No přece v jablkách! Máte-li dobrá a máte-li jich hodně, máte vyhráno a klidně to můžou být loňská, právě vytažená ze sklepa.
Řečeno jazykem mistra Ballíka, poslední dobou mi v hlavě hraje hudba spíše na nostalgickou notu. Nevím čím to je, ale přešla mě chuť experimentovat s asijskou kuchyní & spol. a baví mě klasika. Možná mě očaroval kvásek za vydatné podpory droždí, možná stárnu, možná to a možná tamto.
Když jsem se minulý víkend chystala k tetě, vařila jsem segedín, poprvé v životě. A před tím kapustnicu alias zelňačku bez brambor. Před tím jsem pekla loupáky, máslové rohlíčky, spoustu chlebů a kdoví, co ještě. Ne, že bychom to dříve s mámou dělávaly, ale bývaly bychom mohly, jsou to přece docela běžné věci. Teta shodou okolností nedávno taky dělala segedín a potvrdila mi, že u nich doma se nikdy nedělal. Je čas zavést nové zelné tradice! Ale o tom zas někdy jindy, až bude zase zima, souhlasíte?
Máma i teta ale odjakživa dělaly hraběnčiny řezy. Nejedla jsem je strašně dlouho, ale po prvním ochutnání, jsem přesně věděla, že jsem je trefila. Znáte je? Takový obyčejný jablkový koláč, který by ve skutečnosti mohl dělat parádu v kdejaké kavárně...
Tak neopouštějte staré dobroty pro nové, hraběnčiny řezy jsou lepší než ledasjaký cupcake. Věřte mi a nachystejte si:
750 g jablek nastrouhaných nahrubo
450 g polohrubé mouky
150 g cukru krupice + 150 g cukru krupice do sněhu
200 g povoleného másla
4 vejce
1 prášek do pečiva
2 hrsti rozinek
3 hrsti ořechů
Vejce rozdělte na žloutky a bílky. Bílky si schovejte do lednice, k žloutkům přisypte cukr a šlehejte. Postupně přidávejte mouku s přimíchaným práškem do pečiva a povolené máslo. Jakmile to bude alespoň trochu držet pohromadě, vypněte mixér a těsto dopracujte rukama do nějaké přijatelné konzistence. Odeberte třetinu těsta a přidejte do lednice, kde stále čekají bílky. Zbylé 2/3 těsta rovnoměrně vtlačte na plech, aby byl celý pokrytý těstem. Jde to docela snadno nelekejte se, že vrstva těsta bude poměrně tenká. Smíchejte jablka, rozinky a ořechy a tuto směs rozprostřete na těsto. Přichází čas vyndat bílky z ledničky, ušlehat sníh spolu se 150 g cukru. Na jablečnou vrstvu dejte vrstvu sněhovou. Vyndejte z lednice zbylou třetinu těsta a tu rozdrobte na sníh.To celé dejte do trouby vyhřáté na cca. 170 stupňů a pečte asi tak 45 minut. Orientujte se podle barvy.
Nechte vychladnout anebo ujídejte ještě horké. Máte to? A taky vás to vrátilo do dětství? To byly časy, co?
A já dnes poprvé šišky s mákem. Taky mám poslední dobou chuť na věci jako škubánky a spol.. Možná to souvisí s počasím, dnes sice hezky, ale na trhu pořád nic čertsvého a tak se vaří ze zásob. V létě budou zase chutě jinde, u náručí aromatickejch bylinek..
OdpovědětVymazatHrabenčiny řezy se u nás nepekly, ale znám je a mám je moc ráda, budu je muset někdy upéci.
Hmmm, šišky s mákem ... ale asi bych přidala i povidla, na ty mám teďka chuť pořád.
VymazatM. je má moc rád a já taky, jen je možná děláme vyšší (víc jablek), bez sněhu, zato s tvarohem. Takže vlastně úplně jinak, ale co už.
