pondělí 20. února 2012

Měla Kačka 4 jabka a nejdražší chleba na světě


To jsem vám takhle pořádala doma večírek a potřebovala jsem koupit pečivo. Ale nějaké pořádné, protože jsem měla samé fajnové hosty, co jídlu rozumí. Chtěla jsem vyzkoušet francouzskou pekárnu ve Vodičkové, ale neměla jsem čas tam jít, tak jsem skočila vedle do La Bottega a koupila pane di Altamura za šílených 125 Kč/bochník. A půlka mi pak zbyla a já nevěděla, co s ní, tak jsem udělala žemlovku.

No, asi si ťukáte na čelo, že jsem ten chleba koupila a moje teta právě asi omdlela, když to četla, ale občas je potřeba trošku experimentovat, ne? Pane di Altamura, je v Itálii chráněný označením původu, ochrannou známkou a bůhví čím ještě a jsou na něj moc pyšní. Z venku je maximálně křupavý a uvnitř má žlutou pórovitou střídku. Stejně jako ostatní italské chleby je na naše chutě méně slaný. Byl dobrý, ne že ne, ale ten kváskový ořechový, co jsem upekla v sobotu podle Farfally, byl taky super a náklady byly podstatně nižší (ovšem kvásek jsem krmila 3 dny a s kynoucím chlebem nakonec spala v ložnici, aby mu nebylo horko a nepřekynul). Čili, kupovat už ho nebudu, ale něco pořádného jsem s tím zbytkem udělat musela.

A protože se tu vyskytlo přání věnovat se jídlům z dostupných surovin (myslím teda veku), a protože úplně vidím některé své blízké jak pyskují, že žemlovku by v životě nepozřeli, udělala jsem právě tu. A vy si jí udělejte taky a buď si kupte tu veku anebo si upečte toasťák podle Cuketky, který je dokonalý a na žemlovku se skvěle hodí.

Nachystejte si tudíž:

přiměřené množství pečiva - 8 větších krajíců bílého chleba nebo 16 krajíčků veky
3 vejce
1 plnotučný tvaroh
hrst rozinek naložených v rumu
tak 50 g másla + na vymazání pekáče
4 jablka - podle velikosti, usuďte sami
0,5 l mléka
30 g vanilkového cukru
10 lžic cukru krystal
skořici

Recept i postup je syntézou toho, co jsem se dočetla v Pokladech a toho, co si pamatuju od mámy. Nejdřív si oloupejte a nastrouhejte jablka na hrubém struhadle. Pak smíchejte tvaroh s 1 žloutkem (bílek dejte do nádoby, ve které pak budete dělat sníh), rozinkami a vanilkovým cukrem. Když říkám vanilkový cukr, myslím ten, který si uděláte doma z moučky a rozkrojeného vanilkového lusku/lusků, které doporučuji objednávat na vanilkove-lusky.cz. O vánocích se mi sešlo té vanilky nějak moc, tak jsem pár lusků, ze kterých jsem trošku vydlabala semínka, naložila do malé skleničky s vodkou a vyrobila tak docela silnou a dobrou vanilkovou esenci, která se dá přidávat do všeho, třeba i do to ho tvarohu. Takže na Dr. Oetkera fakt zapomeňte. Pekáč nebo jinou zapékací nádobu si vymaže máslem


Pak si dejte do mísy mléko, do něj 2 žloutky (bílky přidejte k tomu prvnímu a dejte do lednice), 2 lžíce cukru, rozpuštěné, ale ne horké máslo a všechno to pořádně metličkou promíchejte. Do téhle směsi namáčejte chleba/veku a klaďte do pekáče. Na první vrstvu namočeného pečiva dejte nastrouhaná jablka, posypte 4 lžícemi cukru a skořicí dle libosti. Na to pak rovnoměrně rozpatlejte tvaroh (fakt se to nedá říct jinak) a opět přikryjte vrstvou pečiva namočeného v mléčné směsi. Poklady radí zakápnout vše rumem z rozinek a je to geniální nápad.
Šoupněte do trouby a pečte cca. 30 minut na 160 stupňů, až bude horní vrstva pečiva pěkně dozlatova. Ušlehejte sníh z bílků a dvou lžic cukru, ten rozprostřete na vršek žemlovky nechte ještě tak 15 minut zapéct. Přiznám se, že já tam cukr nedala, protože mi to přišlo sladké dost (záleží hodně na těch jablkách), ale pak se mi ta sněhová čepice neudělala hezká. To nic nemění na faktu, že žemlovka chutnala fakt dobře a až na ten rum se hodně podobala té, co si pamatuju z dětství.


A jestli se v komentářích bude Martin, Zuzka nebo někdo další ofrňovat, že žemlovku nejí, bude sekec mazec!

17 komentářů:

  1. Žemlovka se nedá nejíst! (ale ten sníh nahoře jsem nikdy neměla ráda :o) Maminka dělala vždycky bez a maminka dělala vždycky nejlepší, že ano :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No to já právě koukala na netu na různé recepty a oni ho tam taky nedávají. Kdežto máma ho tam dávala a v Pokladech je taky, čili nejlíp se to asi dělalo u nás :). Mně tam chutná moc, štvalo mě, že ho mam málo a že nemám takový ten hladký povrch, který má na svědomí ten cukr.

