Kam na kávu? Do Berlína!

A myslím to vážně. Berlínské kavárny nemají do těch londýnských vůbec daleko. Nejlepší by bylo nějak teleportovat jejich mix do Prahy. Z těch berlínských bych tu určitě chtěla: The Barn, CK Kafé, Bonanza Coffee Heroes a No Fire No Glory.

Mám výročí!

Dneska je to přesně rok, co jsem napsala na SCUK první recenzi. Byla jsem z toho strašně nervózní a bála se, že nedostanu dostatek kladných hodnocení, aby se ze mě mohla stát opravdová SCUKařka. Po roce mám na kontě přesně 100 recenzí a karmu blížící se tisícovce. A zdaleka ne jenom to. Pamatujete jak jsem se dojímala v příspěvku "Just a perfect day"? Dojetí trvá. Vždycky, když se se  SCUKem sejdeme, říkám si jak je fajn, že tam patřím. Momentálně se díky lidem okolo SCUKu učím řídit (a už mi to dost jde :), učím fotit (vlastně začínám dnes), držím dietu (a není to tak strašný) a mám pocit, že jsem součástí parádního celku (a to je super).

Podzimní dieta - věříte mi to?

Je to tady. Minulý týden jsem začala jen tak zkusmo a dneska úplně navážno. Upravuju stravovací návyky, jiným slovy, držím dietu. Ne žádnou šáhlou melounovou, vajíčkovou, bezuhlohydrátovou a já nevím co ještě, prostě budu jíst pravidelně, zdravě a jak to tak vypadá podle rozpisu od výživové poradkyně, skoro pořád. Já vím, že dieta na blog o jídle asi spíš nepatří, jenže zkušenost ze SCUKu je jasná, ti, co mají rádi jídlo a nemají super rychlé spalování, problémy se štítnou žlázou a tak, prostě dřív nebo později začnou přibírat. Já řeším váhu celý život, od skoro podvýživy, když jsem byla malinká, přes obezitu v dětství, normální váhu na gymplu a vejšce, po postupné přibírání, od doby co jsem začala pracovat. Před cca. 4 roky jsem začala cvičit s trenérkou a hubnout. Šlo to hladce, protože cvičení mě hrozně bavilo a změna jídelníčku nebyla nijak drastická. Za půl roku jsem zhubla 10 kg, všichni mě obdivovali a já byla hrozně spokojená. Za poslední rok mám ale 5 kg zpátky, spokojená nejsem ani s postavou ani s jinými věcmi a cvičení, ve kterém pokračuju prostě nestačí. Takže plán do vánoc je jasný: řízení, hubnutí, focení (ne mě, ale jídla s mým novým opravdickým foťákem, který snad budu brzy mít a pak vám o něm něco povím).

Berlín - teče tudy řeka, ale jaká?

Spréva nebo Mekong? Na pohled Spréva, na chuť Mekong. V Berlíně je neuvěřitelná koncentrace asijských restaurací. Tibetské, nepálské, japonské, čínské, vietnamské .... a samozřejmě fusion všeho možného. Jasně, Londýn má svůj China town, indickou restauraci na každém rohu, ale v tomhle u mě Berlín vede. Spousta malých sympatických restaurací, možná spíš bister, se skvělým jídlem za hodně fajn ceny (tím myslím hlavní jídla do 200 Kč). Mám pro vás pár tipů, které už jsou na SCUKu, včetně jednoho Objevu s velkým O.

Ich bin ein Berliner...

... jsem zkrátka kobližka. Tuším, že Kennedy tím v tom svém slavném projevu myslel něco jiného, ale já tím chci říct, že po návratu z Berlína jsem zas o trošku kulatější, ale zároveň sladce podzimně spokojená. Berlín je město jako stvořené pro cyklisty, milovníky vietnamské tak trochu fusion kuchyně a kavárenské povaleče. Tohle všechno já jsem, takže je mi v Berlíně dobře. Tak dobře, že se mi celkem úspěšně daří zapomínat na to, jak tudy kráčely dějiny. Někdy mě to totiž hodně dojímá a zrovna tady mi to nedělá ani trochu dobře.