středa 9. ledna 2013

Tak si to zrekapitulujme...


... nemyslím situaci na blogu, ale vánoce a s nimi spojené jedlé dárky. Vím, že se tenhle článek bude hodit asi až za 11 měsíců, ale předem jsem ho psát nemohla, abych neprozradila svým blízkým čtenářům, co je čeká pod stromečkem, a až před dalšími vánocemi už si to nebudu všechno pamatovat a budu mít zas spoustu práce. Tak vám  prozradím, co jsem rozdávala, abyste měli inspiraci a za 11 měsíců, jako když tenhle příspěvek najdete. Souhlasíte?

Nejvýznamnějším a zároveň nejzávaznějším jedlým dárkem, který jsem nadělila, bylo chlebové předplatné pro mého bratra a jeho rodinu. Přislíbila jsem každý týden upéct a předat chleba nebo jiné pečivo. To jsem ještě netušila, že malá Julie se rozhodne konzumovat téměř výhradně pečivo a dárek se tak bude vážně hodit. Jako první, ještě pod stromeček jsem pekla ořechový chleba podle Maškrtnice, který jsem ještě doplnila rozinkami, následoval Cuketkův chleba bez hnětení, pak vinohradský pšeničný a tento týden budou rohlíky. Pak už budu majitelkou chlebové kuchařky/pekařky a budu péct jako divá. Je to uspokojující, člověka to pekařsky technicky hrozně rozvíjí a udělá s tím spoustu radosti. Doporučuju! Vždyť to můžete udělat jako s kávou a předplatné dodávat jen jednou měsíčně, uvidíte, že tenhle dárek každý ocení.


Hodně populárním dárkem byl kávový likér, který jsem původně vynalézala pro tetu a nakonec jsem jím podarovala kdekoho. Prostě mi chutná, no. Já naopak dostala domácí zázvorový, už loudím recept a nejpozději příští prosinec vám ho prozradím.

Neodolala jsem a nadělovala taky Cuketkovu slaninu. Pekla jsem pouze v troubě, protože první experiment s grilem neskončil zrovinka slavně. Vlastně ani nevím, jak obdarovaní, ale já byla s výsledkem hrozně spokojená.

Další dárek jsem opět tak nějak vynalézala. Toužila jsem udělat játrovou paštiku. Potíž je v tom, že játra jsou jedna z potravin, které nejvíc nesnáším. Obvykle na ně nesahám, natož, abych je jedla. Nevadí mi, ale ve formě játrových knedlíčků a právě dobré paštiky. S výrobou paštiky jsem neměla žádné zkušenosti, neměla jsem ani žádný osvědčený recept. Nějaké recepty jste mi poradili na blogovém facebooku, v těch jsem našla inspiraci a nakonec jsem vycházela hlavně z receptu, který doporučila kolegyně scukařka Coq au vin. Jenže! Ta játrová paštika byla moc játrová, jestli mi rozumíte. Tak jsem jí řízla kachním masem a přidala brusinky naložené v portském víně. Taky jsem jí chtěla dělat z kachních jater, ale ta byla před vánoci k nesehnání. Můj plán je teď následující: koupit kachní játra a udělat novou nevánoční várku se sušenými švestkami a možná povidly ( to jsem samozřejmě taky někde vyčetla, není to můj nápad). Až jí vyrobím, ochutnám a schválím, šoupnu sem recept.

Pak jsem se na poslední chvíli nechala zlákat Tomášem z Foodissima a upekla cantuccini podle jeho receptu. Tyhle mandlové sušenky mám strašně ráda už od dob studií na italském gymplu. Nechápu, že mě nikdy nenapdlo je upéct. Ty, které jsem upekla podle Tomáše byly chuťově skvělé, ale nebyly dost tvrdé. Cantuccini musí být úplně tvrdé, jinak by Italové kafrali a já s nimi. Dopékala jsem je ještě naplátkované v troubě, aby ztvrdly a pak jsem si našla alternativní italský recept, který mě plně uspokojil, takže vám ho tu budu v nejbližší době reprodukovat, protože tyhle sušenky prostě musíte vyzkoušet. A vůbec myslím, že sušenky jsou docela vděčný dárek i mimo vánoce. Jakkoliv třeba děti v mém okolí strašně moc oceňují právě chleba.


Taky jsem se nechala hecnout od Lucie a pekla panettone. Byla to dlouhá, několik dní trvající na nervy náročná zkušenost. Páč vy víte, že dost nerada důsledně dodržuju recepty. Takže recept, kde se odvažuje na jednotky gramů, těsto se míchá na čas podle stanoveného harmonogramu rychlostí robota a nakonec se to všechno věší hlavou dolů nejlépe na sušák na prádlo, mě vytáčí už při pouhém čtení, natož při jeho realizaci. Ale povedlo se. Děkuji Lucii, že mě k tomu přiměla a těm, kteří mě sledují na twitteru, že moje rozčilování vydrželi. Jak na to, popsala věrně Maškrtnica, přečtěte si to, ať máte pro mě i tenhle odstavec větší pochopení.

