Končíme s Londýnem

Čeho je moc, toho je příliš a říkám si, jestli už vás vyprávění o Londýně nezačalo nudit. Napíšu vám tedy ještě něco o kavárně Milkbar, která stojí za návštěvu a přidám pár krátkých tipů na zajímavé podniky, které příležitostně přidám na SCUK. Ale nebojte, o zážitky z cest nepřijdete, přesně za týden vyrážím na krátký výlet do Bruselu a Champagne, kde bude sice o dobrou kávu nouze, ale o dobré jídlo a pití se ošidit nenechám.

Milkbar byla první kavárna na mém výletním seznamu. Má několik výhod: je hned v centru, má otevřeno i v neděli a má krásné pruhované dveře a já jsem na proužky trošku ujetá. Do mlíčňáku jsme se tedy vypravily hned po příjezdu do Londýna, vlastně hned po návštěvě krevetové číny.  Převládající barva interiéru je černá, černý je i kávovar - obrovská krásná lesklá La Marzocco, ale nepřišlo mi to nijak skličující, spíš naopak. Na černých tabulích je vypsaná nabídka a nemohla jsem si nevšimnout, že je zmíněno i piccolo. Nenechte se mýlit, není to piccolo v podáních českých kaváren a restaurací, ale je to vlastně takové pidi latte v malé skleničce. Mléka je v něm víc než v espressu macchiatu, ale cappuccino to také není, takže latte piccolo.

My jsme se držely tradiční objednávky, takže 1 espresso a 1 cappuccino, které tu připravují z vlastní Milkbar směsi, kterou ale míchají a praží ve Square Mile Coffee Roasters. Za 7 libřiček si můžete koupit 350 g balíček a za stejnou cenu i balíček některých dalších káv z téže pražírny. Jako u jarní espresso směsi od SMCR, kterou jsme potom ochutnaly v jiných kavárnách, mě tady překvapila hodně výrazná acidita. Myslím, že u nás by se nad tím většina lidí ušklíbala, jsme prostě zvyklí na něco jiného. Schválně si zajděte do Cafetera, kde teď také experimentují s vlastní směsí a zkoušejí namíchat něco zajímavého, pan Gregor vám jistě řekne, jak to s tou ovocností a aciditou u nás je. Cappuccino vypadalo i chutnalo naprosto úžasně, lístečková rosetta byla doplněná srdíčkem a já byla dojatá. No řekněte, kde si u nás můžete dát takové cappuccino?

V mlíčňáku si kromě perfektně připravené kávy můžete dát taky ledacos dobrého, třeba snídani nebo polévku, toast, salát, plněnou bramboru... a hlavně, i v neděli, kdy je třeba v Monmouth Coffee i jinde zavřeno. My jsme tu v neděli také skončily a při té příležitosti jsme zjistily, že kousek od Milkbaru je jeho sesterský podnik Flat White (17 Berwick Street, Londýn), který je také v neděli otevřený, takže bylo jasné, kde si dáme odpolední kávu. Flat White jsme našly, na venkovních lavičkách bylo volno, tak jsem se radovala a čekala na svoje cappuccino (ano, v rozporu s pravidly italského slušného chování, si klidně dávám cappuccino i po poledni, i když nějakou dobu mi to bylo trapné). Při čekání jsem zjistila, že i tady mají vlastní směs od SMCR, tak jsem se těšila ještě víc. A víte, co mi provedli? Posypali mi jinak dokonalé cappuccino, tak jako umělecky i přes talířek, kakaem. Já byla vzteklá, Zuzka se mi smála a na Flat White jsem tímto zanevřela. To se přece nedělá!

Tak dosti bylo kaváren, ještě vám doporučím nóbl podnik, kam nás poslal Roman Vaněk z PRAKULu. Jmenuje se Galvin Bistro de Luxe (66 Baker Street, Londýn) a je to přesně to, co říká název, čili luxusní bistro. Podnik patří bratřím Chrisovi a Jeffovi Galvinovým, oba mají pár hvězdiček a v Londýně i ve světě si jich dost považují. Interiér je opravdu jednoduchý, přesto elegantní a chic, na jídlo sem chodí asi hlavně štamgasti, protože personál skoro každého znal. K nám se chovali ale také pěkně a vůbec jsme nemusely mít pocit, že jsme odstrčené. Pije se tu hlavně šampíčko (jak říká Hanka Zagorová a můj bratr) a vodovoda. Jí se tu lehčí jídla francouzské kuchyně a pokud sem chcete zajít, dobře se najíst a nezruinovat se, můžete si dát menu za 17.50 £ přes oběd a za 19.50 £ od 6 do 7. Na výběr jsou předkrm/polévka, 2 hlavní jídla a dezert/sýr. Doporučuju, stojí to za to. Na oběd se obejdete i bez rezervace.

Ještě vás upozorním na fajn malou kavárnu Tapped & Packed (26 Rathbone Place, Londýn), také v docházkové vzdálenosti od Oxford Street, kde mají kromě kávy od SMCR také jednodruhovky třeba od Has Bean nebo z Union a k tomu 4 mlýnky a sympatického baristu, který si o kávě rád povídá a dává přednost alternativním metodám přípravy.

No a zbytek na SCUKu, jo?