci. O víkendu již budu rozdávat v celofánu s mašličkou :-)
OdpovědětVymazatDíky, to mám radost. Ty válečky jdou eventuelně formovat i během pečení, pokud se moc rozjíždějí, můžete je po 5 minutách zase trošku zformovat na plechu nějakým širokým nožem a po dalších 5 minutách zas. Bílá mouka tam patří, mají být docela světlé, hodně je zabarvil třtinový cukr.
VymazatNo, mě teda ten komentář na FB pobavil, ale každý je jiný... Každopádně věřím, že tyhle sušenky musí chutnat skoro každému :) Snad se do nich dokopu letos i já :D
OdpovědětVymazatDík, dokopej, jsou fakt dobré, loni to byl vánoční hit.
VymazatBezkonkurenční! Jako pravé italské! ;) Děkuji za recept. Veronika
OdpovědětVymazatNáhodou jsem koupila tyhle sušenky v nějaké akci. Byly na mě opravdu moc tvrdé, i když jinak výborné. Tak jsem je vysypala do uzavírací krabičky a přidala k nim dvě jablka. Po týdnu byly krásně křehké a voňavé jablky.
OdpovědětVymazatOny právě mají být tvrdé, protože se namáčí, nejsou to prníčky.
OdpovědětVymazatCantuccini jsou naprosto skvele cajove (ci likerove :) pecivo, podle originalniho receptu pridavam jeste nastrouhanou pomerancovou kuru, ktera tomu doda naprosto jedinecny drive - doporucuju!!!
OdpovědětVymazat