pondělí 13. května 2013

Lásky babky kořenářky...



... jsou určitě sedmikrásky. Vážení čtenáři, dějou se se mnou hrozné věci, měním se v babku kořenářku, vařím pseudomedy, věřím tetě, že ten z bezinek bude nejlepší a nejzdravější, pěkně se mi louhuje domácí zelená a základ na meduňkový sirup (zvažuju i likér), kterým zaženu občasné chmury své i svých blízkých. Není to žádná pózička, děje se to samo. Myslím, že jak jednou člověk začne žít pokud možno v souladu se sezónou a hledí na to, co jí, začne to s ním cloumat a není cesta zpátky. Pozorujete to na sobě taky nebo jsem v tom sama?

A o sedmikráskovém medu, teda vlastně sirupu, který vám pomůže bojovat se záněty horních cest dýchacích i nedostatkem včelího medu (se kterým se právě potýkám, protože v sámošce ho odmítám koupit) už jste slyšeli?

Pampeliškový med (když říkám med, jsem si vědoma, že to med není, ale nebudu to všude dávat do uvozovek, jo?) nám máma vařila v dětství docela běžně, chutnal mi. Pak jsem si říkala proč vařit jakoby med, když můžu mít med opravdový. Poslední rok mám ale medu celkem málo a spotřeba naopak spíš roste. Když jsem se vypravila minulý týden k tetě, vyprosila jsem si od ní recept, na její vesnické zahradě natrhala pampelišky a dozvěděla se, že med jde uvařit i ze sedmikrásek. Tak jsem to rovnou zkusila. 

Udělala jsem i ten pampeliškový a úplně se mi vybavila ta chuť. Je neskutečné, co všechno si jazyk ve spojení s mozkem pamatuje. Ale ten sedmikráskový je ještě lepší, má skvělou chuť i konzistenci a experimentátorům ho vřele doporučuju. Ostatní si jen zaťukají na čelo a budou dělat, že tenhle příspěvek nečetli :).


Na necelý litr sedmikráskového medu budete potřebovat:

500 květů sedmikrásky (na vhodném místě to natrháte za chviličku, nebojte)
1 bio citrón
750 g cukru krystal
750 ml vody

Proplachovat nebo neproplachovat, to je oč tu běží. Tohle dilema řeším každý rok u bezinkového sirupu a květy proplachuju. Někde jsem četla, že pyl je pro nás stejně nestravitelný a broučky v sirupu ani v medu prostě nechci. Takže jsem květy propráchla v cedníku, citrón jsem omyla a nakrájela na tenké plátky. Sedmikrásky a citrón jsem dala do velké sklenice a zalila vodou těsně po uvaření. Nechala jsem louhovat 24 hodin. Pak jsem vše slila přes plátýnko do hrnce, sedmikrásky a citrón jsem pořádně vyždímala a vyhodila. Do výluhu jsem přidala cukr a vařila do zhoustnutí. Dělala jsem poloviční množství a vařila jsem hodinu. Konzistence je krásně medová. Vychladnutím med houstne, funguje to stejně jako marmeláda, takže kápněte trošku na talířek a počkejte až vystydne. Pokud vám konzistence vyhovuje, vypněte to, pokud je med moc řídký vařte dále. Horké plňte do čistých sklenic a hned zavřete. Prý vydrží i několik let (bez zavaření).


Výsledkem je jedna větší sklenička sladké dobroty. Já vím, já vím, je to vlastně jen svařený cukrový sirup, ale až vám bude na podzim ouvej a budou vás trápit ucpané dutiny, ještě si na mě vzpomenete.

Momentálně jedu v mátě (na zažívání) a meduňce (na nervy), šalvěj má pomalu na květ, takže udělám šalvějovku (na bolení v krku) a do 3 týdnů čekám bez v plném květu. Budu ráda za každý osvědčený bylinkový recept v komentářích.

