Domácí paštika se mě moc netýká

Teda jako týká, protože ji vyrábím, ale vlastně ji nejím. Já nerada játra a myslím, že to nejspíš nikdy nepřekonám. Jsem schopná je jíst jenom pořádně naředěná, třeba ve formě knedlíčků nebo prodávaných paštik, ve kterých ve skutečnosti těch jater zas tolik není. Ale nějak mi to nedalo už na vánoce a zkusila jsem vyrobit domácí paštiku z kuřecích jater, s trochou portského a brusinkami. Všichni testovací vzorek chválili, já ho ochutnala a konstatovala jsem, že ta paštika je vážně játrová. Tu oficiální vánoční, jsem trochu řízla kachním masem. Měla zajímavou strukturu a chutnala i mně.

Když jsem před velikonocemi viděla prodávat čerstvá kachní játra, byla letošní výslužka pro koledníky jasná. Zase paštika. Tentokrát s mou oblíbenou hruškovicí Fassbind a domácími hruškovými povidly. Základní recept poskytl The Guardian a já jen doplňovala a vypouštěla.

Použila jsem:

700 g očištěných kachních jater
300 g povoleného másla
2 šalotky nasekané najemno
2 stroužky česneku projeté lisem
150 ml hruškovice Fassbind
2-3 lžíce domácích hruškových povidel
150 ml šlehačky
1 lžičku soli
pepř
(Tymián jsem neměla, ale asi bych ho dala. Povidla byla ale kořeněná dost, takže tam myslím další koření nechybělo)

Na trošce másla jsem zpěnila šalotku, přidala játra pokrájená na menší kousky (1,5 cm) a smažila až byla zvenku udělaná a zevnitř ještě růžová. Trvá to pár minut, zkrátka jsem občas jeden kousek rozpůlila a koukla jak vypadá uvnitř. Je opravdu těžké vařit něco, co nejste ochotní ochutnat.

Hotová játra jsem přendala do foodprocessoru a do pánve nalila hruškovici, kterou jsem nechala chvilku zredukovat. Hruškovici jsem přidala k játrům, spolu s ostatními ingrediencemi, kromě cca. 100 g másla a vše rozmixovala. Nechala jsem maličko hrubší strukturu. Paštika je v téhle fázi relativně tekutá. Teď by měl přijít moment ochutnávání a dochucování, který jsem ostudně přeskočila.

Paštiku jsem rozdělila do připravených nádob, rozpustila zbývající máslo, to nalila navrch, abych  paštiku pěkně zakonzervovala a nechala v lednici ztuhnout. Teprve pak jsem se osmělila a ochutnala. Přišla mi safra játrová, ale ta hruškovice tomu dávala prima šmrnc.

Paštiku jsem servírovala v rámci velikonočního oběda, sklidila úspěch jak u spolustolovníků, tak u koledníků, takže ji jejich prostřednictvím prohlašuji za dobrou.

Vůbec bych neváhala použít švestková povidla a sušené švestky, ale nedala bych slivovici, ale spíš portské nebo sherry. Paštika byla poměrně řídká, čili se dobře mazala, ale nešla by krájet na kousky. To se dá jistě ovlivnit množstvím šlehačky vs. máslo a přidáním masa.

Do chleba s paštikou kousla Pavli, fotila Lucie.

P.S. Je to šokujícím způsobem jednoduché a zároveň hrozně vděčné. Domácí paštika = ideální dárek.