Lidovka nebo fajnovka?

Docela často se mi stává, že jsem označovaná za fouňu, snobku, holku s nosem nahoru, co jí není žádný normální jidlo dost dobrý. Pak následuje pár dotazů ohledně mého rozpočtu na stravu, koulení očima a mírné pohoršení. Zpravidla se snažím ospravedlnit argumenty, že nelyžuju a tudíž strašně ušetřím za vybavení, vleky i cesty na hory a taky utratím velice málo za benzín, když skoro neřídím a navíc to umím sotva pár měsíců. Málokdy jsou moje argumenty považovány za platné. Pak vytahuju těžší kalibr a dokazaju, že lépe jíst se dá i s "málem". Porovnám cenu br. kaše z pytlíku a té z brambor, cenu mražených ryb napumpovaných vodou a těch čerstvých, fastfoody a doma uvařené jídlo. Včera to došlo ještě o trochu dál, vyrazila jsem si na oběd lidové jídelny Apetit v Dlouhé ulici na Starém Městě. Škoda, že dokazovat věcnými důkazy, tedy porovnáním téhož jídla v jídelně a v Lokále, mě napadlo až příliš pozdě.

Nedělala jsem si žádné velké iluze, ale přesto jsem byla překvapená. Ne kvalitou jídla a supernízkými cenami, ale počtem strávníků a jejich sociálním zařazením. Jídelna byla absolutně plná, fronta přijatelná, tácy skutečně retro. Místo davů mladých mužů v montérkách, tam bylo spousta kravaťáků a seriózně vypadajících dam. Vybírat bylo skutečně z čeho. Dlouhé minuty čekající palačinky se špenátem, opravdu "lákavě" vypadající těstoviny, kterým odpočinek v ohřívači obzvláště svědčí, od pohledu vysušený kuřecí řízek posypaný trochou eidamu a pár cherry rajčátky atd.. Když jsem zahlédla karbanátek s kaší bylo jasno, ten byl fajn i u nás ve školní jídelně. Konec konců za 79 Kč by mohl být i z masa. No, spíše nebyl. Byl brutálně chemicky růžový jako šunka, v chuti lehce nakyslý, nevím proč a pytlíková kaše byla děs běs. Kdyby na ní alespoň dali opravdové máslo. V kombinaci s miskou okurkového salátu, bez pití, stál můj oběd 95 Kč, což není zas tak málo, nebo jo? Pro mě rozhodně ne dost málo na to, abych jedla takové věci.

Teprve když jsme dojídali a můj společník se trošku pohoršoval nad tím, jak se v tom nípu mě napadlo, že jsme si ten karbanátek měli dát jenom jeden na půl a pak přeběhnout o pár metrů dál do Lokálu a dát si jídlo se stejným názvem, vyšší cenou a o mnoho vyšší kvalitou. Prý to tak uděláme příště, jenže já nevím, jestli mě do té jídelny ještě dostane. Leda bych si přinesla v krabičce něco vlastního a ohřála si to v místní mikrovlnce, když už jí tam mají. Počítám, že jídlo vydávají zpravidla teplé.

Nepředpokládám, že by tenhle blog četl pravidelně někdo, koho pohoršuje utrácet za kvalitní potraviny a raději se cpe poledními meníčky a vlašákem se 4 rohlíky. To ale neznamená, že je potřeba utrácet denně za oběd (i jiná jídla) 500 Kč v La Bottega nebo podobných podnicích. Pojďte mi/si prozradit kam chodíte na fajn jídlo za rozumné peníze.

Já poslední dobou trošku ujíždím na vietnamské restauraci Pho Vietnam v Gorazdově ulici u tančícího domu. Za 79 Kč tam mají hodně slušné pho (je myslím zbytečné sí dávat to větší za 99 Kč). Nesmažené závitky za 69 Kč mají taky moc dobré, i když dávám přednost těm z Jiřáku. Každého sem teď ale tahám na Banh Cuon, což jsou palačinky z rýžové mouky, trošičku plněné mletým masem a jidášovým uchem posypané křupavou smaženou cibulkou. K tomu je grilované vepřové stejné jako bún cha a klasická omáčka  rýžového octa. Geniální jídlo za 99 Kč. Lhala bych, kdybych tvrdila, že v polévce a v koření na maso není ani gram glutamátu, ale není prvoplánově cítit a to jsem na něj extracitlivá.

Kdybych chtěla jíst  úsporně a kvalitně, chodila bych na velkou polévku do Home Kitchen a za tuším 65 Kč bych se najedla úplně královsky.

Kolem 100 Kč se pořád dají pořídit těstoviny ve Wine Food Marketu, za stejné peníze si můžete vybrat i z denní nabídky 2 express jídel v Lokále... tak proč bych sakra měla jíst pseudokarbanátky s kaší z pytlíku?

Prozraďte prosím vaše tajné tipy, nebudu se pohoršovat ani nad čtvrtou cenou. Vítány jsou samozřejmě i místa mimo Prahu.