Mimo mísu?

Co? Kaštanové tiramisù, resp. krémový dezert s kaštanovým pyré a piškoty typu tiramisù, abych byla přesná. Možná jste si všimli, že na blogu nemám moc klasických italských receptů, i když jinde se to lasagnemi, ragù, risotti a já nevím čím ještě jen hemží. Je to vlastně divné, uvážíme-li, že italskou kuchyni jsem díky studiu na italském gymplu, první velké italské lásce a následném studiu v Itálii "ovládla" jako první. Vážně, lasagne jsem uměla dřív než rajskou nebo koprovku. Dneska mě baví to i to a poslední dobou mám asi malý italský regres, když uvážíme to risotto z minula.

Ale víte, jak to je. Učila jsem se vařit za pochodu, když jsme na gymplu jezdili na výměny do italských rodin, když jsem prožívala první zásadní vztah s klukem z Říma, který uměl skvěle vařit (a tenkrát v 18 letech mi přišlo, že umí úplně všechno na světě), když jsem pak bydlela v Bologni na koleji a vsázela se, že udělám ve své přenosné piditroubě lepší lasagne než "boloňská matrona"... Tím chci říct, že nemám žádný italský patent na rozum, vlastně na ty nejpravější italské recepty. Nemám to načtené z knížek ani okoukané z youtube. Vařím tak, jak jsem se to naučila od jiných a zpětně nechci kontrolovat, jestli to dělali "správně". Takže máte-li pocit, že tiramisù se má dělat jinak, můžete mít klidně i pravdu. Zásadně, ale naprosto zásadně však protestuju proti tomu, co čtu na kdejakém českém blogu. Proti tomu, že tiramisù se má kakaem sypat až těsně před podáváním. Ne a ne a stokrát ne, protože když to tak uděláte, máte skoro 100% jistotu, že někdo z konzumujících kakao vdechne a bude mít co dělat, aby se neudusil.

Recept na klasické tiramisù sem dávat nebudu, každý jste to už určitě někdy zkoušel. Mě tuhle napadlo přimíchat k mascarpone kaštanové pyré, které mám stále pro chvíle nouze v mrazáku. Výsledek mě moc mile překvapil a teď chci překvapit já vás.

Na kaštanové skorotiramisù bude potřebovat:

250 g mascarpone

250 g kaštanového pyré (používám mražené, které mívají v září v Lidlu - je slazené)

3 vejce

2 lžíce cukru moučka

cukrářské piškoty

větší než malé množství espressa

amaretto/ víno Marsala

hořkou čokoládu + hořké kakao

Při přípravě začínám vždycky kávou, jednak jich musím udělat x a druhak potřebuju, aby vychladla. Troufám si tvrdit, že dobrá káva se na výsledku významně podepíše. Nemáte-li přístroj na výrobu espressa, volila bych caffettieru alias bialetku. S alternativními metodami tu moc parády neuděláte a o instantní kávě mi raději ani nemluvte.

Následuje oddělování žloutků od bílků a šlehání sněhu. Sníh si vždycky schovávám do ledničky, ale párkrát už jsem ho někam zapomněla dát, takže nevím, jestli vám tenhle postup mám vůbec radit. Po vyšlehání sněhu se pouštím do výroby krému. Jednoduše ke žloutkům přidám mascarpone, kaštanové pyré a 1-2 lžíce cukru. Míchám K metlou (čili ne šlehačem), až se vše spojí do hladkého krému. Nakonec nezapomenu a přidám sníh.

Do vychladlé kávy od oka naleju trochu amaretta Di Saronno, ale faktem je, že do tiramisù asi patří spíše sicilské fortifikované víno Marsala.

Cukrářské piškoty (mimochodem, fajn italské savoiardi v modrém balení o hmotnosti 400 g za 32 Kč mají v Bille) namáčím v kávě s amarettem, jen chvilku, ale zas ne šup sem šup tam. Musí se nasáknout, ale nesmí  v dezertu pustit kávu a taky nesmí zůstat uprostřed suché. Počítejte s tím, že se pod krémem rozleží a nasáknou. Pokud se vám rozmočené rozpadají v rukou, do tiramisù už je nedávejte. Piškoty pokladu dno mísy a na ně navrstvím část krému. A protože kaštanové pyré se skvěle snoubí s hořkou čokoládou, vrstvu krému posypu strouhanou čokoládou. Pak postup opakuju až po okraj mísy. Poslední vrstvu krému, kromě čokolády, sypu i hořkým kakaem. Tiramisù dělám vždycky alespoň 24 hodin před podáváním. Tak mě to učili a tak to má být :).

Co vy na to, je to přijatelná inovace? Já vím, tradice je tradice a já sama většinou preferuju klasiku, ale tahle verze mi hrozně chutná. A taky mám v mrazáku ještě 2 kostky pyré a září pomalu září v kalendáři.