Yaku jako jo!

V pondělí 25.3.2013 otevřela na blogu SCUKu avizovaná japonská BBQ restarace Yaku. A jelikož se mi dostalo milého pozvání na večeři a směla jsem vybrat podnik, moc času jsem vymýšlením toho správného místa nestrávila. Yaku doporučoval na twitteru Paul Day ještě před otevřením, takže jsem věřila, že to žádný průšvih nebude. A taky nebyl. Večeře byla super. Ráda bych použila termín "bezva", ale zas tak úplně bez vad to nebylo.

Váhala jsem, jestli dělat rezervaci, čekala jsem poloprázdno. Bylo ovšem téměř plno, hodně Japonců, pár cizinců. S ohledem na zaměření podniku na japonské BBQ je žádoucí sedět na baru, i za cenu omezeného pohodlí. Pro větší skupiny je za barem místnost s klasickým sezením, prý cca. pro 16 osob.

Hned po příchodu Vám obsluha odebere svršky, které uloží to pachuvzdorné skříňky. Kdo někdy navštívil nyní již zkrachovalý podnik Yakumo, ví, jaká je tohle vychytávka. Prosedíte-li večer u grilu, bude to zkrátka z vašeho oblečení cítit, ale není důvod ovonět kabát, kabelku, šálu atd.. Za tohle jednoznačně palec nahoru. Palec spíše dolů za sborový, zřejmě tedy japonský, pozdrav, který se opakuje pokaždé, když do restaurace někdo vstoupí. Ale, když vlastně nevíte, co to znamená, je to trochu pruda. Znovu se pak ozve sborové zvolání pokaždé, když za barem nese někdo z obsluhy rozžhavený gril. Nesoucí zakřičí "hot", kandidáti na popáleniny třetího stupně, kteří kmitají za barem společně odpoví taktéž "hot", jakože ví a dávají bacha. Upřímně, nemám z toho dobrý pocit, ale nechci být špatným prorokem.

Menu je docela jednoduché, 3 předkrmy, 2 polévky a pak několik druhů masa připravovaných s různým ochucením (s máslem, s cibulí a solí, s pepřem a solí, s miso, s pálivým miso, s česnekem, tare) + ryby a mořské plody, 3 dezerty. Takhle to z ní fajn, že jo? Tak si to rozebereme.

Předkrmy jsme zvládli všechny. Kromě dobře ochuceného, leč podle mě vysoce naceněného wakame salátu  (120 Kč) a fajn lehce pálivého kimchi (80 Kč) jsme si po počátečním váhání dali i marinovaný hovězí jazyk. Jestli já nejsem moc odvážné děvče, pokud jde o "divná jídla" jako jazyky, vnitřnosti a podobně, pak můj společník je skutečný gastrokonzervativec (ale zas prý jí brouky a tak, čili těžko říct :). Takže na jazyk jsme se museli nechat přemlouvat a bůček a vlastně cokoliv z vepřového se mi pro společníkův odpor prosadit nepodařilo. Vepřové střevo, které se prý dělá poněkud déle a nakonec chutná jako škvarky, jsem ani navrhnout nezkoušela.

Jazyk je nakrájený na tenoučké plátky, na něm je trocha nakyslé směsi jarní cibulky, snad česneku a nějakého ochucovadla octového typu. A teď to přijde. Jazyk, stejně jako následující jídla, tu připravují (nebo si spíš připravujete sami) před vámi, na vašem individuálním malém grilu. Za barem/grilem nás obsluhoval takový legrační číšník neidentifikovatelného původu. Já tipovala Řeka, můj společník spíš nějakého seveřana. Každopádně mluvil srandovně anglicky a byl hodně sugestivní. Demonstroval nám, jak jazyk a pak každé další jídlo ugrilovat a pak nás po očku sledoval, jestli to děláme dobře a v pravou chvíli přiskočil na pomoc. Jazyk byl moc fajn.

Po předkrmech jsme teprve objednávali další masa, aby se ukázalo, že skoro nic nemají. A sem patří má hlavní výtka. Když si otevírám restauraci založenou na mase a navíc na dost netypických řezech masa, tak mám snad zajištěného nějakého dodavatele, nebo ne? Tady ne. Jak mi vysvětlil na můj vkus příliš užvaněný český hlavní číšník, s masem je to problém, ti řezníci tady tomu moc nerozumí a nechce se jim třeba ten vepřový krk krájet. No já, to raději nebudu moc komentovat, můj vtip o vepřové krkovici nepadl na úrodnou půdu. Doporučila jsem mu poptat se Paula, ale vypadal, že neví, která bije. Taky mi šarmantně vysvětlil, že prosecco, které jsem si objednala nemají, ale stejně mi bude mnohem víc chutnat ten crémant, co mi přinesl, protože to je vlastně takové šampaňské, jen není ze Champagne... slečna ví a je ráda, že pán ví, co jí bude chutnat lépe. Pokud jde o maso, věřím, že se to brzy zlepší. Pokud jde o číšníka, myslím, že užvaněnost a neschopnost odhadnout své publikum je trochu problém, ale uznávám, že na tohle jsem přísná.

Bylo jednodušší zeptat se, co vlastně mají, než se dozvídat, že ten krk tedy nemají, líčka taky ne, mořské plody ani ryby vlastně žádné, kromě krevet. Za to mají "vynikající svíčkovou a rib eye", obojí z Argentiny. Moc jsme neexperimentovali, dali jsme si jehněčí kotletku, kuře a krevety. Každé z mas bylo v lístku v jiné sekci, tak jsem tak nějak doufala, že ochucení tomu bude odpovídat, protože dotaz zazněl jenom u kuřete, které jsme si dali s máslem. Jehněčí i krevety byly ochucené snad jen solí. Rozumějte mi dobře, všechno bylo velmi dobré, jen pak absolutně nechápu to rozdělení v lístku a proč to tedy obsluha s hostem víc neprobere. Až tam budu po páté, budu už vědět, ale první týden po otevření? V průběhu večera došla i rýže. Ale tahle restaurace je o masu, jak nám náš číšník vysvětlit, takže to nevadí.

Z dezertů byl k mání jen jeden, a to sladká brambora se sýrem (65 Kč). Ten sýr je fakt tvrdý sýr, žádný cream cheese nebo tak něco, takže to vlastně tak úplně dezert není, prostě sladká brambora grilovaná v alobalu se sýrem. Ale bylo to dobré a zajímavé.

Příjemně mě překvapilo nacenění vína i dalších nápojů a hlavně to, že točí Kocoura, byť jsem se tedy nedozvěděla, co konkrétně od Kocoura to je.

Resumé: byť to díky shora popsaným výhradám třeba tak nevypadá, moc se mi tu líbilo. Yaku je příjemné, originální a hlavně zábavné místo, kam zajít na večeři. Dovedu si představit mnohahodinové klábosení u grilu a u Kocoura a nakonec hodně dlouhý účet, protože člověka furt bude lákat ochutnávat něco dalšího. Asi to není místo pro někoho, kdo není zvyklý při jídle trošku experimentovat. Prosedět to tu u rýže a u kuřete by byla škoda. Těším se, až sem naběhneme se SCUKem a dáme si z lístku úplně všechno a Cuketka nás pak přemluví alespoň na 3 porce vepřového střeva :).