A last but not least jsem dělala speciální vánoční edici gravadlaxe, kterého jsem tentokrát marinovala s mandarinkovou šťávou i kůrou, jinak jsem se dost držela zde dříve publikovaného receptu. Jak jsem už  dříve radila, pro bio-mandarinky vyrazte do Billy.

A to je myslím vše. Teď by mě zajímalo, co jedlého jste nadělovali pod stromeček vy. Přecejenom, je 8. ledna, vánoce se blíží.

24 komentářů:

  1. Kačko cantucačko, dneska jsem pekla sušenky/cookies podle Flo a tam je důležitý krok na konci:
    Aby byly tvrdé, tak je třeba je hned po vyndání sundat sušenky z plechu/papíru a dát je chladnout na mřížku. Když to člověk neudělá, tak natáhnou vodu a změknou.
    Nemohl by se podobný postup uplatnit i u cantuccin?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jenže to platí vlastně u všeho a samozřejmě jsem to udělala... Když se nechá cokoliv horké na plechu/papíru, tak se to zespoda zapaří a zvlhne. Italské recepty radí péct nejdřív v celku a pak už dopéct nakrájené sušenky a ty pak nechat vychladnout na mřížce.

      Vymazat
  2. Já psala podobný příspěvek před pár dny :-) a nadělovala jsem prosím hroznové džemy, pečené čaje, vanilkové esence, kávový likér (díky receptu zde - hlásím, že muž nadšen), jen o pár příspěvků zpět jsem rozebírala loňské dárky, hlavně medolády s vlašskými ořechy a sušenými švestkami (těším se, až vyzkouším makové, zázvorové, kakaové a tak). Rozdávala jsem loni taky cibulové marmelády, skvělé hlavně k sýrům a pečenému masu a steakům. Trochu se děsím, stejně jako každý rok, jestli mě vůbec napadne něco příští rok, ale o paštice jsem přemýšlela už dřív a jedna se mi osvědčila, tak třeba příště :-). A dík za sněžnou slepotu :-).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Paštika, rilletes, domácí klobásky podle Cuketky, vždycky se něco najde :). Kouknu na články.

      Vymazat
    2. něco jsem tu smolila, ale nevím, jestli jsem nakonec publikovala :-). S tátou jsme dělali rybí klobásy. Z kapra. Jednoduché, skvělá záležitost, pár dobrých ingrediencí, na chalupě pečené v kachlové peci. Příští rok zdokumentuju.

      Vymazat
  3. Ad cantuccini - kupované v pekařství (čerstvé) skutečně nebyly dost tvrdé, ale naopak křehké, měkké a lahodné :o) Děti mi jich sežraly pytlík okamžitě a nečekaly, až jim vyhlásím svačinu! To jen ty kupované na benzínkách nebo v supermarketech byly jako pazourek a lámaly se na nich zuby, nejspíš ztvrdly po třech měsících ležení v regále. Etruskové je mají rádi tvrdé jako kámen, protože si je namáčí v likérovém Vin Santo jako moje babička namáčela chleba v bílém kafi. Je to tady - http://vins.blog.cz/1108/vin-santo-2005-montescudaio-doc-fattoria-santa-maria-guardistallo

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Měkké cantuccini, špatné cantuccini, fakt. Právě proto, že jsou určené k namáčení ve vin santo. Naopak stárnutím mají tendenci nasávat vlhko a měknout.

      Vymazat
  4. Kačko, podobně jako cantuccini se dělají bílkové suchárky, znáš to? Dělá to mám dojem M. máma a jsou moc fajn, přesně jak píšeš, peče ve formě se spoustou ořechů a sušeného ovoce a pak dosouší v troubě nakrájené na plátky.
    Chtěla jsem je (cantuccini) upéct, ještě s trochou aroma z hořkých mandlí.. ale nestihla jsem, snad časem.
    Jinak panettone, chleby, chtěla jsem i tvůj likér, ale nenašla loni nakoupené lahve a už nestíhala sehnat nové:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď jsi mi ti připomněla, to máma dělala kdysi taky a krájelo se to fakt tence, mňam. Skleničky na ty likéry jsem nakonec kupovala ve Vom Fass, ty obyč s umělohmotným víčkem mají jen za 16 Kč.

      Vymazat
    2. Potřebuju nutně recept na bílkové suchárky, doufám, že se do nich dává těch bílků aspoň dvacet:)

      Vymazat
    3. Já ho teda nemám, můžu zkusit najít v máminých receptech, ale jistější asi bude Julka. Já si to pamatuju jako takové tenké křupavé plátky něčeho jako biskupský chlebíček (do kterého bys taky uplatnila bílky). Jinak, co třeba pavlova?