23 komentářů:

  1. Kdepak! Nejsi v tom sama, taky jedu na sezónní vlně pokud možno v bio kvalitě :-) A již nějaký pátek je ze mne babka kořenářka ale mladá :-D Louhuju co se dá a vyvářím kde co ;-) ale sedmikráskový "med" vidím poprvé !
    Pár tipů na další lektvary jako třeba aperitiv z listí broskvoně nebo likér na trávení ze sporýše lékařského najdeš u mě : http://anyzovka-v-zemi-cikad.blogspot.fr/2012/10/babka-korenarka.html

    PS: pravý med si od loňska stáčím sama ;-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Koukám, že jsi o pár mílových kroků přede mnou :). Zatím bych řekla, že včelařka ze mě nikdy nebude, ale už by mě asi nepřekvapilo nic.

      Smazat
  2. Potřebovala bych radu, co s tím pampeliškovým medem pak. Přiznám se, že jsem ho ještě ani neochutnala, ale máme stálého zásobovače a ten si to nedá vymluvit. Jenže mám taky "domácího" zásobovače medu (mít známé ve včelařském ústavu je dobrá věc), takže vždycky skončím u něj a pampeliškový se nějak hromadí.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Známé v ústavu závidím :). Využití je u obou "medů" stejné. Přiznám se, že mít dostatek dobrého opravdového medu, pampeliškový bych nevařila. Ale dávám lžíci medu do těsta na chleba, do ovesné kaše nebo pečeného müsli, někdy i do sladkého pečení, určitě bude fajn do limonád, protože je víc tekutý, užije se do marinád...

      Smazat
  3. Někdo mi tu čte myšlenky? Po 3 litrech pampeliškového medu jsem ai řekla, proč neudělat stejným postupem i sedmikráskový med?. Někdo mě předčil a mám ještě větší chuť se do něj pustit. Takže díky za skvělé nápady a mnoho dalších. Inspirace není nikdy dost!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Díky, to mám radost. Na sedmikráskách je taky dobré, že kvetou mnohem dýl.

      Smazat
  4. Moc děkuji za inspirativní blog! Byť jsem k vaření více čuchla až s narozením potomka, babou kořenářkou jsem, ač v zásadě vynuceně, již od mládí, bo tehdy jsem se touto alternativní a v té době snad jedinou možnou metodou pokoušela učinit ze své nevzhledné aknózní pokožky něco, s čím by byl život pubescentky snesitelnější. Žel, nepodařilo se, nicméně láska k býlí zůstala a dnes se mi na plotně louhují pampelišky a vedle nich vyčkává na zpracování rebarbora. Ale to, Katko, především díky Vám, neboť právě Vaše stránky ve mně, vyjma duchovní potěchy, vzbudily to pravé jarní nadšení. Nechť se Vám daří a to nejen v bylinovarnictví :-)! Šárka H.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju, mám vážně radost. Ať se všechno povede. Já se teď chystám na rebarborovou marmeládu s vanilkou a nevím, jestli tam nevrazím i meduňku.

      Smazat
  5. Láká mě to zkusit, sedmikrásek máme hodně - jen dotaz: trháte opravdu jen ty květy (hlavičky) nebo může zůstat stonek? Děkuji za radu.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Snažila jsem se trhat jen květy, někdy zůstal i kousek stonku. Stonky jsou normálně jedlé, takže žádnou pohromu by způsobit neměly.

      Smazat
  6. meduňka na nervy? V jakém zpracování.? o meduňce už taky chvíli přemýšlím, ale poku je na nervy, tak do ní jdu hned:-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Meduňka je asi nejúčinější běžně dostupná bylinka, která má uklidňující účinky, působí proti stresu a říká se, že funguje jako přírodní antidepresivum (jakkoliv s opravdovou depresí toho jistě moc nezmůže, ale s běžnými smutky určitě pomůže bojovat). Nejjednodušší je koupit si v lékárně čaj. Já mám meduňky plný záhon, dřív jsem jí přidávala do bezinkového sirupu, teď jsem udělala čistě meduňkový s limetou místo kyseliny citronové, dávám jí do salátů, přemýšlím, že jí dám do nějaké marmelády nebo z ní udělám želé na cheesecake. Nádherně voní, je dobrá snad ve všech podobách.

