Měla Kačka 4 jabka a nejdražší chleba na světě

To jsem vám takhle pořádala doma večírek a potřebovala jsem koupit pečivo. Ale nějaké pořádné, protože jsem měla samé fajnové hosty, co jídlu rozumí. Chtěla jsem vyzkoušet francouzskou pekárnu ve Vodičkové, ale neměla jsem čas tam jít, tak jsem skočila vedle do La Bottega a koupila pane di Altamura za šílených 125 Kč/bochník. A půlka mi pak zbyla a já nevěděla, co s ní, tak jsem udělala žemlovku.

No, asi si ťukáte na čelo, že jsem ten chleba koupila a moje teta právě asi omdlela, když to četla, ale občas je potřeba trošku experimentovat, ne? Pane di Altamura, je v Itálii chráněný označením původu, ochrannou známkou a bůhví čím ještě a jsou na něj moc pyšní. Z venku je maximálně křupavý a uvnitř má žlutou pórovitou střídku. Stejně jako ostatní italské chleby je na naše chutě méně slaný. Byl dobrý, ne že ne, ale ten kváskový ořechový, co jsem upekla v sobotu podle Farfally, byl taky super a náklady byly podstatně nižší (ovšem kvásek jsem krmila 3 dny a s kynoucím chlebem nakonec spala v ložnici, aby mu nebylo horko a nepřekynul). Čili, kupovat už ho nebudu, ale něco pořádného jsem s tím zbytkem udělat musela.

A protože se tu vyskytlo přání věnovat se jídlům z dostupných surovin (myslím teda veku), a protože úplně vidím některé své blízké jak pyskují, že žemlovku by v životě nepozřeli, udělala jsem právě tu. A vy si jí udělejte taky a buď si kupte tu veku anebo si upečte toasťák podle Cuketky, který je dokonalý a na žemlovku se skvěle hodí.

Nachystejte si tudíž:

přiměřené množství pečiva - 8 větších krajíců bílého chleba nebo 16 krajíčků veky

3 vejce

1 plnotučný tvaroh

hrst rozinek naložených v rumu

tak 50 g másla + na vymazání pekáče

4 jablka - podle velikosti, usuďte sami

0,5 l mléka

30 g vanilkového cukru

10 lžic cukru krystal
skořici

Recept i postup je syntézou toho, co jsem se dočetla v Pokladech a toho, co si pamatuju od mámy. Nejdřív si oloupejte a nastrouhejte jablka na hrubém struhadle. Pak smíchejte tvaroh s 1 žloutkem (bílek dejte do nádoby, ve které pak budete dělat sníh), rozinkami a vanilkovým cukrem. Když říkám vanilkový cukr, myslím ten, který si uděláte doma z moučky a rozkrojeného vanilkového lusku/lusků, které doporučuji objednávat na vanilkove-lusky.cz. O vánocích se mi sešlo té vanilky nějak moc, tak jsem pár lusků, ze kterých jsem trošku vydlabala semínka, naložila do malé skleničky s vodkou a vyrobila tak docela silnou a dobrou vanilkovou esenci, která se dá přidávat do všeho, třeba i do to ho tvarohu. Takže na Dr. Oetkera fakt zapomeňte. Pekáč nebo jinou zapékací nádobu si vymaže máslem

Pak si dejte do mísy mléko, do něj 2 žloutky (bílky přidejte k tomu prvnímu a dejte do lednice), 2 lžíce cukru, rozpuštěné, ale ne horké máslo a všechno to pořádně metličkou promíchejte. Do téhle směsi namáčejte chleba/veku a klaďte do pekáče. Na první vrstvu namočeného pečiva dejte nastrouhaná jablka, posypte 4 lžícemi cukru a skořicí dle libosti. Na to pak rovnoměrně rozpatlejte tvaroh (fakt se to nedá říct jinak) a opět přikryjte vrstvou pečiva namočeného v mléčné směsi. Poklady radí zakápnout vše rumem z rozinek a je to geniální nápad.

Šoupněte do trouby a pečte cca. 30 minut na 160 stupňů, až bude horní vrstva pečiva pěkně dozlatova. Ušlehejte sníh z bílků a dvou lžic cukru, ten rozprostřete na vršek žemlovky nechte ještě tak 15 minut zapéct. Přiznám se, že já tam cukr nedala, protože mi to přišlo sladké dost (záleží hodně na těch jablkách), ale pak se mi ta sněhová čepice neudělala hezká. To nic nemění na faktu, že žemlovka chutnala fakt dobře a až na ten rum se hodně podobala té, co si pamatuju z dětství.

A jestli se v komentářích bude Martin, Zuzka nebo někdo další ofrňovat, že žemlovku nejí, bude sekec mazec!