Roční bilance radostí

Uteklo to jako voda, že jo? Celý rok i svátky. Je ta správná chvíle trošku si zrekapitulovat, jaký ten loňský rok vlastně byl, alespoň na poli jídla a kávy, protože to je oč na tomto blogu běží.

Z mého pohledu to byl rok velmi dobrý, protože se začaly objevovat první opravdu funkční podniky vedené neprofesionály (tj. těmi, kteří se původně věnovali jiným oborům, pak si třeba doplnili vzdělání a začali podnikat v gastronomii). Proto mi z nově otevřených restaurací udělaly největší radost Slowpec a Zájezd. Oba podniky jsem vám tu doporučovala a za chválou obou si stojím a už se těším na jejich návštěvu v novém roce. Jsou pro mě oázou klidu a důkazem, že to jde, když se chce, počítá a přemýšlí. Klobouk dolů.

Pokud jde o kávu, mám to taky hrozně jednoduché. Mému srdci jsou nejblíž EMA a Brewbar Náplavka, neváhám ani sekundu. EMA má všechno, co v současné době od kavárny chci. Výborně připravenou kávu, jak na bázi espressa, tak i alternativními metodami, parádní nabídku zrn zejména ze zahraničních pražíren za fér ceny, cuppingy pro veřejnost a dobrou nabídku rychlého jídla ke kávě. Přiznávám, že od doby, co mám psa už po kavárnách příliš nevysedávám. Baví mě to pořád, ale zrovna tak ráda trávím čas s Emilkou. Dobré kávy se ale vzdát nedokážu a nechci, ani kvůli Emilce. Naštěstí není důvod, v Emě to zpravidla odsýpá a já tak stihnu všechno, co chci nebo potřebuju. Specifickým úkazem je Brewbar Jirky Sládka, který vyvolal bouřlivé hádky snad na všech sociálních sítích a internetu jako takovém. Nebudu se k nim vracet, kdo nechce pochopit stejně nepochopí.. Já mám na Brewbaru ráda spoustu věcí: naprosto fantastické kávy, které si Jirka nechává posílat z celého světa, a které jinde zkrátka neochutnáte, to, že vždycky potkám někoho známého, něco nového se dozvím (a už vím, že si musím nejdřív nakoupit, protože jinak už na mě nezbudou vajíčka od farmy Jezero, tvaroh z Krasolesí a dost možná ani zelenina od Šťastných), teď v prosinci to byla hard core cascara s Žufánkovic meruňkovicí a nakonec to, že jsem se spolu s Jirkou mohla zapojit do Movemberu a přispět alespoň malou troškou do mlýna. Kolem Brewbaru se vytvořila milá komunita těch, kteří mají kávu opravdu rádi a já jsem moc ráda, že do ní patřím. Málem jsem zapomněla zmínit ještě jednu kavárnu, která mi na konci roku udělala velkou radost. Jmenuje se Nový Svět a je překvapivě na Novém Světě. Je stejně poetická, jako místo, kde se nachází a provozuje ji neuvěřitelně milá rodina. Podává se tu káva od Doubleshotu, a to nejen na espressu. Zatím je všechno ve fázi ladění a učení a já se moc těším, jak bude kavárna kvést k dokonalosti.

Když zapřemýšlím nad nákupy, i to je snadná volba, byť se nejedná o novinky loňského roku. Nikdy se mi nepřejí maso od Real Meat Society. Vánoční šunka, kterou jsem dělala z jejich gammonu pro kamarádky byla opravdu parádní, a protože jsme jí snědly bez fotodokumentace, koupím v nejbližší době další kousek a podělím se s vámi o recept. Myslím, že vám bude chutnat. Já jsem rozhodnuta udělat z ní novou vánoční tradici. Zrovna tak mě nepřestává bavit nakupovat zeleninu od Šťastných. Mám zkrátka pocit, že jejich produkce se vymyká standardu i na farmářských trzích. Barevné mrkve a řepy, které mě fascinovaly v roce 2012 už teď beru jako "šťastný normál", ale momentálně jsem závislá na jejich zeleni - špenát, kadeřávek, kapustičky & spol.. Lístky špenátu se prodávají v celých trsech, na posledním trhu před vánoci jsem ho nabrala plnou tašku, kterou mám na terase, protože se mi nevešla do lednice a špenát je pořád v kondici. Ptáte se, na co ho tolik potřebuju? O tom dále, to je můj nejnovější hit. Do půlky února než se trhy snad vrátí na Náplavku mi bude docela krušno. Za zmínku stojí určitě i oddělení čerstvých potravin v M&S. Přiznávám, že se i po několika měsících nepřestávám kroutit hlavou nad jejich cenotvorbou. Myslím, že většinu položek si za plnou cenu nekoupí ani někdo, komu záleží na tom, co jí a je ochotný za jídlo nadprůměrně utrácet. Jenom pitomá malá krabička borůvek tam vyjde na 119 Kč. Díky tomu, ale velká část nabídky zůstává v chlaďácích a obchod je postupně zlevňuje, jak se blíží datum jejich doporučené spotřeby. A to je moje chvíle. Když nevím, co uvařit k večeři nebo nemám vařící plány na víkend, jdu do M&S, nakoupím zlevněné věci, které se mi líbí a vařím z nich. Nepochybuji o tom, že jde o kvalitní potraviny a navíc mě to inspiruje k vaření nových jídel. Asi vás nepřekvapí, že nejsem fanoušek polotovarů, které tam šly před Silvestrem na dračku za směšné ceny, ale koupila jsem si taštičky gyoza s krevetami, které byly moc dobré a místo 132 Kč za 6 kousků jsem zaplatila 42 Kč. Měla jsem jich vzít víc a dát je do mrazáku :).

A teď zpátky k tomu špenátu. Králem mojí kuchyně je od štědrého dne super výkonný blender Vitamix, ve kterém dělám všechno možné, ale hlavně každé ráno tzv. green smoothie, který se sestává z 1 hrnku zeleného listí (v mém případě hlavně špenátu), 1 hrnku tekutiny (voda, džus, nějaká alternativa kravského mléka) a 1 a půl hrnku ovoce. Je to dobré, zdravé a očekávám mimořádně blahodárné účinky na můj organismus. Vitamix je ale skvělý na ledacos, během pár sekund jsem v něm udělala krásnou majonézu, je nepřekonatelný při přípravě hummusu, krémových polévek atd.. Ano, je to drahá hračka a dá se bez ní žít, ale já z něj mám velkou radost a těším, co s jeho pomocí v tomhle roce všechno udělám.

A taky se těším na to, co udělám s vaší pomocí! Nejen jídlem živ je člověk a já mám pro nás pro všechny skvělý plán, jak někomu změnit život k lepšímu. Někomu, koho život hrozně zkouší a já bych to chtěla zkusit změnit, co bude v mých silách. Mám v úmyslu požádat vás o pomoc, ale o tom, až v narozeninovém článku, který tu bude za měsíc. Přeju si totiž, aby byl rok 2014 dobrý, pro nás pro všechny. Vím, že je to pošetilé přání, ale můžeme se o to alespoň snažit, třeba se nám tím podaří přechytračit i předem rozdané karty.

Dobrý rok plný zdraví, lásky a porozumění vám všem.

P.S. Prozraďte, co v loňském roce udělalo na gastronomickém poli největší radost vám, jsem zvědavá.