OdpovědětVymazatU nás se dělaly spíš obyčejné jablečné řezy,které jsem tehdy moc nemusela - asi že jich bylo vždycky moc - a náhodou teď bych si je dala. Plát těsta nahoře i dole, uprostřed velká vrstva "chatových" jablek. Dneska už ty jablka nějak nestíháme nasbírat/neurodí se/nedostaneme se na chatu... a z kupovaných to není ono, ačkoli jsou jinak dobrá... No jo, hned bych se tam vrátila.
Něco takového máma taky dělala, takové sladké křehké těsto a mezitím jablka, teď jsi mi to připomněla. Je toho moc, co musím zas udělat.
VymazatU nas doma se nedelaly, poprve jsem o nich slysela az od byvale kolegyne. Jedly jsme je jednou za 14 dni, v patek ke snidani :-)
OdpovědětVymazatJá to mám doma dost těžké,protože mám extrémně konzervativní rodinu, která naopak cokoli netradičního nechce, ofrňuje se, nespolupracuje při konzumaci..:) Takže z muffinů ani cupcakes u nás nikdo nadšený rozhodně nebyl (a popravdě řečeno ani já ne). Ale miluju chuť a vůni kynutého pečiva, povidla, mák, ořechy, tvaroh. Asi jsem ze 3/4 taky "konzerva":) Naposledy jsem o víkednu dělala těžkou klasiku-Cuketkův pomalý bůček, dusené kysané zelí a kulaté bramborové knedlíčky. Bůček jsme měli poprvé v životě, ale bohužel zůstal v zahanbení:(...nějak se moc nechytal. Každopádně zelí jsem musela dvakrát dodusit, protože i kilo bylo málo a bramborový knedlíček zůstal jeden jediný. Na kyselém zelí teď jedeme už delší dobu- taky to cítím tak, že i když už je skoro jaro,trh ještě spí, takže dovařujem ze zimních zásob. A kysané zelí u nás v rodině frčí - taťka (i přítel!) ho klidně mají spolu s pivem jako večeři. Já zas třeba zbožňuju právě ten segedín, většinou ho jedu jen tak bez přílohy. Nedávno jsme zas dělali lepenici se smaženou cibulkou, salát z kysaného zelí a brusinek, halušky se zelím nebo nejčerstvěji třeba zelňáky na plechu (ty a lepenici vřele doporučuju). Stejně mám ale pocit, že zelné recepty jsou taková hodně neprobádaná studna a krom staré známé klasiky je ještě spousta "neobjevených" receptů, které s ním lze podniknout, takže pokud by byla nějaká inspirace, vřele uvítám.
OdpovědětVymazatJinak hraběnčiny řezy jsme nikdy nedělávali, i když v podstatě stejný koláč dělá (co pamatuji, tak odjakživa) naše babi, jen na vrchu není drobenka, ale jenom sníh. Je to prostě "jablčný koláč so snehom" :)
Já bohužel nejsem vůbec zelný expert, kromě vepřa-knedla se u nás zelí snad vůbec nedělalo, ale mám doma zásobu, takže ještě něco snad vyzkouším. Ty zelňáky bych si dala.
VymazatMohla bych poprosit o údaj o velikosti plechu! Děkuji! Molie
OdpovědětVymazatVnitřní rozměr plechu mám 30x35 cm. Trouba Ikea a plech, který v ní byl.
OdpovědětVymazatJá myslím, že vše, kde jsou jablka, musí být prostě dobré! Věřím tedy i Tvým Hraběnčiným řezům!:)
OdpovědětVymazatHraběnčiny řezy jsou fantasticke. Máš nejlepší recepty na svště. Díky že mas tenhle blog
OdpovědětVymazatJo, jo a ještě jednou jo! Taky teď nějak jedu na staré dobré vlně. Dokladem toho dnešní oběd - bramboračka se sušenýma houbama a čočka na kyselo. A včera k večeři byly bramboráky. A v týdnu plánuju houbového kubu. A na ty zelňáky jsem dostala děsnou chuť, musím je udělat, než mi přijdou výsledky a zjistím, že jsem celiatička.
OdpovědětVymazat