neděle 14. dubna 2013

Můžeme být pochopitelně i rohože ...

... protože člověk může dělat/být cokoliv si usmyslí, jen dopředu neví, jakou za to zaplatí cenu.


Tak raději nebudeme rohože, aby si o nás nikdo nečistil boty a uděláme si domácí hořčici, čili pěknou směsici, souhlasíte?

K nápadu vyrobit domácí hořčici mě přivedl David Lebovitz, který ve svém hořčičném příspěvku čerpá z knížky The Art of living according to Joe Beef, kterou chválil i Paul Day, takže počítám, že stojí za to a brousím si na na ní zuby.

Ta hořčice stojí za to určitě. Příprava je jednoduchá a vsadím se, že domácí hořčicí každého ohromíte. Tohle je ta úplně nejzákladnější verze, a teď si ji představte ještě třeba s medem, koprem, zeleným pepřem, tymiánem ... zkrátka hořčice na 100 způsobů  a jedlý dárek jak vyšitý.

Na 1 skleničku základní hořčice si nachystejte:

55 g žlutého/bílého hořčičného semínka
80 ml bílého vinného octa
80 ml bílého suchého vína
1 lžíci javorového sirupu
1 lžičku kurkumy
půl lžičky soli
trošku čili
fakultativně strouhaný křen

Vše kromě křenu dejte do nerezové misky (neptejte se mě proč ne třeba do skleněné), promíchejte, přikryjte fólií a nechte 3 dny uležet. Přendejte do vyšší nádoby a pořádně to projeďte tyčovým mixérem. Přiznávám, že mám raději sladší život i hořčici, takže jsem si tam ještě trochu javorového sirupu přidala. Pak jsem zas nemusela ladit konzistenci přidáním teplé vody, jak radí David. Nečekejte úplně hlaďoučkou hořčici, je maličko hrubší, ale naše! Pokud to máte rádi ostré přidejte na závěr avizovaný křen.


Hořčice by se měla před konzumací alespoň týden uležet v lednici.

Cool, ne? A nepřipomínejte mi, že jsem říkala, že domácí lučinou končím. Je to prostě silnější než já. Vlastně mám pocit, že je teď všechno silnější než já. Jaro se mnou cloumá víc než kdysi puberta, překypuju energií, kterou odbourávám sportem tak, že hrozí, že se ze mě na stará kolena stane triatlonistka. No ale, když uvážím, že bych musela jet na kole v mokrých plavkách ... snad mě to přejde.

Každopádně, pokud jde o jídlo, jedu teď v hummusu a asijských salátech, takže vás teď nejspíše čekají recepty tohoto ražení. Pokud tedy nezačne zas sněžit.

16 komentářů:

  1. The Art of Living according to Joe Beef je příjemné čtení, kuchařka a trochu cetopisu a historie a cestopisem a k tomu pár příběhů... Stojí za to, podle mne, koupila jsem si právě pod vlivem Davida Lebovitze. Na hořčici se ale teprve chystám.
    Molie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že taky neodolám, i když na amazonu proti tomu někdo hrozně brojil.

      Vymazat
    2. Nabídla bych možnost prohlédnout, ale bohužel je kniha se mnou v cizině, chystám se ji přivézt až někdy kolem 20.5. Molie

      Vymazat
    3. Děkuju, to je milé. Myslím, že do 20.5. Bude doma, jsem natěšená.

      Vymazat
  2. Omlouvám se za překlepy, nemám psát v polospánku a zároveň telefonovat... Molie

    OdpovědětVymazat
  3. Nefotila jsi to zase u táty na zahradě :-)? Jinak hořčice vypadá krásně, fakt!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nechala ses nachytat :). To není tátův pražec, ale takový hezký špalek, co mám na terase místo stolku na kávu. Koupila jsem ho i s bytem. A kdybys věděla jak se mi dneska ta káva na terase pila :). Až jsem si z toho zaběhla kolečko. Škoda, že nechceš být taky triatlonistka, příští cyklovýlet plánujeme do cukrárny ke Stáně do Hraštice, parádní cesta po rovince, nenecháš se přemluvit? Seženu ti kolo :)

      Vymazat
  4. Ty bláho, Kačko žvýkačko, já tě asi zastřelím! Co si o mě pak bude můj muž myslet, když začnu blbnout i s výrobou domácí hořčice? Jestli mě nechá odvézt do blázince, máš mě na svědomí... Ale jdu do toho, vypadá to úžasně!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alespoň v tom nebudu sama, že jo :)? Ono se to sice zdá nenormální, ale ve skutečnosti to normální je! Včera mě napadlo, proč vlastně ve vnitrobloku v centru Prahy nemáme slepice, ale obávám se, že to na schůzi společenství vlastníků neprosadím.

      Vymazat
  5. A proč ne triatlonistka-naturistka? Na stará kolena...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Cha, to muzu vyloucit, jsem docela stydlivka a pobyt mezi vicero nahymi lidmi napr. v saune mi neni nijak prijemny.

      Vymazat
  6. Kačko, až mi doma budou nadávat, svedu to na tebe, tohle není možný :D Nikdy jsem si nemyslela, že budu mít chuť dělat domácí hořčici...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Říká někdo, kvůli komu musím koupit kuře, vykostit ho a udělat z něj roládu :)? Jen jsem na to zběžně koukala a dostala jsem hroznou chuť. Máma jí dělávala a strašně mi chutnala.

      Taky jsem se na hořčici nijak nechystala, ale nedalo se to nezkusit. Chuť je samozřejmě jiná než má naše hořčice, ale je to zajímavá blbost.

      Vymazat
  7. Zdravím Kačko,

    recept mě velice zaujal a hned jsem to musela vyzkoušet, ale výsledná hořčice je brutálně pálivá, a to i bez přidání chilli a křenu. Luxusní suroviny, které jsem tam přidala, konkrétně med a kopr vůbec nejdou přes tu pálivost cítit.

    Netušíš čím to může být a jak tomu zamezit příště?

    Díky, Lenka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Lenko, sázím na hořčičné semínko, různé druhy mají různou chuť. I moje hořčice je pikantní,ale určitě ne brutálně pálivá.

      Vymazat
  8. Nevím tedy jaké rohože myslíte, ale já znám pouze ty, které se dávají před dveře. Život bez nich bych si asi jen ztěží mohla představit. To bych se pak už nezastavila asi vůbec... Děti furt běhají venku a ne a ne si sundavat boty.

    OdpovědětVymazat