      Smazat
    2. Hlavně je to strašný plevel :-)
      Ale je fakt že u mě na smutky působí už její vůně.

      Smazat
    3. vůně je opravdu vábivá:-)

      Smazat
  7. Jojojo a tříkrát jo! Naštěst máme v blízkosti kvalitního včelaře, takže o dobrý med nemáme nouzi, ale ze sedmikrásek ho určiě vyzkouším, protože na sedmikrásky mám nějakou divnou úchylku. Sypu si je do krémových polévek, před nástupem bezlepkové diety mi nejvíc šmakovaly jen tak na chlebu s máslem.
    Já se každoročně v létě měním v sirpovou královnu a kuchyň v zalepanou curkovou laboratoř, ve které vyrábím sirupy: meduňkový, mátový, dobromyslový, šlavějový a tymiánový. Tak jsem fakt ráda, že v tom nejedu sama :-)

    OdpovědětSmazat
  8. Sedmikrásky mám spojené s jednou jedinou, zato velmi silnou vzpomínkou. Chleba se sádlem. Za mých skautských let to bylo strašně IN, a já samozřejmě tehdy nemohla být OUT, takže jsem - i přes nepopsatelný odpor - hrdinně svačila "moderní gastronomii." Jak jsem sádlovosedmikráskový chleba nenáviděla, tak jsem jiný kytičkový milovala. Mé nejoblíbenější dětstké jídlo totiž byl chleba s máslem, který se zas zdobil popencem, jak o něm psal p.C. Prostě kytičková láska i nenávist mých dětských, v lese strávených let.
    Od té doby se mi na sedmikrásky stačí podívat a cítím chleba se sádlem, takže jsem je stále nedokázala vzít na milost.
    Ale jelikož je teď kytičková renesance a vše kvetoucí opět v kurzu, asi silně zapřemýšlím, jestli bych je třeba opět nezrehabilitovala :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já fakt zírám, kam ty na to chodíš, myslím, že sádlo a sedmikrásky k sobě docela jdou, proč ne :)

      Smazat
  9. A byl by recept na tu šalvějovku, na bolavý krk:-)? Jana

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Recept na šalvějovku je tu: http://olivovakucharka.webgarden.cz/rubriky/home/salvejovka, akorát mě trošku mrzí, že si autorka nedala tu práci se zvážením cukru. 10 kostek je pro mě dost neurčitý pojem, když každá kostka je jinak velká.

      Smazat
    2. Zjistla jsem že se mi rozrostla mateřídouška - nebyl by nějaký recept na sirup nebo podobně?

      Smazat
    3. Na netu je jich spousta, třeba tady: http://www.ireceptar.cz/zdravi/leciva-a-posilujici-materidouska-odvar-ve-vine-tinktura-olej/

      Smazat
  10. Sama v tom rozhodně nejsi! To tak člověk suší bylinky na nemoci, pak to přestane stačit, začne dělat tinktury, pak se přidá nakládání, medy, sirupy... Myslím, že je to přirozené a správné:) Sedmikrásky jsou super! Veronika

    OdpovědětSmazat
  11. Co se mi narodili kluci, tak dělám sirupy také, ale říkáme jim medíky, i když to medy samozřejmě nejsou. První rok jsem zkusila jitrocelový, další rok už i bezinkový, pak sem rozšířila sortiment o sedmikráskový a teď naposledy už i pampeliškový. Jsou výborné a ve sklepě vydrží opravdu dlouho. Všechny chutě máme rádi a používáme je vlastně po celý rok a do všeho....používám při pečení i jen tak do čaje. Všem doporučuji....:-D

    OdpovědětSmazat