      Vymazat
  2. Žemlovka je jedna z nejhorších zbraní, kterými disponují školní jídelny. V podstatě zbraň hromadného ničení. Což je dost škoda, protože dobrá žemlovka by patrně za ochutnání stála, ale já si nemůžu pomoct, při její výrobě se nikdy neodvážím tam ten tvaroh a jablka nacpat, protože co kdyby to vzbudilo zasutou vzpomínku příliš silně...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tuhle averzi to chce prekonat. V zemlovce jsou same dobre veci (leda by nekdo nejedl rozinky, tak si je tam neda) a neni to zadna zbesila kombinace, takze zkratka musi byt dobra. Copak existuje nekdo, kdo nerad strudl?

      Vymazat
  3. Mňam, ještě sehnat někoho, kdo si ji dá se mnou. U nás se pro změnu nedával ani sníh, ani tvaroh - takže v mém podání bude trochu chudší (ten sníh asi vyzkouším).
    Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bez sněhu i tvarohu je to skoro štrůdl, ale myslím, že je škoda to tam nedat.

      Vymazat
  4. Mňám, slintací reflex u mě zesiluje až k zbláznění. u nás byl na žemlovku frajer táta a koukám, že ji děla hodně podobně. Jenom ovoce dával vždy dva druhy, do oddělených vrstev (třeba jablka a rybíz), hodně tvarohu a sněhová čepice (často ještě posypaná kokosem nebo drcenejma oříškama) nemohla chybět. Tý jo, už vím, co udělám, až muž pojede na služebku. (Já teda budu s dovolením dělat z domácích baget :-))
    A jinak ten farfallin ořechovej chlba je vážně dobrota, pekla jsem ho včra v noci a dneska už máme jen čtvrtinu bochníku (v podstatě jen ve dvou lidech :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je nějaká žemlovka de luxe :)

      Ten chleba je super, v sobotu peču zas, přidám tam pár rozinek.

      Vymazat
  5. Mňam, žemlovku bych si hned dala. Znám ji také s tou sněhovou čepicí, která je naprosto úžasná :o) Ještě podle mamky občas dělávám meruňkovou, ta je naprosto božská.... Už asi vím, co budu mít o víkendu k jídlu ;o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hmmm, meruňková... Když jsem byla malá, měly jsme fůru meruňkových kompotů. Možná by nebylo marný si jich pár v létě udělat :).

      Vymazat
  6. A to je zvláštní, já nemám ve svém okolí nikoho, ani jsem neslyšela o někom, kdo by žemlovku nejedl. Jak je to možné?:) Možná mají brňáci jiné chutě:)
    Jinak tohle je přesně žemlovka mého dětství. Tedy bez rumu samozřejmě a pečivo byly zásadně rohlíky gumáky(nikdy vánočka nebo tak). Vždycky jsme s bratrem bojovali, jestli rozinky ano nebo ne, já lobovala za ně, on byl zásadně proti. Nahoře byla pořádná macatá vrstva sněhu(ale teda nikdy nebyla rovná, vždycky na ní byli vlnky, jak se to mamka pokoušela uhlazovat špachtlí:) a když nám naložila na talíř, vždycky jsem zblajzla sladký sníh i rozblemcané rohlíky, jablka jakš takš ušla a kyselkavý tvaroh jsem se snažila podšoupnout taťkovi, aby to mamka nezmerčila:) Ale ona byla nekompromisní, pěkně si nás pohlídala:)
    Jojo, to byly časy:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady právě přichází na řadu můj zlepšovák, že když je pečivo jen dole a nahoře, vždycky je z jedné strany kůrčička a není rozblemcané :).

      Vymazat
    2. no jo, jenže mně právě to , že to bylo rozblemcané chutnalo na té žemlovce ze všeho nejvíc(byla snadna mačkat tu hmotu lžící a sledovat, kolik se z ní dá vytlačit sladkého mléka:)

      Vymazat
  7. MŃam , žemlovku máme moc rádi.

    OdpovědětVymazat
  8. Kacka: Děkuju, jsem ráda, že se povedl:) A rozinky jsou určitě dobrej nápad, ale jsem závislá na kmínu od salvátora a k rozinkám chovám spíš nedůvěru... Ale v naší žemlovce bývají (teda spíš bývaly, já ji nědělám a doma taky dlouho nebyla), a taky sníh i tvaroh, mňam, je to taky takové utěšující jídlo:) Ale jinak se musím něčím dojíst, sladká hlavní jídla mě nenaplní.
    Madla: Díky, je super, že chleba dělá všude radost;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dneska ráno už jsem zas vyndala kvásek a přikrmila. Mám v pátek dovču, tak se bude péct! Taky mám fajn kmín, ale zas mi nejde k těm rozinkám... budu experimentovat. Svoji nejblizší budoucnost vidím v chlebu a gravlaxu :)

      Vymazat
    2. Čistě teoreticky se mi k těm ořechům taky víc něco jiného něž kmín, například rozinky, ale jinak jsem ten typ, co je jako dítě vydloubával jak ze žemlovky (to nacucané překvápko, fuj:), tak ze štrúdlu a vánočky.
      Ale taky experimentuju a musím zas něco super nakvašeného přidat:)

      Vymazat