      Vymazat
    4. Na bílkové suchárky mám tenhle recept (je to s mandlemi a ořechy, ale určitě se dají podle chuti zaměnit za kandované ovoce):

      4 bílky
      100 g mletého cukru
      100 g hladké mouky
      100 g lískových ořechů, celých, neloupaných
      100 g mandlí, celých, neloupaných

      Všechny suroviny zamíchat, nešlehat. Vzniklou hmotu přemístíme do vymazané a vysypané formy na srnčí hřbet a upečeme při cca 180 °C (bude to trvat přibližně půl hodiny – dokud povrch trochu neztmavne). Necháme ve formě vychladnout do druhého dne. Vyklopíme a ostrým nožem nakrajíme na tenké lupínky, které rozložíme na plech a sušíme při 100 °C asi hodinu. Průběžně můžeme testovat, jestli už jsou křupavé.
      Z daného množství to vyjde na dva velké plechy, které v troubě můžeme sušit současně.

      Vymazat
    5. Vypadá to skvěle, s těmi oříšky mě to láká i víc než s kandovanou kůrou, díky.

      Vymazat
  5. Nevím jestli 20, zeptám se:) Ale třeba 4-6 snad jo, dělá se to jako vánoční cukroví na spotřebu bílků, kterých je po všem lineckém a krémech dost:) u nich dělají i bílkový chlebíček, ale ten mi nechutná, to je spíš takový sušší piškot, ani ryba...:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bílkový chlebíček dělám čas od času podle Anuše Kejřové, dělám ho velký, z 8 bílků. Plus Pavlova, pokusy s makronkama, z bílků se dělají i super domácí zmrzlinové kornouty. Ale já jsem na tom teď tak, že bych musela těma bílkovýma chlebíčkama krmit nejmíň celý dům, když teď dělám zmrzlinu pro Matouše, tak je to skoro dvě plata vajec na týden. Hrozný no. Asi to začnu vylejvat.

      Vymazat
    2. pardon, předchozí odpověď jsem já - starý google účet se mi tam nějak nalogoval.

      Vymazat
    3. Katko, tak já ti od nějakých odpomůžu, láká mě chlebíček, pavlova i další kolo makronek + bych si objednala slanou karamelovou zmrzlinu (mandarinková se ke mně nakonec řízením osudu dostala až včera, takže jsem ještě neochutnala). Napíšu a domluvíme se.

      Vymazat
  6. Dávala jsem domácí víceméně instatní chai.

    (a kefírová zrna, ale to se nepočítá, to byla prostá indoktrinace, ne dárek)

    Najemo namletý černý čaj (není potřeba aby byl úplně špičkovej. Postačí obyčejně slušnej listovej - buď třeba nějaký assam z čajovny a nebo je překvapivě pitelnej sypanej cejlonskej z Jemčy. Sypanej! Určitě by to bylo dobré i s roibosem.

    Smíchat s najemno namletou směsí koření (skořice, kardamon, zázvor, hřebíček jako nezbytný základ a pak dle nálady některé z následujících (vanilka, badyán, nové koření, muškátový oříšek, pepř, citrusová kůra, koriandr, lékořice)

    Půl hnědého a půl normálního cukru (popřípadě něco palmového) namlít v robotu na jemněji.

    A pak postupně testovat poměr, který dárci přijde jako dobrej - tedy smíchat čaj se sušeným mlékem (jakákoliv jiná rozpustná náhražka obsahuje celkem nepěkné ztužené tuky, včetně biosupereko obilných věcí), kořením a cukrem. Obecně by měl být poměr půl lžičky čajového prachu na dvě lžičky mléka a následně 2 dcl vody a k tomu dle osobnách preferencí množstí koření a cukru.

    OdpovědětVymazat
  7. Do toho chleba bych se někdy chtěla dokopat, ale nějak mě odrazuje ten kvásek. Nějak moc starání, zdá se mi... Jinak já jsem dávala karamelový likér (mimochodem výborný) a cukroví. Kristýna

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chyba lávky, jednou týdně mu dáte mouku a vodu a uvidíte jak velký rozdíl oproti kupovanému pečivu to je. Zkuste to!

      Vymazat
  8. Já dávala domácí lanýžky (koksové s bílou čokoládou, kávové s kardamonem a mandlové z domácí nuttely), naložené olivové oleje (česnekový s petrželkou a chilli a saturejkový s červeným pepřem), paštiku s třešňovicí a vánočním kořením: http://madlinakuchyne.blog.cz/1212/teleci-pastika-s-tresnovici-a-vanocnim-korenim
    a taky likéry, své mámě a tátovi kokosovo-karamelový a tchyni s tchánem a své ségře čokoládový.

    OdpovědětVymazat
  9. Krásnej seznam, vážně! Díky němu jsem si už došla koupit do drogerie Pragandu a tenhle týden budu nakládat :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Super, ta slanina mi fakt moc chutnala, i když by se mi líbilo ovládnout i uzení.

      Vymazat