Zvolna na plech ...

 

... se můžete buď opít nebo upéct koláč. Tentokrát to bude o tom druhém, ale ani to první není někdy špatné. Zvlášť, když prožíváte období "hororů těch druhých", jako teď já. Znáte to, ne? Takové to období, kdy vám se zrovna vlastně nic špatného neděje, ale ve vašem okolí se dějí samé katastrofy a vy trpělivě nasloucháte, utěšujete, projevujete účast a pak z toho sami nemůžete spát. Mno, koláč už jsem upekla, tak teď se asi opiju. Takže už dost, nechci nic špatného slyšet, rozumíte? Udělejte si raději ořechový koláč s rybízovou marmeládou, s ním se i ty blbé věci zdají lepší (vyzkoušeno za vás).

Recept je od mojí tety a spolehlivě funguje. Vzhledem k tomu, že má ve čtvrtek začít sněžit, louskejte s předstihem ořechy. Po návratu z běžek totiž přijde tenhle koláč (no, spíš placka) vážně vhod.

Na 1 standardní plech budete potřebovat:

Spodní vrstva:
220 g másla (v pokojové teplotě)
300 g hladké mouky
40g cukru krupice nebo moučky
1 žloutek
1 lžíci rumu

Doprostřed:
340 g marmelády - mě to chutná s rybízovou, teta dává třeba višňovou

Nahoru:
200 g cukru krupice
4 žloutky
1 lžíci vanilkového cukru (což mi připomíná, že je nejvyšší čas připravit vanilkový cukr na cukroví)
5 bílků
220 g mletých ořechů

Nejdřív je potřeba připravit těsto na spodní vrstvu jednoduše smícháním všech ingrediencí, vystačíte s mísou a rukama. Následně se těsto vyválí a namačká na plech, pěkně od kraje do kraje. Pohrajte si s tím, jde to. Po té se celá placka potře marmeládou, množství jsem odvážila, ale můžete dát určitě trošku víc i míň. Nahoru pak přijde ořechová vrstva. Vyšlehejte si sníh z bílků. Pak vyšlehejte cukr + vanilkový cukr se žloutky, přidejte mleté ořechy a následně lehce přimíchejte sníh. Neujídejte, pěkně ořechovou směsí potřete první dvě vrstvy koláče.

Teď přichází ta problematická část. Tetin recept říká: "pečte zvolna", neříká na kolik ani jak dlouho. Bůček bych zvolna pekla na 120, koláč jsem se rozhodla péct na 160 a pekla asi 30 min až povrch začal trošku růžovět (nebo zlátnout?). Zkrátka zkuste to, zkazit se to nedá a je to děsně dobré.

P.S. V příštím díle se dozvíte, jak byla zlá Kačka ošklivá na hodného číšníka v Nota Bene a pak se tak styděla, že mu musela upéct něco strašně dobrého a šla se mu omluvit. Pokud se teda cestou hanbou nepropadla a došla tam.