pátek 30. listopadu 2012

Dlouhanova žebra

Když jsem před pár měsíci viděla na Dlouhanově twitteru fotku hovězích žeber (short ribs) s morkovými kostmi na pivu od Matušky, věděla jsem hned, že to musím vyzkoušet. Chvilku to trvalo, zkušební pečení proběhlo skvěle a teď vám předkládám druhý pokus, bez morkových kostí, protože jsem je zapomněla koupit.
 
 
Nejtěžší z celého receptu je koupit správné maso a pivo. Pražáci to mají velmi usnadněné, maso koupí u The Real Meat Society v Náplavní 5. Žádné výmluvy, žádné výjimky! Kilo short ribs vás přijde na 250 kg a určitě se budete divit jako já, že to syrové maso voní jako salám. Nepražáci se budou muset zkusit domluvit s řezníkem, jestli jim připraví ty nejmasitější a málo tučné části žeber. S pivem je to složitější, já to vzala při jednom a v Náplavní jsem koupila i Raptora od Matušky. Raptor je svrchně kvašené pivo - Indian Pale Ale, a jako takové je výrazně chmelené a intenzivně hořké. Přiznávám, že mi to bylo nakonec v chuti samotného jídla trošku na obtíž, takže příště zvolím něco méně výrazného a možná si to nechám natočit v Nota Bene a ušetřím si shánění.
 
Na dvě porce jsem měla:
 
6 short ribs
neměla, ale dala bych tam 3 morkové kosti
0,7 l piva + jsem volila stejné pivo k jídlu
3 šalotky a 3 cibulky
šalvej
sůl, pepř
sádlo
 
 
 
Pak jsem si přečetla recept na stránkách TRMS a postupovala jsem víceméně podle něj. Recept radí rozpálit troubu na vysokou teplotu a nechat v ní maso předem zatáhnout. To jsem obešla, protože nerada rozpaluju troubu předem, s výjimkou pečení chleba, a taky jsem se bála o můj krásný červený hrnec. Maso jsem nechala zatáhnout v multifunkční troubě na program crisp, za pár minut bylo hotovo. Pak jsem jen dala do hrnce trošku sádla, na něj osolená, opepřená a zatažená žebírka (to samé platí pro kosti), cibulky a šalotky a šalvěj, kterou mám ještě na terase. Do hrnce jsem nalila cca 0,5 l piva a zbytek vypila, přikryla pokličkou a nechala skoro 5 hodin péct v troubě na 120 stupňů. Nakonec jsem sundala pokličku a nechala to dopéct na 160 asi tak dalších 30 minut.
 
Výsledkem byla měkká voňavá žebra a spousta šťávy, kterou jsem z fotogenických důvodů na fotce vynechala. Ideální doprovod je třeba domácí kváskový chléb nebo Cuketkovy kapustičky na zádíčka.
 
A jestli tohle není dokonalé jídlo do tohohle spíš mizerného počasí, tak mi řekněte, co už je :).

1 komentář:

  1. Přiznám náladu podobného ražení, kterého jsem se dočetla v posledních příspěvcích. (Nejraději bych chytla o hodně větší kost, než tu žeberní, zatočila s ní nad hlavou, než v hrnci a jala bych se s ní napravovat.) Je to dokonalé jídlo na podzimní splín, ale já dnes budu vařit z nouze a zásob - z podzimního čtvrtečního košíku - brambory, ružíčková, řepa, celer, asi zimní pečená zelenina v troubě, ale inspiraci tu chytám.Co mě tu na blogu stále překvapuje, informace které se týkají toho mého prádninovo-babičkovského koutu - viz Koutské pivo i v Praze a teď biomasofarma Rybník.

    OdpovědětVymazat