Kdyby měla být má práce mým koníčkem...

... psala bych recenze kuchařek. Přijde mi to o moc zábavnější, než "recenze" směnek, smluv a všelijakých paragrafů. Ale zas to tolik nevynáší, co si budeme povídat. 

Minulý týden jsem byla pozvaná na prezentaci nové české kuchařky "Muži sobě". Těšila jsem se, protože upoutávky na Lidovkách dávaly tušit, že se mi tahle knížka bude opravdu líbit. A taky, že jo. Udělat kuchařku složenou z receptů nejlepších českých kuchařů byl prostě geniální nápad.

Jen mě trošku znepokojuje skutečnost, že kniha je určená mužům. Doteď jsem si nemyslela, že jsem muž, ale když ta kuchařka jakoby byla psaná přímo pro mě ... Taky by to docela odpovídalo na otázku, proč zrovna tak milé děvče, které dobře vaří, je takovou dobu na ocet :). Vidíš teto, ne proto, že jsem náročná a vybíravá jak říkáš, ale asi proto, že jsem tak trochu muž a muži s muži nechodí příliš rádi. Tedy většina z nich.

Ale pryč od mě a zpátky k věci. Původně jsem chtěla podle kuchařky něco uvařit a potom vám o tom něco napsat. Nakonec jsem se ovšem rozhodla seriózně vám tuhle knížku popsat už teď a pak se teprve vrhnout na vaření. Resp. já se jí nechávám inspirovat momentálně skoro pořád, ale recept, který musím nutně vyzkoušet a pak bych vám ho tu ráda odprezentovala, je ten od Jirky Štifta na smažené závitky s pekingskou kachnou... má jedinou nevýhodu, příprava trvá dva dny a kachna má viset na háku před elektrickým větrákem. Ale já si s tím určitě poradím, větrák mám v koupelně, tak kachnu oběsím u stropu a bude.

Víte co mají společného všechny momentálně hodně populární kuchařky, třeba Deník Dity P., Recepty z farmářského trhu I. i II a zrovna tak i Muži sobě? "Poloměkkou"  flexo vazbu a matný papír. Snad je to známka úspěchu. Já si tou vazbou pořád nejsem jistá, protože první třetina knížky nedrží moc dobře otevřená a mě je pak líto, když si jí při vaření upatlám. Vizuální stránka knížky je jinak krásná - nádherné fotky, moc hezký food styling, kéž bych někdy něco takového dokázala. Tahle knížka se před spaním prohlíží vážně moc dobře.

V Mužích sobě najdete recepty 9 českých mužů za plotnou, nebudu je na tomto místě všechny jmenovat, jen zdůrazním, že Tomáš Stehlík - bývalý šéfkuchař Buddha-Baru, který teď velí s Titem Eliášem kuchyni Na Konci je můj bývalý soused, se kterým jsem dost možná strávila nejednu milou chvilku na pískovišti před barákem, a kdybych věděla, co z něj vyroste, hleděla bych si ho víc. Kromě dvou již zmíněných vás ještě budu lákat na mého oblíbence Romana Pauluse, se kterým jsem si na písku bohužel nehrála, ale zase jsem s ním včera mluvila a zase mě utvrdil v tom, že je hrozný sympaťák. A pak ještě na Jiřího Štifta, který mě teď okouzluje svými asijskými kreacemi v restauraci Essencia v hotelu Mandarin Oriental a právě jeho recepty budou ty, na které se vrhnu jako první.

Pominu "klučičí" řazení knihy, které vás má provést od chvilek samoty, přes rande, postel, snídani až k dětským jídlům, to mi úplně nesedí. Ale pokud si odmyslím nadpisy jednotlivých kapitol, ukáže se síla téhle knížky. Ta je právě v tom, že jí připravovala 9 mužů + autorka a vydavatelka Zuzana Humpolcová. Je to naprostá všehochuť od české kuchyně, přes středomořskou po karibskou, asijskou a já nevím jakou. Každý ze zúčastněných do toho dal svoje nej a právě proto mě skoro každý recept v knížce láká. "Muži" tu prozrazují recepty na signature jídla své restaurace, takže tu najdete třeba tatarák z Kopce,  vejce benedikt a líčka z Imperialu, pak taky jídla od maminek i tchyní, která mě moc baví (plněné papriky, koprovka, halušky) a to, co se za svojí kariéru v zahraničí, na zaoceánských lodích i u nás stihli naučit (hovězí ancho chilli, šafránové risotto s mořskými plody a chorizem, kachní ramen).

Zajímavá je kapitola, která se týká dezertů, zarazil mě tam třeba čokoládový cheesecake. Přišlo mi, že to není zrovna věc, do které by se muži s radostí pouštěli, ale když jsem ho v pátek pekla, došlo mi, že je to naopak něco, čím může každý muž své vyvolené vyrazit dech (jako obrazně, ne tím, že se děvče udusí sušenkovým základem). Upéct cheesecake je totiž strašně snadné, stačí nakoupit přesně to, co do něj patří a pak dodržet recept. A i když bych souhlasila s autorkou knihy, že muži jsou při vaření zpravidla víc kreativní než ženy, je mi jasné, že v případě dortů a jiných receptů, které jsou jim nejspíš cizí, se naopak receptu budou držet zuby nehty a při otevírání formy se jim na chviličku zastaví dech ... a pak to přijde. Vlastně by mě docela zajímalo, kolik z vás mužů někdy upeklo své milé dort a třeba se tím ještě pochlubilo kámošům v hospodě. Mně upekli dort muži celkem dva. Můj táta a můj bývalý španělský přítel v rámci prvního rande. V obou případech jsem byla dojatá a s oběma mám velmi dobrý vztah :). Čili, kluci, pečte! Uvidíte, že se  sladkým pečením budete u žen slavit nevídané úspěchy, je to totiž strašně sladké, sorry, jinak se to říct nedá. A když se nebudete chtít pouštět rovnou do dortu, čokoládovou pěnu nebo jablečný crumble zvládnete s přehledem.

Když to tak po sobě čtu, není to tak úplně recenze, takže je asi lepší, že se živím něčím jiným... zkrátka a dobře, tahle kuchařka se mi moc líbí, recepty v ní jsou zábavné a kreativní, mám pocit, že si v ní vybere úplně každý, ať už osciluje jako já mezi českou a asijskou kuchyní, nebo se drží těstovin a risotta. A přesto, že je primárně určená mužům, neváhala bych jí koupit kamarádce. Akorát bych tam místo "Muži sobě" napsala "Muži mně". Je to totiž kuchařka pro kohokoliv, koho baví vařit, nebojí se v kuchyni experimentovat a nezachvátí ho panika, když mu holt některá z ingrediencí bude chybět nebo mu do těsta spadne o pár gramů cukru navíc. Vaření je totiž zábava a když k němu tak budete přistupovat, bude se vám tahle kuchařka určitě líbit.

Muži sobě - Nejoblíbenější recepty pro chlapy vaří: Roman Paulus, Jirka Štift, Titus Eliáš, Roman Dolejš, Ondřej Jíňa, Michal Pšenička, Tomáš Stehlík, Marek Fichtner, Honza Wieser
napsala Zuzana Humpolcová
vydalo nakladatelství Rebe books Zuzany Humpolcové
fotografie byly použity se svolením autorů

P.S. Bavilo vás to? Stojíte o podobné "recenze" nebo si raději uděláte na knížky názor sami?