Lásky babky kořenářky...

... jsou určitě sedmikrásky. Vážení čtenáři, dějou se se mnou hrozné věci, měním se v babku kořenářku, vařím pseudomedy, věřím tetě, že ten z bezinek bude nejlepší a nejzdravější, pěkně se mi louhuje domácí zelená a základ na meduňkový sirup (zvažuju i likér), kterým zaženu občasné chmury své i svých blízkých. Není to žádná pózička, děje se to samo. Myslím, že jak jednou člověk začne žít pokud možno v souladu se sezónou a hledí na to, co jí, začne to s ním cloumat a není cesta zpátky. Pozorujete to na sobě taky nebo jsem v tom sama?

A o sedmikráskovém medu, teda vlastně sirupu, který vám pomůže bojovat se záněty horních cest dýchacích i nedostatkem včelího medu (se kterým se právě potýkám, protože v sámošce ho odmítám koupit) už jste slyšeli?

Pampeliškový med (když říkám med, jsem si vědoma, že to med není, ale nebudu to všude dávat do uvozovek, jo?) nám máma vařila v dětství docela běžně, chutnal mi. Pak jsem si říkala proč vařit jakoby med, když můžu mít med opravdový. Poslední rok mám ale medu celkem málo a spotřeba naopak spíš roste. Když jsem se vypravila minulý týden k tetě, vyprosila jsem si od ní recept, na její vesnické zahradě natrhala pampelišky a dozvěděla se, že med jde uvařit i ze sedmikrásek. Tak jsem to rovnou zkusila. 

Udělala jsem i ten pampeliškový a úplně se mi vybavila ta chuť. Je neskutečné, co všechno si jazyk ve spojení s mozkem pamatuje. Ale ten sedmikráskový je ještě lepší, má skvělou chuť i konzistenci a experimentátorům ho vřele doporučuju. Ostatní si jen zaťukají na čelo a budou dělat, že tenhle příspěvek nečetli :).

Na necelý litr sedmikráskového medu budete potřebovat:

500 květů sedmikrásky (na vhodném místě to natrháte za chviličku, nebojte)

1 bio citrón

750 g cukru krystal

750 ml vody

Proplachovat nebo neproplachovat, to je oč tu běží. Tohle dilema řeším každý rok u bezinkového sirupu a květy proplachuju. Někde jsem četla, že pyl je pro nás stejně nestravitelný a broučky v sirupu ani v medu prostě nechci. Takže jsem květy propráchla v cedníku, citrón jsem omyla a nakrájela na tenké plátky. Sedmikrásky a citrón jsem dala do velké sklenice a zalila vodou těsně po uvaření. Nechala jsem louhovat 24 hodin. Pak jsem vše slila přes plátýnko do hrnce, sedmikrásky a citrón jsem pořádně vyždímala a vyhodila. Do výluhu jsem přidala cukr a vařila do zhoustnutí. Dělala jsem poloviční množství a vařila jsem hodinu. Konzistence je krásně medová. Vychladnutím med houstne, funguje to stejně jako marmeláda, takže kápněte trošku na talířek a počkejte až vystydne. Pokud vám konzistence vyhovuje, vypněte to, pokud je med moc řídký vařte dále. Horké plňte do čistých sklenic a hned zavřete. Prý vydrží i několik let (bez zavaření).

Výsledkem je jedna větší sklenička sladké dobroty. Já vím, já vím, je to vlastně jen svařený cukrový sirup, ale až vám bude na podzim ouvej a budou vás trápit ucpané dutiny, ještě si na mě vzpomenete.

Momentálně jedu v mátě (na zažívání) a meduňce (na nervy), šalvěj má pomalu na květ, takže udělám šalvějovku (na bolení v krku) a do 3 týdnů čekám bez v plném květu. Budu ráda za každý osvědčený bylinkový recept v komentářích.