Co je k mání na Kubáni, aneb zase jsem byla na trhu

A tentokrát nejsem ani naštvaná ani zklamaná, naopak to bylo super. Jasně, že s tím má co dělat i to sobotní nádherné počasí, ale hlavně je to zásluha úplně jiné atmosféry trhu a podstatně jiných cen. I tady bylo kolem desáté celkem dost lidí, samozřejmě i rodiny s dětmi a kočárky, jenže uličky mezi stánky jsou několikanásobně širší, než ty v Dejvicích, takže jsem neměla pocit tlačenice a ani košíkem do žeber jsem nedostala. Zatímco v Dejvicích jsem měla pocit, že na trh člověk musí už jen proto, aby nebyl out, tady jsem měla pocit, že sem lidí chodí opravdu nakoupit a taky poklábosit. Je tu spousta míst k sezení, stánek s grilovanými pstruhy a candáty, stánek s haluškami a jiným jídlem, samozřejmě i stánek s kávou, rozlévanými mošty atd., takže na Kubáň se chodí nakupovat, snídat, obědvat a povídat. A tohle všechno tu můžete dělat nejen v sobotu, ale i celodenně v úterý a ve čtvrtek. Řekla bych, že se to hodně blíží mému ideálu trhu, až na jedinou výhradu, že dnes nebyla ke koupi žádná zelenina. Asi už místním prodejcům po zimě došly zásoby... takže by to asi neměla být výhrada, jen důkaz toho, že na tomhle trhu se nepodvádí a neprodávají se věci z dovozu, co se schovávají pod "farmářské" označení.

Se Zuzkou jsem měla sraz v 10 u stánku s kávou. Ještě před tím jsem chtěla koupit něco sladkého k snídani a volba padla na sladké rohlíčky z listového těsta s ořechovou/tvarohovou náplní z pekařství paní Rytínové. Rohlíčky stály 12 Kč/ks, vzala jsem 4, čili jsem měla platit 48 Kč. Když jsem chtěla nechat 2 Kč dýško, dostala jsem za něj linecké kolečko. Nejen, že bylo dobré, ale vážně potěšilo. Stánek s kávou je odněkud z Karlína a přiznám se, že ani nevím, co jsme to pily za směs. Mléčná pěna byla hodně řídká, ale na kávu z kelímku uprostřed trhu jsem neměla nijak přehnaná očekávání a pro snídani na sluníčku posloužila dobře (Jenom si říkám jaká asi musí být ta v Dejvicích z Doubleshotu :).

Po snídani jsme vyrazily na nákupy, hodně mě překvapilo, jak jsou místní prodejci upovídaní a takoví „domácí“. Koupily jsme máslo za 13,50 Kč/100 g (ano, přesně to, co vzniká jako vedlejší produkt při výrobě sýru Gran Moravia a v Dejvicích ho prodávají za nestydatých 30 Kč/100 g), biovejce za 4 Kč/ks, ale k vidění byla i pěkná vajíčka za 3 Kč/ks a vzorek k pokochání a ochutnání uvařený natvrdo byl u stánku rovnou k dispozici, takže krásný žloutek se nedal přehlédnout. Pak jsme si vystály frontu na Držkovský chléb, hned vedle stánku Gran Moravia, kde jsem se zas vytočila, protože pan prodávající ten sýr vydával naprosto bez uzardění za parmazán a dokonce tam prodával i cosi taveného s názvem Oro di Moravia a tvrdil, že je to roztíratelný parmazán. Zavřít až zčerná! Ale jinak Gran Moravia za 36 Kč/100g a máslo za 14 Kč/100g. Z Držkovské pekárny jsme vzaly nejmenší bochník za 19 Kč, chléb chutná fantasticky, ale to už se o něm všeobecně ví.  Pak jsme okoukly mlékomat, ale mléko nekoupily a u protějšího stánku ovocnářství ze Slaného jsem koupila 2 l šťávy jablko-řepa za 55 Kč a půl kila sladkého máku za 30 Kč. Na závěr ještě kousek slaniny z blíže neoznačeného stánku a kelímek sádla z uzenin Budislav.

Resumé: to máslo je opravdu dobré a při ceně 33,75 Kč za 250 g je lepší koupit ho tady než v obchodě. Chleba i slanina k sobě pasují víc něž dobře a ovocná šťáva už je vypitá. Kubáňský trh považuju opravdu za příjemné místo, kde se dají dobře nakoupit kvalitní produkty. Ano, i tady se vyplatí nakupovat s rozmyslem, ale nemám prostě pocit, že se mě tu snaží někdo napálit jako v Dejvicích.

A tady je recenze.